pátek 10. srpna 2012

Fotky a videa

... budeme přidávat postupně od pondělka 13.8. do pátku 17.8. podle rychlosti zpracování i připojení k internetu... Vydržte a těšte se! :-)

Příjezd 10.8.

Z Podmitrova budeme vyrážet v 10.00 hodin.
Předpokládaný příjezd do Brna - benzinka u Globusu - kolem 10.45 hodin.
Předpokládaný příjezd do Mikulova k LIDLu - kolem 11.30 hodin.
Jiřka bude řídit auto, tak se omlouvá, že nebude na telefonu.
Kdybyste potřebovali cokoliv dořešit, v Brně by měla zastavovat zároveň s autobusem a v Mikulově u LIDLu by měla být i s předstihem její zástupkyně Monča (zelená Fabie 7 DNÍ).
Případně od pondělka 13.8. bude Jiřka opět na telefonu i mejlech.
Po vyspání ;-)

Den dvanáctý: dlouhá a náročná cesta k uzdravení


Poslední den… Poslední šance zbavit se egyptského moru, který jsme svou nerozvážností na začátku naší dovolené chytili po vykradení hrobky. Mumie z ní utekla a my začali trpět halucinacemi. Museli jsme zůstat v Káhirské nemocnici, místo lékařů jsme viděli egyptské bohy – Isis, Bastet, Sachmet… Až do dnešního večera, kdy na nástupu opět stálo sedm postav v bílých pláštích a předpovídali, že máme velkou šanci se uzdravit a vrátit domů. Tři z nás přesto opustili tento svět a odešli přes řeku do říše mrtvých, do říše boha Osirise…

Dopoledne jsme museli získat zbytek písmen hieroglyfické abecedy. Papyry, které jsme sebrali druhý den v hrobce bez mumie, jsme ve všech třech oddílech zvládli vyluštit i bez kompletního počtu 42 písmen. Na pořadí, kdyby se počítalo, by vyhrál (i v notně zdravotně zdecimovaném stavu) první oddíl se 34 písmeny, druhý by byl druhý oddíl se 33 písmeny a na třetím místě trojka se 32 písmeny, takže stav vyrovnaný! Naneštěstí jsme se ale museli všichni spojit, protože naše papyry na sebe textem navazovaly. A taky zbývalo rozlousknout nápis na společné „desce“, kde byly ještě další úplně neznámé znaky… Ty nám spadly v lese ze stromu po odemknutí tří zámků, k nimž jsme dostali klíče po běhací hře.

Udivilo nás, že vedoucí svolali odpolední nástup ještě před koncem poledního klidu. Když jsme se ale dozvěděli, že se máme přesně ve 14.00 dostavit všichni v plavkách a s ručníky, vůbec jsme neprotestovali! Závěrečná etapa celotáborové hry aneb cesta k uzdravení začínala velkou cestou přes poušť. A k tomu jsme museli nabrat spoustu vody i jídla. Vodu z řeky… Z čehož se samozřejmě stala na louce všeobecná polívačka a v řece končili i oblečení vedoucí. Potom jsme se rychle převlékli a přesunuli se do lesa na vlajkovou bojovku – krást si vzájemně potravu. Za to jsme dostali indicie, kde najít mumii.

Ta potvora seděla na hradbě zříceniny Mitrov a vysmívala se nám!!! (Na návštěvě se vystřídali další vedoucí – tentokrát loňské Lucka s Katkou, které se taky zapojily do hry.) My jsme však vytáhli překlady svých zaklínadel a záhy pozorovali, jak se svíjí v křečích a život z ní vyprchá. Jsme zachráněni? Zněla táborem otázka. Zůstala nezodpovězena ještě tři hodiny do večerního nástupu. Před tím jsme si totiž ještě sedli do kroužků v oddílech, zhodnotili své fungování a rozloučili se. Za odměnu jsme dostali část sladkostí ze sponzorských darů od našich rodičů (sdružení 7 DNÍ tímto ještě jednou MOC DĚKUJE!!! co jsme ušetřili na kokinech, stejně jsme „vrazili“ do vybavení lékárničky, bonbónů na bolesti v krku, mastiček, hroznového cukru… :-) ). Potom už poslední večeře a balení…

Večerní nástup v doktorském byl rychlý. Pár „náhodně“ vybraných jedinců, kteří během tábora nachytali nejvíc trestů, si opět plivlo do misky s tajuplným práškem (cukr s trošilinkou hypermanganu ;-) )… Aby je vedoucí nechali v napětí, že ještě stále nejsme zcela zdraví. Dozvěděli jsme se také, proč jsme celou dobu sbírali „hodné“ a „zlé“ kamínky. Jeden po druhém jsme pak přistupovali k bohyni, která je „vážila“. Jeden černý mohl vyvážit dva barevné. Každý se ihned dozvěděl, jaké má „skóre“ a řadil se do zástupu od nejlepšího k nejhoršímu.

Nejlepším účastníkem zájezdu do Egypta se stal se šestnácti body Martin L., třináct měl Luborek, po něm následovala Tessi, Adéla Š., Tom a Terča S. GRATULUJEME!!! Uzdravilo se taky dalších 29 táborníků, na posledním místě s pouhým jedním bodem Matěj H. Za blbnutí se platí… V tomto případě hlavně čekáním v dlouhé řadě na možnost jít si ke stolu hojnosti vybrat odměnu. Velká většina těch, kteří během tábora nasbírali na trestech plno „černých“, si dokázala zároveň vysloužit víc barevných diamantů a neskončila na druhém břehu. Všichni až na jednu malou tábornici byli také při vážení poctiví, a i když třeba nějaké kamínky ztratili, Sachmet se přiznali. Podvod ale bohyně odhalila a poslala hříšnici v řadě tam, kam patřila.

Štěstí – nebo vlastně spíš snahu – ale neměli tři chlapci. Simon v působivém kostýmu boha podsvětí, s modře zářící lampou, už na ně čekal na druhém břehu naší říčky. Jako první se zouval a brodil do říše mrtvých už od rána zdravý Adam Š. z prvního oddílu. I když se Adam ve druhé půlce tábora hodně zlepšil, sbíral pochvaly a vedoucí z něj měli opravdu radost, neposlušnost z první půlky ho dohnala :-( Brzy ho následovali brodem také Luky P. ze dvojky a překvapivě i jeden z Brňáků – Maty! Oběma převážily dva černé kamínky za rozbité mraveniště těch několik málo, které získali na odměnách…:-( Ale i pro ně vedoucí nakonec přišli, aby si šli vybrat z odměn něco na památku.

Tohle poslední divadlo vedoucích a táborák s „neomezenou“ večerkou do půlnoci zaspal jen malý Davídek, který od večeře několikrát blinkal. Asi už je toho na něj taky dost. A aby táborníci udělali Jiřce ještě na závěr radost, přinesli jí z lesa pár klíšťat ;-) Obálky s kartičkami pojišťovny, papíry i případné lékařské záznamy dostanou všichni v autobuse do batůžků.

Je právě 0.00 hodin. Táborák a tulení k sobě končí, stejně jako tenhle blog. Vedoucí zahání i několik nejmenších holčiček, které vydržely… Bylo to letos opravdu prima!!! Zítra budou slzičky… Ale ZA ROK ZASE AHOOOJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


čtvrtek 9. srpna 2012

Pochvaly a tresty 8.8.


Předposlední… Od víkendu to nějak rychle uteklo a my už balíme! Tak honem honem, posbírat poslední diamanty, abychom měli co pokládat na váhy Anubise…

Pochvala bez diamantu:

2. oddíl
Lucinka – povídání s koníkem (Vojta: „Umí koňský jazyk.“)

Pochvala s diamantem: 

1. oddíl
Dany – zapojil se do úplně všeho, co se chystalo pro faraóna a pomáhal Moničce na lanech – DVA DIAMANTY
Denis – celková celodenní aktivita

2. oddíl
Martin a Kubík S. – celková aktivita celý den
Martin – včerejší taneční kreace na egyptské disko, vyhrál battle v tanci nad Lenkou a vytáhl tancovat Šárku (!!!)
Marky a Aneta – tanec pro faraona
Martin a Adélka S. – výroba hudebního nástroje pro faraona
Kubík S. a David Š. – výroba sošky kočky pro faraona
Viktor, Matyáš, Oliver – příprava darů pro faraona

3. oddíl
Pepa, Jonáš, Kuba Š. a Anežka – vyluštění většiny papyru
Terča S. – pomoc mladším s vyluštěním papyru
Vojta – kompletně vyrobil hudební nástroj
Anežka, Bára, Tess a Terča – příprava tanečních kreací a básně pro faraona
Matěj H. a Luky M. – vytvoření sochy pyramidy pro faraona
Anička, Hanička, Davídek S. – malby
Lubor, Luky M. a Vojta – včerejší představení břišních tanečníků na egyptské diskotéce
Jarek a David H. (návrh Martina, vedoucí souhlasí) – za pomoc s vyluštěním nápisu na společné desce s hieroglyfy

Tresty:

1. oddíl
Markéta D. – nezapojování se do her a nepozornost u lan, když měla dělat druhým dětem záchranu – JEDEN ČERNÝ DIAMANT

3. oddíl
Pepa – těžká prostomluva a nadávání starším holkám, požírání bobulí v lese navzdory zákazu, nepozornost u lan, když měl dělat ostatním záchranu („a eště lhal!“) – sterleď a TŘI ČERNÉ DIAMANTY


Pokřiky a oslavné básně pro faraóna


1. oddíl – Indikátoři mumií 3000
Simon a Šárka

Pokřik:
INDIKÁTOŘI – MUMIÍ – LIKVIDÁTOŘI!

Faraon byl znám,
je to pán i král.
Zpíval si a dováděl,
své manželky podváděl.
Byl sličný a moc hodný,
manželky měl rád,
když bylo někomu úzko,
byl se všema kamarád.
(přednášela Kája)

2. oddíl – Skarabeové
Monča a Ája

Pokřik:
Skarabeové jsou pouštní brouci
a my jsme ti správní borci!
Vyhrajeme, to je jisté,
budeme na PRVNÍM MÍSTĚ!!!

Faraon je velký pán,
celým lidem uctíván.
Ze všech z nás je nejbohatší,
nejkrásnější, nejmoudřejší.
V jeho zemi palmy rostou,
hrobku má však velkou a skvostnou.
Žena tvá musí být krásná,
ale hleď ať volba je správná!
(na několik pokusů přednášel Viktor)

3. oddíl – Šnapíci od Nilu
Lenka a Dava

Pokřik:
Šňapíci od Nilu mají velkou rodinu.
V sedm ráno musí vstávat, rozcvičit
A pak se do hrobky vkrádat.
Š – Ň – A – P – Í – C – I – O – D – N – I – L – U. Vykřičník.
VYKŘIČNÍK!

Faraónův Egypt

Faraón má tisíc hrobek
a peněz taky mnoho kopek.
Patří mu celý Nil,
však každý den z něj kdysi pil.
Faraón je prostě borec,
a to nejlepší na konec:
MÁME TĚ RÁDI,
JSME TVÍ KAMARÁDI!
(přednášela výborně Anežka a na závěr celý oddíl patolízalů ;-) )

Den jedenáctý: mejdan u faraóna


Jupí, mohli jsme spát až do osmi!!! Díky naší poslušnosti a pořádnosti jsme si od začátku tábora přilepšili o půl hodiny spánku. Jenže pouze na den… Po prodlouženém budíčku jsme totiž nedělali, co jsme měli, neuklízeli v chatkách (máme letos později snídaně, takže po snídani už bývá rovnou nástup). Vedoucím stačil rychlý průlet táborem a budíček vrátili zítra na 7.45. Chjo! :-)

Do tábora přišla ráno depeše od samotného faraóna, že nás zve večer na slavnost do svého paláce. Oslava narozenin jeho oblíbené ženy. Museli jsme se na tuto událost dostatečně připravit a také přinést dary! Celé dopoledne jsme ve svých týmech pracovali na hudebním nástroji, sošce, malbě, tanci, oslavné básni a vtipu, který faraóna rozesměje. Posledním darem měla být krásná dívka do harému.

Mezitím vyrazila Jiřka s „Kriplíky“ Vítkem a Adélou na poslední výlet do Bystřice, kde čekali dvě hodiny, aby jim doktor během pěti minut řekl, že jsou v pořádku ;-) Vedoucí se radují, že mohou vrátit děti rodičům s čistým svědomím ;-D V posteli zůstal celý den s lehce zvýšenou teplotou, paraleny a spánkem už jen Adam Š., ale neumírá, tak uvidíme zítra. Ostatní táborníci nepřinesli z lesa ani klíště (nebo to zdravotnici aspoň tvrdili!)!!!

Na návštěvu přijel Zob, vedoucí z předchozích let, kterému se na pár dnů podařilo utéct z práce, aby nám mohl postavit v lese nízké lanové překážky. Vydali jsme se tedy přes kopce, hory a průsmyky do Horního Egypta. Cestou jsme ještě dochystávali dary pro faraóna a hráli hry. Taky jsme pozorovali, jak se v aréně vedle chatek učí koňáci honit dobytek, lasovat, tahat krávy… Ty nám mimochodem svým bučením už třetí den kecají do nástupů. Jsou tady taky koně, ke kterým se ale nesmíme přibližovat. Lucinka si s jedním aspoň popovídala na dálku, asi o nějakých koninách :-)

Do faraónova paláce jsme dorazili po půl deváté, se setměním. Přivedli nás do krásně vyzdobeného sálu s trůnem, stoly plnými pochutin (cola!!!, slané zobání, sušenky, müssli tyčinky), hrála arabská hudba, hořely svíce… Museli jsme si posedat na zem na vlastní koberečky. Od trůnu jsme byli odděleni řekou plnou hladových krokodýlů – Ferdinanda, Alfréda a Arnošta. Potom se otevřely dveře a vyšly čtyři krásné ženy z faraónova harému a nakonec i sám Nejvyšší…

Od začátku se tvářil povýšeně a naštvaně. Byl rozmarný a nikdo nevěděl, co od něj může čekat. Všichni jsme brzy pochopili, že se musíme chovat slušně a pokorně, nebo si vysloužíme pár ran devítiocasou kočkou, bičem jeho favoritky jménem Modrá. Prý je to pěkná potvora a bojí se jí i sám faraón! Naše nehodné hřbety pocítily nejednou její pádnou ruku!

Faraón si zval postupně nás, bídné červy, k audienci. Přistupovali jsme s dary a čekali na jeho hodnocení. Když nebyl spokojen, odplazili jsme se zpět pod ranami biče. V opačném případě jsme se hladově vrhali po zlatých mincích (bonbónech), které nám házel.

Oddíl jedna se opět předvedl jako nejsehranější tým. Na všem pracovali jeho členové společně a předvedli úplně nejlepší scénku, kde parodovali vedoucí na nástupu. Faraón předem věděl, co se chystá, a snažil se zachovat si vážnou tvář, ale opravdu to nešlo. Denisově roli Jiřky vypomohl Luborek důmyslnou konstrukcí podprsenky, blonďatý Tom napodobující stejně blonďatou Áju prostě exceloval. Kačka věrně zparodovala prostořekou Monču… Přesto, že se faraón bavil, odnesly si naše hřbety pohlazení bičem! ;-)

Malba jedničky se skvěla od odpoledne křídami na asfaltu před jídelnou a ačkoliv jsme ji nemohli přinést, faraón ji ocenil jako nejoriginálnější. Výroba sošky se nám moc nepovedla, hudební nástroj jsme obešli sestavením tria se šutry a kůrou, básnířka Kája faraóna urazila jen trošku a zlatým hřebem byla naše dívka. Do harému jsme darovali Adélu, která umí prát, vařit a uklízet. Přidali jsme ještě blázna Vítka, ale toho nechal hodit několikrát do řeky, aby se krokodýli nažrali. Faraóna jsme ale dostatečně uctili a po poradě se svými věrnými nás pozval k hostině.

Nehodní a drzí, oddíl číslo tři. Vysloužili jsme si svými urážkami a kecy jen poloviční hostinu a devítiocasá kočka běhala hlavně po zádech Báry. Víme úplně přesně, kolik ran faraón nařídil: „Tři tisíce dvě stě padesát osm tisíc!“ Nejvíc nadšený byl faraón naším tancem. Zapojilo se do něj pět tanečníků, a to tři holky a dva kluci, kteří předváděli break dancové kreace. K tomu hrála hudba z „kouzelné krabičky“ ze třetího tisíciletí!!! U naší básně, excelentně přednesené básnířkou Anežkou, se faraón vůbec neurážel. Narozdíl od „one women show“ v podání Báry alá Blbá blondýna v Ajdžiptě. Dovolila si pohanit faraónovu zemi, že prý jsou tu sochy bez nosů místo aby ji opěvovala!!! Faraón nejdříve vztekle mrskal svými důtkami a pak dokonce vstal a uraženě odešel! (Báru nechají vedoucí tenhle jedinečný výkon zopakovat ještě za světla na kameru, abyste pochopili, jak strašně těžké bylo nesmát se!!!)

Harfa nehodných červů vůbec nehrála, ačkoliv se Pepík snažil a velmi uctivě klaněl, až se z něj málem stalo další krmení pro krokodýly. Lukymu a Matějovi H. se hodně povedla soška pyramidy včetně vchodu, s obrázky pyramid, velbloudů a západů slunce (to faraón tuze rád!) si dali práci Anička, Hanička a Davídek. Největší pobavení ale přinesla němá Gisele (Tess), která se ihned stala faraónovou favoritkou! Ideální žena!!! Zároveň musel faraón nechat zbičovat jednu ze svých současných žen (Šárku) za to, že prodala své cenné šaty na tržišti a nyní je má Gisele!

Ačkoliv třetí oddíl vyšel v průměrném hodnocení ze všech nejlépe, jako jediný byl přizvaný jen k poloviční hostině. Tito bídní červi neví, jak se chovat v přítomnosti Nejvyššího!!!!! Až když ke konci obětovali na usmířenou do řeky plné krokodýlů Vojtíška, mohli dojíst i zbytek ;-)

Jako poslední si vzal faraón na paškál dvojku. Slavný umělec Jakub S. přinesl dokonalé mistrovské dílo, sochu posvátné kočky. Stejně uchvácen byl faraón také z hudebního nástroje Lyrus Harfus Zvonkohrus, který nejen že vydával libé zvuky lesa a dalo se na něj hrát, ale také byl nejekologičtějším a nejpracnějším nástrojem. Z dílny mistra Martina. Zato malba ve stylu moderního umění aneb čtyřikrát pyramida s hvězdami pokaždé jinou barvou fixí byla odbytá a básník Viktor byl dokonce faraónem z paláce vyhozen pro nedostatečný průjev úcty!!!

Ani faraón neskočil na to, že moravské lidové tance mají melodii duc duc, ale hrstí zlata ocenil tanec Markéty a Anety. Neuvěřitelné, co holky zvládly za jeden den nacvičit! Bláznův vtip vůbec vtipný nebyl… A dívku do harému, Adélku S., faraón odmítnul. Ovšem pro její dobro. Je příliš krásná, milá a umí tak nádherně tančit, že by jí žárlivé manželky vyškrábaly oči ;-)

Rozesmáté děti z atmosférou nabitého večera zaháněla do chatek svým mňoukáním devítiocasá kočka. Kdo měl štěstí, lekl se ve dveřích své chatky i zmalovaného faraóna…

Takhle jsme si letos užili mejdan a hodování, stejně jako byl v minulých letech třeba bar na Aljašce. Jestli jste nám záviděli doposud, teď už musíte být úplně zelení! ;-P


úterý 7. srpna 2012

Pochvaly a tresty 7.8.


Jdeme rovnou na věc bez dlouhé omáčky kolem!

Oddílové hodnocení her:

Hra Písaři (hodnocena věrnost přepsaných kopií, počet chyb v textu, vzhled vymyšlené abecedy):
1. místo – 2. oddíl – 3 písmena
2. místo – 3. oddíl – 2 písmena
3. místo – 1. oddíl – 1 písmeno (protože všechno nemohla udělat sama Áďa Š. ;-) )

Velbloudí závody:
1. místo – 3. oddíl – 3 písmena (doběhli všichni velbloudi a všichni se moc snažili!)
2. místo – 2. oddíl – 2 písmena
3. místo – 1. oddíl – 1 písmeno

Lukostřelba:
1. místo – 1. oddíl – 33 bodů – 3 písmena
2. místo – 2. oddíl – 28,5 bodů – 2 písmena
3. místo – 3. oddíl – 28 bodů – 1 písmeno (velké zklamání!!!)

Kostry:
1. místo – 2. oddíl – 3 písmena
2. místo – 1. oddíl – 2 písmena
3. místo – 3. oddíl – 1 písmeno

Hra motivovaná pohřbíváním:
1. místo – Adam Š., Lubor – 3 DIAMANTY
2. místo – Tom, Martin – 2 DIAMANTY
3. místo – Anička, Tessi – 1 DIAMANT

Pochvaly bez diamantu:

Od vedoucích pro celý třetí oddíl za velbloudí závody, že se snažili a nekašlali na to jako ostatní.

Pochvaly s diamantem:

1. oddíl
Dany – pomoc při luštění abeced ostatních oddílů
Adam Š. – pomoc druhým dětem při lukostřelbě
Lubor – nejlepší střelec při sestřelování balónků
Monička – běhání, hledání a podávání vystřelených šípů
Vítek – příkladná služba v kuchyni
Lubor – excelování v sestavování kostlivce a najítí krásné pánve
Áďa Š. a Kačka – lukostřelba (mezi nejlepšími třemi)

2. oddíl
Martin, David H., Oli, Viki, Jarek – nejlepší lukostřelci oddílu
Markéta, Kubík S., Martin, Jarek, Dava Š. – sestavení vítězné kostry
Lucinka – sama nabízela pomoc druhým (několikrát během dne), když měla svou „práci“ splněnou
Martin (pochvala navržená Markétou, vedoucí souhlasili) – za vyluštění půlky papyru s kletbou

3. oddíl
Tess – lukostřelba (mezi nejlepšími třemi)
Tess, Terča, Anička a Pepík – tvorba kostry
Vojta – lukostřelba a nošení vystřelených šípů
Terča S. – pomoc s podporování malých při lukostřelbě
Anežka – výborné výsledky v lukostřelbě
Davídek, Anička, Jony – lukostřelba

Napomenutí bez černého diamantu:

3. oddíl
Davídek S. – za vyvolávání sporů, když odpoledne bouchal v lese kolem sebe klackama a byli tam ostatní (PLUS JSME VYŘÍDILI VZKAZ OD MAMKY, ŽE UŽ O NĚM NECHCE NIC ŠPATNÉHO ČÍST ;-) )

Pokárání s černým diamantem:

3. oddíl
Bára – bojkot hry, demotivování oddílu, braní chuti do hry ostatním (je tahounka a když řekne, že se na něco může vy…, ostatní to tak taky udělají) – 1 ČERNÝ DIAMANT A SOUKROMÁ DOMLUVA VEDOUCÍCH, AŤ SVÉMU ODDÍLU HRU NEKAZÍ

Tresty s černými diamanty:

2. oddíl
David Š. – sprostomluva – 1 ČERNÝ DIAMANT + brigáda na úklid v tábořišti

3. oddíl
Matěj H. – atentát šípem na Áju, střílení do davu, poplivání soupeřovy kostry – 2 ČERNÉ DIAMANTY + sterleď + brigáda na úklid v tábořišti

Den desátý: soutěžící a rozjuchaný jako ještě žádný jiný!


Dneska budeme muset ošidit text deníkový, protože si můžete do alelujá počíst jak jsme šikovní ve článku o pochvalách a trestech. Dělo se toho v posledních dnech opravdu hodně a konečné pořadí se může ještě změnit. Doposud vyhrávající první oddíl začíná být pasivní a myslí si, že už není potřeba se snažit. Dvojka s trojkou ho dobře dotahují… Kdo nás vyléčí z moru?

V úterý jsme sice nevyráželi k doktorům, ale uzdravená zdravotnice opět rozjela naplno svůj „kšeft“. S nevolností, případně zvracením nebo průjmem (předpokládáme, že vše z únavy či včerejšího pařáku) se postupně vystřídali na ošetřovně / při odpočinku v chatkách Kubík Š., Monička, Adu S., Oliver, Aneta, Maty S. … Někteří ještě dospávají, jiní už večer řádí na egyptské diskotéce ;-)

Hned po ranním nástupu nás přivítal na závodišti příjemný hlas z amplionu, který vyzýval přítomné majitele velbloudů, aby je zaregistrovali k dostihu a předstoupili k veterinární kontrole. Záhy se táborem neslo: „Velbloud si zaváže tkaničky na zadních kopytech, jinak nemůže soutěžit!“ Někteří velbloudi si museli jít vyčistit zuby… ;-)

Než se spustil samotný závod o čtyřech kolech, z tlampače se ozvalo: „Prosíme jezdce, aby napojili své velbloudy…“ Samozřejmě v takových horkých dnech musíme nejen nosit na hlavách čepice nebo šátky (a nebo jak říká Jiřka „hrnce“), ale vedoucí nás honí k pravidelnému pití. Várnici se šťávou máme přímo v táboře. A přesto, že vedoucí často posílají pít děti, sami na sebe zapomínají. Proto mezi sebou začali hrát hru. Když se někdo někoho zeptá: „Piješ?“, musí se druhý vedoucí ihned napít. Ó ano, vypít šest hrnků vody najednou je někdy těžké… Děti asi mají štěstí, že nehrají mezi sebou ony v počtu čtyřiceti ;-) 

Ale zpět k velbloudím závodům, když už jsme napojení… Nejstarším soutěžícím velbloudem byl Vavchot (26 let) složený z Báry a Terči S. s jezdcem Davídkem S. Další velbloudi třetího týmu, kteří se kvalifikovali do soutěže, nesli jména Jestřáb, Erboň a Rychlík. Všichni závodní velbloudi třetího oddílu doběhli do cíle a nebyli diskvalifikováni!!! Druhý oddíl soutěžil se zvířaty Jiskrou, Hvězdou, Gaffi a Bleskem. První oddíl nasadil do soutěže Viceroye, Camela, IM3 a Velbloudici7. Z těchto oddílů však doběhli vždy jen dva velbloudi. „Dámy a pánové, doufáme, že se vám dnešní 101. velbloudí závody líbily a těšíme se naviděnou příští rok!“

Následovala soutěž lučištníků. Jednotlivci soutěžili na třech stanovištích – střelba do terče, střelba do dálky a střelba do balónků naplněných vodou. Přeborníkem, který sejmul dva balónky, se stal Luba. Mezi třemi nejlepšími střelci vůbec se umístily tři holky – Tess, Kačka a Adéla Š. Jak dopadly oddíly s průměrem nastřílených bodů se dozvíte v pochvalách.

Odpoledne jsme se nekoupali. Zdravotnice to nedovolila, protože se opět začaly objevovat nemocné krky. Taky se nad námi proháněly černé mraky, ale nezapršelo. Ani noční bouřka u nás nenapáchala žádné škody, jsme v údolí. Jen jsme obdivovali krásné blesky.

Na druhou půlku dne jsme vyrazili do lesa hrát hry motivované pohřbíváním a mumifikací. Soutěžili jsme na jednotlivce a společně pak po oddílech jen vyráběli kostry z klacků. Nejpreciznější a nejlépe svázanou, s detaily jako jsou klouby a prstíky, ji měl druhý oddíl – Skarabeové. O něco méně precizněji udělanou, ale s obrovským podílem Luborka, první oddíl – IM3000. Na posledním místě skončili Šňapíci, kteří musí ještě studovat anatomii a přidat pár kostí…

Večerní nástup byl zase hlavně chválící, ale… Nevyhnuli jsme se opět sterledi, a to pro úplně neočekávaného člověka! Matěj H. se u dvou ze dnešních her nezachoval, jak by měl… A to, když se s lukem otočil přímo do davu a páchal atentát na instruktorku Áju. Podruhé v lese, když si odplivnul na kostru vítězného oddílu :-(

Bez remcání (i náhradního „dřevorubeckého“ programu) se večer všichni vydali do jídelny na egyptskou diskotéku. Monča s Ájou rozjížděly nejen břišní tance, které se včera všichni táborníci naučili, ale také mažoretskou show a různé blbnutí. Do tábora se potom v deset řítil rozjuchaný dav dětí, které jako jeden muž zpívaly písničky, vykřikovaly, že kdo neskáče není Čech, juchaly nad ranním posunutým budíčkem na osmou hodinu a od záchodů zaznělo (asi z úst Vojty nebo Vítka): „Pro nás disko nekončí!!!“
Jiřka mu údolím poslala odpověď: „Ale končí, frajere!!!“
Když o chvilku později přišly vedoucí a smály před svou chatkou nad fotkami z diskotéky, než půjdou pařmeny zahánět na kutě, vystrčil někdo hlavu za chatky č. 5 a okřikl je, že táborníci chtějí spát. Tsss!!! :-D :-D :-D

… A tak si tady žijeme pohodově v naší malé komunitě, kde se jednotlivým členům více či méně stýská po domově, a už se nám to všem krátí… Mamko, chystej moje oblíbené jídlo!!! ;-)

Pochvaly a tresty 6.8.


Máme radost, že můžeme chválit čím dál víc! A barevné diamanty přibývají v pytlíčkách i těm, kteří už nasbírali nějaké černé…

Bez čeho jsme se ale nemohli obejít, byla chlapecká bitka, která končila krvavým nosem nejmenšího účastníka Davídka (opět!!!!!!!!!) a dalším důvodem navíc, proč vedoucí neradi vidí na táboře mobilní telefony a elektronické hračky. S chlapci ze třináctky bezprostředně po incidentu mluvili vedoucí a tři ze čtyř verzí příběhu se plně shodovaly. Kluci si s Matějem domluvili dopoledne půjčení mobilu, aby mohli hrát hry. Odpoledne si mobil vzali a hráli, Matěj přišel a chtěl ho zpět. Davídek inkasoval od Matěje G., vyššího o hlavu a půl, pecku do nosu poté, co už vrátil půjčený mobil do ruky jeho majiteli...

Ve dvou dnech po sobě šlo mezi kluky už o druhý problém se zraněním, proto na Matěje čekala důrazná domluva a bohužel už i sterleď… Aneb výplach pusy slanou vodou. Na Davídka budou vedoucí dávat větší pozor!

Pochvala bez diamantů:

1. oddíl
Adéla a Vítek – dobře rozchází nohy s výrony kotníků, ale dávat si na ně pořád pozor!
Lubor – dělání štítu mezi mumií a Tomem na stezce odvahy

Pochvaly s diamanty:

1. oddíl
Katka a Adam Š. – absolvovali úplně sami stezku odvahy
Adam Š. – aktivita a pomoc vedoucím
Denis a Adéla Š. – břišní tance

2. oddíl
Kubík S., Adélka S. a David Š. – břišní tance
Oli – sebeobrana

3. oddíl
Luky M. a Vojta – břišní tance
Vojta – pohotovost, připravenost a ochota pomáhat vedoucím
Bára – pochvala od faraóna za hezký výklad u pyramidy

Napomenutí:

Adam S., Jakub S., David S. – půjčenou věc si půjčuji poté, když mi to někdo dovolí, ne že si ji vezmu až za pár hodin!

Trest:

Matěj G. – uhození kamaráda se zraněním, neomluvil se – sterleď a TŘI ČERNÉ DIAMANTY 

Den devátý: s faraónem


Faraóna Juru jsme ihned zapojili do programu! Na dopolední nástup přišel v kostýmu, s namalovanýma očima a poté si úplně nezávisle vybral z našich tří pyramid tu nej, ve které chce být pohřben. Nejvíce se mu líbila stavba IM3000 – prvního oddílu, který kromě stavitelské prestiže získal ještě dvě písmena k luštění papyru. Vedoucí ví, že zrovna tento oddíl má díky chytrým hlavám a štěstí na klíčová písmena v minulých dnech už vyluštěno, ale jsou rádi, že Indikátoři nespí na vavřínech! Faraón pak vyzdvihnul ještě konstrukci pyramidy, kterou šéfovala Bára od Šnapíků, ale i Skarabeové získali za odměnu písmeno.

Oddíly byly také oceněny dodatečně za večerní hru Horovo oko. Zde šlo především o komunikaci a spolupráci všech členů – oky, které vedly své nosiče, se stali Lubor, Markéta P. a Anička. Vedoucí museli pochválit všechny týmy!

Devátý den byl oficiálně dalším dnem odpočinku, protože se na nás projevuje únava. Dopoledne jsme strávili v paláci faraóna, konkrétně v harému a kasárnách. Rozdělení na dvě skupiny jsme se učili se Simonem a Leňou sebeobranu a s Mončou a Ájou kroutili bříšky u břišních tanců. Hrála arabská hudba, cinkaly penízky na barevných šátcích, princeznám Markétce, Ilonce a Anežce to moc slušelo, klukům zase šlo kroucení líp než holkám… To si přečtete v pochvalách. A u sebeobrany se nikdo nezranil!!! ;-)

Co se marodění týče, bylo pondělí zatím nejlepším dnem. Výlet k zubaři s akutní bolestí si sice udělal vedoucí Dava a na Jiřku sedla na celé odpoledne a večer nevolnost, děti však byly v pořádku. Večer se ještě udělalo špatně Adélce S., tak ji zastupující zdravotník Simon taky poslal odpočívat, aby načerpala síly a užila si poslední táborové dny.

Ani tohoto horkého odpoledne jsme se nevzdali koupání v bazénu a brouzdání v řece. Protože bylo největší vedro, jaké jsme tady zatím zažili, ráchali jsme se až do čtyř. Potom jsme se vrhli na aktivitu „Písaři a písmomalíři“. Tato povolání byla v Egyptě velmi prestižní a my jsme museli prokázat, že si poradíme i s takovým náročným úkolem jako je vymyslet vlastní abecedu, sepsat ve třech kopiích tentýž text a potom se pokusit vyluštit texty ostatních oddílů. V psaní a luštění jsme pokračovali ještě večer, když nad táborem řádila krutěkrutá bouřka, ale zatím nemáme hotovo!

Kdo z nás chtěl, mohl se ve večerním klidu povozit na místním koni. V následujících dnech nás čeká s koňmi i krávami ještě víc zábavy. Nově vybudovaná aréna v areálu tábora je nyní ze všech stran uzavřená, máme zakázáno do ní vstupovat a sahat na zvířata, která se tam během úterka objeví. Kovbojové totiž budou trénovat se skotskými býky a krávami! Už se těšíme na čumendu!!!

Vedoucí vzkazují, že je těší, jak rodiče závidí dětem program ;-) A také to, že se dozvídáme, jak některé mamky doma steskem brečí a jejich děti nebrečely ani jednou ;-) Pro celý tým, který chystal celotáborovou hru, i vedoucí, kteří se dětem věnují, je to nejhezčí ocenění jejich práce!

Fotky a videa budou na internetu až v týdnu po návratu domů (do 17. 8.), nemáme tady na vkládání dostatečnou kapacitu přenosu dat. A když se o to i v malém pokusíme, vysloužíme si akorát omezení a zablokování :-( 

Ohlédnutí za osmým dnem


Nedělní den toho přinesl ještě trochu víc, než bylo napsáno.

Na nástupu jsme řešili ještě jednu situaci, která zúčastněným přinesla barevný i černý diamant. Podruhé ve dvou dnech byl kamenem trefen malý Davídek, tentokrát naštěstí bez krve a jen do ruky. Střelcem z vyrobeného praku byl jeho spolubydlící Matěj G. Jaké však bylo překvapení pro vedoucí, že prak z petflašky a balónku s dostřelem několika metrů sestrojila holka!!! Vedoucí tuto „hračku“ zabavili, za konstrukci odměnili Aničku „hodným“ diamantem, ale za nevhodné použití vyfasoval Matěj černý diamant.

V podvečer do našeho tábora zavítal na návštěvu faraón – dřívější mnohaletý zdravotník Jirka. Radost měli hlavně kluci, kteří ho hned obsypali, a u ohně před vyražením na stezku odvahy poslouchali jeho historky :-) Matěj H. ho novým táborníkům představoval slovy: „To je borec!“

Stezky odvahy se zúčastnilo 21 odvážných (Bára s Ilčou, Kája s Luckou, Anička s Tessi, Davídek s Vojtou, Denis s Markétkou D., Matěj G. s Kubou Š., Jonáš a Luky M., Luba a Tom, Matěj H. + Anet + Markét, Kačka, Adam Š.). Pouze dva ale byli odměnění – Kačka a Adam Š., protože projevili nebojácnost a celou stezku prošli úplně sami!

Koho jste tam viděli?
Lubor: „Zabijáka králíků, pak tam proběhl nějaký hejkal…“
Holky: „Viděli jsme Šárku, Davida… Teda Bastet, pak nějakého krvavého chlapa…“
Anička: „Mumie jsem se nelekla, protože jsem měla zavřené oči!“
Kluci: „Ležela tam nějaká kláda a vůbec se nehýbala…“
Kačka: „Ječela jsem jenom u Bastet, protože mi řekla, že mám zaječet…“
Denis: „Škoda, že jsem nešel sám!“

Co viděli vedoucí?
„Velký Tom se schovával za Luborka a pak ho předhodil mumii…“ :-D

Navzájem se však lekala i strašidla, a to když Monča v roli mumie proběhla blízko zombíka Simíka, on ji nečekal a spadl do kopřiv ;-) Podtrženo a sečteno – vedoucí i děti, které chtěly jít na stezku, si ji užili!


pondělí 6. srpna 2012

Pochvaly a tresty 5.8.


Dneska to bylo príma, protože jsme se hlavně a ve velkém chválili!!! :-)

Pochvaly se navrhují vždy na večerní poradě, kde jsou přítomní všichni vedoucí kromě jednoho (hlídajícího děti v jejich osobním volnu), především oddíláci. Případně vedoucí, kteří s dětmi tráví během dne více času, např. při výletech. Zde není vcelku o čem diskutovat – vedoucí i děti samy vidí, kdo se snaží při hrách, jaký má k programu přístup, jak si plní povinnosti a dodržuje táborový řád. I děti založené introvertněji nebo zaměřené specificky mají možnost vyniknout, aktivity jsou různorodé. Nebo aspoň pomáhat (učit se pomáhat), všímat si svého okolí i plnit dobře zadané úkoly (např. služba). Děti samozřejmě k takovému chování motivujeme a už pozorujeme, že odměňováním dobrých příkladů se takové hezké, přátelské a fér jednání v táboře opakuje :-)

Pochvaly mohou navrhovat  – a v posledních dnech i navrhují – samy děti na večerním nástupu. Mohou si mezi sebou všimnout věcí, které vedoucí nevidí. 

O podobě trestu vždy diskutují všichni přítomní vedoucí. Nejen proto, že každý může mít s daným dítětem jinou zkušenost během dne i během celé akce (jestli jde o zkrat nebo dlouhodobé podobné projevy), ale také se samozřejmě vzájemně kontrolujeme, aby nedošlo k „zasednutí si“ a měřili jsme všem stejně. Preferujeme postup: osobní domluva nebo motivace dítěte k jinému chování – napomenutí (veřejně, bez černého diamantu) – pokárání (veřejné, s černým diamantem) – trest (veřejný, s černými diamanty).

Na starší táborníky, kteří nejsou nováčci a moc dobře ví, co mají a nemají dělat, někdy vedoucí i křičí, protože rozum zůstává nad některými činy stát (viz. starší kluci – mraveniště). Malým a nováčkům vždy spíš vysvětlujeme. Při opakovaném špatném chování se stupně zvyšují. Při obzvlášť hrubém porušování táborového řádu nebo u činu, který něco poškodí či někomu ublíží, samozřejmě nelze jen napomínat a vedoucí musí sáhnout výš… Poslední instancí je samozřejmě vyloučení z tábora, což se během čtrnáctileté tradice našich táborů stalo pouze jednou, a to za krádeže. Až sem to rozhodně ale letošní děti nedotáhnou, to víme!

Pochvaly s diamantem:

1. oddíl
Lubor – konstrukce pyramidy a koordinace stavebních prací – DVA DIAMANTY
Matěj G., Denis, Tomáš, Kája, Dan, Adámek S. – nejlepší dělníci při stavbě pyramidy
Kája, Kačka, Adéla Š. – luštění papyru
Monička – sama od sebe pomohla službě v jídelně (bráškovi), když mu utekl parťák a on by uklízel sám
Lubor – nabídka zdravotní pomoci svými léky, aby kamarády přestalo bolet v krku
Adámek S. – snaha v oddílových hrách
                                                                                               
2. oddíl
Davča H. – našel „ničí“ diamanty a přišel je vrátit vedoucím
Kubík S. – opravování překážek, které padaly při hře – pomoc vedoucím
Anet – největší gladiátorka aneb výborný výkon v oddílovém programu
David Š. – aktivní pomoc vedoucím po celou dobu tábora (nabízí, že přinese, odnese, udělá…)
Jarek, Martin, Kuba S. – za úklid po stavbě pyramidy, když zbytek oddílu utekl a nechal to tam tak
Marky P. – organizace a stavba pyramidy – DVA DIAMANTY

3. oddíl
Bára a Tessi – organizace stavby pyramidy a povzbuzování svých „otroků“ – DVA DIAMANTY
Anežka, Luky M., Vojta, Matěj H., Davídek S. – aktivní hledání a nošení materiálu na stavbu
Hanka – pochytání všech při Berlindě v oddílových hrách
Anička (pochvala navržená Bárou, vedoucí souhlasili) – velký podíl na stavbě pyramidy
Pepa, Kuba Š. a Jony S. (pochvala navržená Vojtou, vedoucí souhlasili) – nalezení ložiska a hrabání mechu potřebného ke stavbě pyramidy (Vojta: „…se mi ty jejich nehty nelíbí…“ :-D)

Napomenutí:

2. oddíl
Ilča – neposlouchá a nedělá co má (opakované upozorňování vedoucích na nošení čepice už dva dny…)

Pokárání s černým diamantem:

2. oddíl
Viktor – zdrhnul po večeři, když byl služba, a nechal úklid na jednom člověku

neděle 5. srpna 2012

Den osmý: kdo si hraje, nezlobí

Hrát jsme si v neděli začali hned ráno a hráli jsme na to, jak se chodí na nástup. V posledních dvou dnech jsme přestali být ostražití, neposloucháme svolávání k jídlům nebo si jdeme lážo-plážo, na což doplácejí ti dochvilní. Stejně musí čekat, až bude oddíl kompletní. Běh několikrát do chatek a zpátky byl rozhodně mnohem lepší než utíkat nahoru na hrad! Úplně nejlepší ale bude, když začneme zase chodit všude včas a vedoucí rozcvičku znovu zruší, budeme se snažit!

Dopoledne jsme strávili po oddílech mimo tábor. Hráli jsme hry, samozřejmě i bojovky, které si pro nás vedoucí nachystali. Večer dostala pochvalu instruktorka Šárka a taky vedoucí David od svých parťáků z týmů. Naše odměny a pochvaly si přečtete v samostatném článku. Dneska jich je opravdu dost, vážně jsme se snažili, protože nám jde o zrušení rozcvičky! ;-)

Skarabeové se v rámci své oddílové hry vydali do pouště Gobi a zápasili v římském Koloseu. Nejlepší gladiátorkou se stala Anet.

I když místní obyvatelé předpovídali bouřky, kroupy a průtrže mračen, celé odpoledne jsme měli hic a modrou oblohu. A to jsme měli stavět v poušti pyramidy!!! Naštěstí nás, ubohé otroky, naši otrokáři ušetřili, a mohli jsme se nejdřív smočit v Nilu. Už se k nám přidali i dopoledne odpočívající Dany, Oliver a Lukáš M. Naopak přibyla tři další včelí bodnutí (Tessi, Kuba Š. a Adam S.), která ale nejsou tak zlá jako předchozí. Vedoucí je hbitě ošetřili přímo u vody.

Do náročné stavby pyramid, z nichž si zítra ráno faraon vybere tu nejhezčí pro svůj poslední odpočinek, jsme se pustili až ve čtyři a trvalo nám to do večeře. To víte, žádná sranda – matematicky propočítaná konstrukce (Luba), pevná ruka otrokáře (Bára a Tessi), poslušní dělníci (Pepa, Kuba Š., Jonáš S.)… Měli jsme radost z ocenění dvěma písmenky. Obzvlášť my, kteří ještě vyluštěno nemáme…!

Hlavní vedoucí sice chtěla, abychom ještě k večeru sportovali, ale zdravotnice to zakázala, aby nebyly další úrazy, protože nemá tak velké auto. Stejně tak by hlavní vedoucí ledňáčky z bufetu povolila, jenže kvůli průjmíkům, bolestem krků a břich jsme je měli od zdravotnice zakázané. Z Jiřky se nám stává regulérní rozdvojená osobnost ;-)

Výpis z dnešní knihy úrazů a nemocí:
Rozloučili jsme se v pořadí se třetím spolutáborníkem, Kryštofem, který měl dva dny vysoké teploty a musel stejně ležet na marodce. Zdravíme tímto jeho i bráchu Jonáše a kamaráda Kubu F., kteří odjeli už před víkendem, a přejeme brzké uzdravení!  
Svaly na nohách si natáhla Bára (zezadu nad kolenem) a David Š. (zepředu nad kolenem), tak uvidíme…
Vyléčení: Markét (včerejší večerní naraženina palce ruky), Oli a Dany (nevolnost, únava)…
V léčení: mastmi mazaní Monča, Luky P. a Terča S., kteří dnes sundávají obvazy a jdou se umývat + Tom (mírná bolest v krku bez teplot, takže stříkáme Stopangin, necháváme ho v programu a hrajeme vabank) + Luky M. (slabost, bez teplot, ale už je to lepší)
Drobné odřeninky a štípance: Markétka, Ilonka, Anežka, Anička…

Na nástupu jsme jako první bod řešili postoj oddílů i vedoucích k ranním rozcvičkám a dodržování časů nástupů, jídel… Z každého týmu přišel jeden zástupce a přednesl, na čem se jeho členové usnesli – jestli ranní rozcvičky ano či ne a proč. K tomu samému se pak vyjádřili i zástupci vedoucích. Všichni se svorně shodli, že rozcvičky ráno nechtějí. Děti slibovaly dochvilnost, poslušnost, slušné mluvení… A také že nechtějí nést kolektivní vinu za opozdilce a předhodili neposluchy napospas rannímu cvičení. Vedoucí souhlasili, ale nezrušili rozcvičku zadarmo. Dokázat, že naše sliby myslíme vážně, máme možnost zítra ráno na prvním nástupu, a pak se rozhodne…

Večerní hra s názvem Horovo oko byla motivovaná příběhem o tomto magickém egyptském znaku. Oddíly si zvolily jednoho člena jako své oko, které je dovedlo do lesa. Oni neviděli… Tam museli poslepu sestavit nosítka a na nich odnést oko zpět do cíle. Protože však byla v lese zjištěna vysoká koncentrace egyptských božstev a údajně byla mezi stromy spatřena i pobíhající mumie, vedoucí hru usnadnili tím, že nosiči oka spolu mohli normálně komunikovat. Kdo přinesl své oko do cíle v pořádku a chtěl se zúčastnit, přišel k ohništi za faraónem a vydal se na noční lov mumie… Stezku odvahy :-)


sobota 4. srpna 2012

Den sedmý: kdy vypluly lodě na Nil


Sedmý den tábora jsme začali trochu divoce. Jeden z nejstarších kluků nepovažoval za důležité jít až na záchod a odskočil si za chatku. Kdyby si aspoň pohlídal pohyb vedoucích…! Místo uklízení a provádění hygieny před snídaní a nástupem taky mezi sebou vedly dvě klučičí chatky válku. Kameny. Odnesl to nejmenší člen, předškolák Davídek, rankou na hlavě těsně nad okem. Potrestaný byl sice hned jiný David (a ne vedoucí), ale nakonec se v průběhu dne ukázalo, že ani rodinný klan z Perné nebyl zcela bez viny a kluci dostali zákaz si zdejšího štěrku úplně všímat! A protože ostatní taky mají občas roupy a spoustu volného času, okouní a neuklízí, historicky poprvé se do denního programu vrátí již zrušená ranní rozcvička. A to nás v neděli chtěli vedoucí nechat přispat si!

Posilou našeho tábora se na jeden den stala devítiletá Valentýnka, která přijela s rodiči na Podmitrov na víkend a neměla tady žádnou kamarádku. Přibral ji k sobě první oddíl a vedoucí ji hodně chválili. Dopoledne jsme stavěli pouze z přírodního materiálu a pár drobností jako byl balónek, trocha vosku a kousek izolepy a papíru, felúky. Malé loďky na převážení nákladu po Nilu, jsme měli v každém oddíle tři.

Po poledním klidu se sice zatáhlo, ale my jsme se i přesto vydali k řece. Vedoucí Dava nejdřív zorganizoval prezentaci našich výtvorů před „odbornou komisí“ (po táboře budou ke shlédnutí čtyři videa), kde jsme mluvili o stáří lodi, její rychlosti i konstrukčních vychytávkách a každý oddíl si vybral svého „šťouchače“ – kormidelníka. Ten jediný se směl brodit za lodí v říčce a maximálně desetkrát jí pomoci v plutí šťouchnutím klackem.

Na břehu pod stromy jsme fandili, jak to šlo. Prožívali jsme každé zastavení na „voleji“, každý „útes smrti“, kde dvě lodě ztroskotaly, ale do cíle na Asuánskou přehradu (tu jsme postavili už před dvěma dny při koupání) jich dorazilo osm. Že počty nevychází? Nejlepší byla samozřejmě bárka z kůry, jejíž vlajky nesly jména vedoucích! ;-) Všechny tři své lodě dostal aspoň v podobě voru do Asuánu první oddíl, po dvou lodích pak dvojka s trojkou. Za konstrukce byli pochváleni zejména Adéla Š. a Lubor, za vedoucí Dava. Nejvíc pobavil druhý oddíl svou ponorkou s brčkovými periskopy, která se nakonec ale vůbec neponořila…!

Kdo chtěl, mohl se ještě krátce osvěžit v řece, a pak vedoucí rozdělili všechny táborníky na malé a velké podle vzrůstu i fyzických schopností. Pro každou skupinu zvlášť byly připraveny bojovky, aby si to velcí užili bez ohlížení se na prcky pod nohama a naopak i malí měli možnost v takových hrách vyniknout. Výpis ze zdravotního deníku raději vynecháme, protože se vedoucí bojí, že by příští rok jeli na tábor sami ;-) Mamko, taťko, babi a dědo, nemusíte se bát, kdyby někdo z nás posílil řady fiktivního „čtvrtého oddílu“ Kriplíků, určitě byste se to od Jiřky dozvěděli přes telefon!

Zdravotnice se ale musela trochu zlobit na Olíka, který už dvakrát blinkal, ale ani jednou jí to nepřišel říct, jedl a normálně běhal. Hned mu naordinovala dietu a odpočinek, stejně jako později večer Daníčkovi. Na kluky zřejmě přišla únava a mělo by zabrat vyspání a odpočinek.

Na pohotovost do Nového Města se opravdu jelo – tentokrát se skupinou poštípaných. Ošklivě opuchnutá noha vedoucí Monči, stehno Terezky S. a prst Lukyho P. se nám vůbec nelíbily. Kalciovou injekci už prý doktoři dětem nedávají, proto se naši další marodi vrátili zafačovaní a namazaní divnou hnědou mastí. Dva dny neumývat se prý zvládnou ;-) Největší smůlu má teď ale Terča, která je vzácným zdravotnickým úkazem – po tabletce antihistaminik okamžitě usíná jak Šípková Růženka :-)

Pokud se mezi pochvalami objevují pořád stejné oddíly a stejná jména, tak je to opravdu zaslouženě. Prvnímu oddílu se ještě večer podařilo po přísunu osmi písmenek rozluštit nápis na jejich kusu papyru, kterým se na konci tábora pokusíme společně zahnat mumii zpět do hrobky a uzdravit se. Co však text dvojky a trojky? Zbývá nám na to ještě pět dní. Nebo už jenom?!


P.S. Ono to s námi vypadá po zdravotní stránce docela divoce, ale jde vesměs o „blbinky“. Jenom je jich moc… Vloni jsme to zakřikli, nejeli jsme ani jednou do lékárny a k doktorovi, Jura si užil. Letos si „užívá“ Jiřka jako dva v jednom, protože Jura musí pracovat. Ale co nás nezabije, to nás posílí, a každý tábor nás něco nového naučí! Děkujeme všem rodičům (dětí i našim) za podporu! :-)
                                                                                                 

Pochvaly a tresty 4.8.


Vedoucí zjistili, že oddíly získávají málo písmenek k vyluštění hieroglyfických nápisů ze stěn hrobky, s takovou bychom na ten egyptský mor umřeli všichni… Takže zvýšili příděly. Rozmnožily se nám taky pochvaly jednotlivců a u některých jsme se dostali k dalšímu levelu trestů...
Kdo si dává pozor na své pytlíčky a diamanty, bude si je moci nechat a odvézt domů. Ti, kteří pytlíky ztratili nebo černé diamanty schválně zahazují a je jim to jedno, stejně si nepomohou. Vedoucí jim vedou virtuální účet… ;-)

Oddílově:
Pořadí v soutěži lodí na Nilu:
1. místo – 1. oddíl – 79 bodů – 5 písmen
2. místo – 2. oddíl – 64 bodů – 4 písmena
3. místo – 3. oddíl – 51 bodů – 3 písmena

Zdravotní injekce od zdravotníka každému oddílu za to, jak hezky chodí ukazovat všechny rány – 3 písmenka.

Pochvaly s diamantem:

1. oddíl
Matěj G. – s radostí a úsměvem plnil službu v jídelně a chystal na stoly před obědem
Adam Š. – vyznamenání se v boji o poklad (bojovka v lese)
Monička – pořád vše dělá s úsměvem a radostí a je příkladem pro všechny malé i velké táborníky
Denis – nasadil život v ledové řece, kde byl hlavním pošťuchovačem vítězných lodí na Nilu
Luborek – znalosti lodních parametrů, konstrukci lodi a perfektní prezentaci
Adéla Š. a Vojta – chystání čísel pro bojovku v lese
Valentýnka – výpomoc oslabenému prvnímu oddílu

2. oddíl
Viktor, Jarek a Martin – vymyšlení a tvorba lodí
Kubík S. (pochvala navržená Vojtou, vedoucí schválili) – aktivita při odpolední bojovce
Kubík S. (pochvala navržená Lukášem, vedoucí schválili) – v lese hledání a nošení materiálu na stavbu lodi

3. oddíl
Anežka – hezká pomoc Šárce s umýváním kelímků, k čemuž se sama přihlásila, a prezentaci jedené ze závodních lodí
Pepa – radostné hraní her, zejména zlodějů pokladů
Davídek S. – aktivní shánění surovin na loď a zapojování se do všeho s úsměvem a radostí (jako Monička)
Anička – nasazení života v ledové řece a vykonávání role pošťuchovače lodí
Vojta – za zajímavou a vtipnou prezentaci lodí
Tessi (pochvala navržená dětmi, vedoucí schválili) – dobré bránění pokladu při bojovce

Napomenutí bez černého diamantu:

2. oddíl
Maty – za házení kamenů mezi lidi

Napomenutí s černým diamantem:

3. oddíl
Luky M. – sprostomluva (1 ČERNÝ DIAMANT)

Tresty s černými diamanty:

1. oddíl
Denis – znečišťování tábořiště (1 ČERNÝ DIAMANT + úklid tábořiště)

2. oddíl
David H. – boje s vedlejší chatkou, házení šutrů a trefení do hlavy spolutáborníka (1 ČERNÝ DIAMANT + úklid tábořiště + OMLUVA)

3. oddíl
Bára – sprostomluva (opakované napomínání), ofrklost, drzost, neposlouchání vedoucího, podvádění u hry (TREST 1 ČERNÉHO DIAMANTU ZRUŠEN HLAVNÍ VEDOUCÍ, PROTOŽE SEBEKRITICKY VEŘEJNĚ PŘIZNALA SVOU NEFÉR HRU I ODMLOUVÁNÍ A PROJEVILA LÍTOST + STERLEĎ)

Pepa – sprostomluva, nadávání druhým a mladším dětem, když si myslí, že ho vedoucí neslyší + pokrytectví (chodil žalovat vedoucím, že mu vadí, jak ostatní sprostě mluví, když je neslyšíme) (1 ČERNÝ DIAMANT + STERLEĎ)

Bodování


Zatím jsme ještě nepsali nic o bodování, teď je ta správná chvilka, kdy to napravit! ;-)

Místní zvěřinec na Podmitrově se letos rozrostl o šest malých pruhovaných prasátek, která vypadají jak divočáci. Přemýšlíme, že je přestěhujeme do chatek, a to zejména k holkám, protože tam by se jim určitě líbilo! ;-) Naopak „Čisťouš“, tentokrát plyšový medvěd Mireček, se zatím do chatek moc nepodíval… Protože on je vybíravý a chodí spát jen do tam, kde je uklizeno na deset bodů nebo deset s hvězdičkou!

30.7. – prasátka obsadila chatky 14 (kluci) a 15 (středně velké holky)
31.7. – prasátko si vysloužily nejstarší holky z chatky 9 a poprvé jedinkrát Čisťouš na chatce 12 u nejstarších holek
1.8. – s medailemi s prasátkem máme další památeční fotku, tentokrát nejmladší holčičky z chatky 7
2.8. – prasátkové medaile nosili fotbalisti z 8
3.8. – opět slavnostní dekorování prasátek z chatky 9, což je podruhé a vedoucí se už těší, až to bude potřetí!!! ;-)
4.8. – prasátka na slušivých medailích také podruhé pro slečny z 15tky a Čisťouš opět na chatce 12, ale pšššt, ony ho ještě neobjevily, schovává se na terase pod sušícím se ručníkem ;-)

pátek 3. srpna 2012

Den šestý: z Egypta za krokodýly a až na Velkou čínskou zeď

Zrovna na pátek nám přicházela varování o bouřkách a deštích. Ale ne! Den, kdy jsme si naplánovali výlet do pouště na krokodýlí farmu a do strašidelných chodeb. Ráno naštěstí předpovídací radar ukazoval, že Vysočinu to nejhorší mine, tak jsme si sbalili batůžky, svačinky s výbornými kuřecími řízky a radši i pláštěnky a vyrazili. Cílem všech skupin byla sedm kilometrů vzdálená Dolní Rožínka, zkratkami po polních cestách šest. Mrňousové ušli ještě o dva kilometry víc.

Nejstarší a nejrychlejší táborníci vyrazili se Simonem a Davidem a značili fáborky i šipkami cestu pro mladší skupiny. S prostředními šly Monča s Ájou a nejmladší měla na starost Lenča a Šárka. Objevili jsme další novou zříceninu a taky spoustu pavouků v lese! Cesta ubíhala dobře a obešla se bez vážnějších zranění. Sem tam jsme museli použít fenistil nebo náplast. Nejhůř dopadla asi Bára, které se v teniskách vytvořily otlaky, kvůli nimž se musela na zpáteční cestě přidat ke „čtvrtému oddílu“ a svézt se autem. Večer se táborem neslo: „Héééj, řeknite Tomášovi, že nejsu simulant!!!“ Není :-)

Pololegální „čtvrtý oddíl“ Kriplíků v konstantním složení Aďa Š., Vítek a Adam Š., který ležel večer před výletem na marodce se zvýšenou teplotou, jeli zase s Jiřkou autem. Nemohli jsme je přece o výlet ošidit! Přišli jen o zmoknutí, které dopoledne krátce zastihlo na cestě naše chodce. Těm to ale nevadilo, zpívali si „prší, prší“ a než došli do cíle, už stihli i uschnout :-)

Většina z nás se rozhodla jít zase na strašidelný Draxmoore, marodi s berlami dostali ozbrojenou stráž v podobě vedoucích, aby se při útěku před umrlci ještě víc nepřizabili, a pak už jsme si všichni užívali cukajícího blikavého výtahu, rakví, kostí a strašidel s řehtačkami. Odměnou za prožitý strach nám byly hranolky a párky ve stánku na nádvoří, nakoupili jsme sobě i všem blízkým domů dárečky, umělou krev a začali ve velkém vyrábět falešné jizvy. Taky jsme zvládli vykoupit místní obchůdek s potravinami.

Malá část táborové výpravy šla vyzkoušet zdejší novinku – krokodýlí farmu. Velcí krokodýli byli bohužel v karanténě, tak jsme viděli aspoň malé kajmánky, vyfotili se ve starém ruském džípu a potom žasli na dvorku bývalého statku nad 3D malbami z různých prostředí. To budete koukat, kam všude jsme se dostali! Jiřka s Adélkou do Číny, Dany s Olim na Aljašku mezi polární medvědy, malí kluci si vyzkoušeli zvonek vlaku z Bradavic a Šárka s Káťou a Kájou osedlaly dinosaura i krokodýla. Monča (s přezdívkou Veverka) pózovala s veverkou z Doby ledové a brala jí oříšek a na závěr se všichni kromě spící instruktorky Áji vyfotili s válející se Glorií z Madagaskaru. Tip na krátkou návštěvu dobrý, ale souhlasíme se zápisem v návštěvní knize: „Proč krokodýlí farma?“ ;-)

Zpáteční cestu zvládli všichni v rekordním čase. Nejrychlejší samozřejmě byli Kriplíci v luxusním vozidle, kterým vedoucí vyhlásila v táboře hru „Akce jehla“. To znamená, že se každý někam zašije… :-) Za hodinu a čtvrt po nás už z kopce sbíhali rychlíci, kteří hned napsali do táborových novin pochvalu na své vedoucí. Od té chvíle se nezavřely dveře marodky, kde se ošetřovaly puchýře, štípance, škrábance a kupodivu zase ani jedno klíště. S teplotou večer zalehl Kryštof, špatně se po večerní hře udělalo i Olimu, kotník si lehce zvrtnul Vojta, tak jsme mazali octanem… A štípance z předchozího dne natekly Lukymu, Terezce S. a velké Monči, nepomáhala kalciová mast ani claritine... A že by nás postrašil ještě slepák jednoho z vedoucích? :-O Schyluje se asi k dalšímu výletu na pohotovost… :-(

Prcci přišli na večeři o dvacet minut později a přesto dostali ještě pochvalu! S vedoucími totiž netrefili v malé dědince správnou odbočku na polní cestu a skončili na silnici k vedlejší vsi. S úsměvem na tváři napochodovali do tábora, protože ušli ještě o dva kilometry víc než velcí a byli na to patřičně hrdí. Na nástupu si zasloužili velký potlesk a většina i pochvaly!

Za odměnu jsme všichni získali po diamantu, vedoucí museli rozdat zase i jeden černý, ale o tom se dočtete v pochvalách a trestech.

Večer spojil své síly první s třetím oddílem a zahráli si v jídelně deskové, stolní a karetní hry. Kluci pařili poker a druhý oddíl se vydal opět po stopách světových památek, tentokrát na Velkou čínskou zeď. Monča s Ájou totiž pro své děti připravily ještě týmovou soutěž, kde se vždy přečte krátký text o jednom z architektonických nebo přírodních jevů. Pak záleží na tom, jak kdo poslouchá a kolik nasbírá bodíků v krátkém testíku i následující hře. Příště míří do pouště Gobi.

A my ostatní? Řeřicha už nám vyrostla, střídavě posloucháme i neposloucháme, výlet jsme si pochvalovali stejně jako výborný guláš k večeři... A doufáme, že už nás nebude ubývat a že „čtvrtý oddíl“ nebude rozšiřovat své řady ;-) 

Pochvaly a tresty 3.8.


Odměna oddílů za vypěknění svých soutěžících do Miss Egypt – každý po jednom písmenku (přišly si slečny, ze kterých už se naštěstí ve dvou případech zase stali kluci ;-) ). Akorát si museli na nástupu ve „ztrátách a nálezech“ oddřepovat zapomenuté ruličky ponožek, kterými si vycpávali prsa, a taky šperky, které nevrátili holkám ;-)

Pochvala všem dnešním výletníkům, kteří zvládli pochod do Dolní Rožínky, vrátili se v pořádku – každému po jednom diamantu!

EXTRA POCHVALA SKUPINCE NAŠICH NEJMENŠÍCH ZA TO, ŽE UŠLI PO SILNICI JEŠTĚ O DVA KILOMETRY VÍC NEŽ VELCÍ POLNÍMI ZKRATKAMI!!!
Monička, Ilonka, Markétka D., Anežka, Lucinka, Davídek, Matěj G., Kuba Š., Pepík, Anička.
Vedoucí Šárka se s Kubou ještě nachodili o trochu víc, když se spolu vraceli na Draxmoore pro zapomenutou bundu. Šárka za to dostala od Kuby pochvalu a od malých holčiček ještě jednu, protože je na zpáteční cestě poponášela na zádech :-)

Pochvala s diamanty a s tatrankami:

1. oddíl
Monička, Markétka D., Matěj G. – hezky ušli cestu bez remcání, valili a stíhali  

2. oddíl
Ilonka a Lucinka – hezky ušly cestu bez remcání, stíhaly jít i povídat
Luky P. – nosil celý den u sebe v batohu malou lékárničku a Mončin foťák

3. oddíl
David S., Kuba Š., Anička – za to, jak dobře zvládli cestu  
Terča S. – šipkování a značení cesty pro další oddíly

Napomenutí:

Čtyři malá Brňáci (Dany, Oli, Jony, Maty) – „když mluví, musí u toho i chodit!“ aneb celou cestu je bylo slyšet, ale vedoucí je museli pořád popohánět + zavazujte tkaničky pořádně!

Anežka – remcání, stěžování si na všechno, nafukování situace a plašení vedoucích („kousnul mě mravenec“, „málem mě píchla vosa“…)

Tresty bez černých diamantů:

Pepa, Lukáš M., Vojta a David Š. – sprostomluva („mluví jak dlaždiči“)

Trest s černým diamantem:

Vojta – telefon na programu, který neschoval ani po výzvě vedoucích

Pochvaly a tresty 2.8.


Začíná se nám to hromadit… Na všech stranách!

Odměna oddílům za večerní „plazící bojovku“ v lese:
1. místo – 1. oddíl – 3 písmenka
2. místo – 3. oddíl – 2 písmenka
3. místo – 2. oddíl – 1 písmenko

Speciální odměna hlavní vedoucí prvnímu oddílu za jeho soudržnost, kolegialitu a hezké vzájemné chování (že je nerozložil ani úbytek členů a počet marodů) – 1 písmenko.

Pochvaly ústní bez diamantů:

Denis – za ochranu a obranu vedoucí Šárky, kterou chtěli kluci polít vodou
Adámek S. – za záchranu Simonovy uplavané pantofle

Pochvaly s diamanty:

1. oddíl
Dany, Lubor, Tomáš, Denis, Markétka D., Adámek S. – šikovnost při výrobě luků a šípů
Vítek a Adéla Š. – koordinace při včerejší večerní bojovce, díky čemuž oddíl vyhrál, i když měl nejmíň členů

2. oddíl
Dava Š. a Lucinka – šikovnost při výrobě luků a šípů

3. oddíl
Kryštof – nejen za samostatnou výrobu luků a šípů, ale také si vzal na starosti tři menší děti, kterým pomáhal a odlehčoval tak práci vedoucích – DVA DIAMANTY ZA HEZKÉ CHOVÁNÍ!
Luky M., Matěj H., Terča a Terča – šikovnost při výrobě luků i ochota pomáhat druhým
Hanka a Anička – vyrobily si luky úplně samy bez pomoci kohokoliv druhého

Tresty bez černých diamantů:

1. oddíl
Matěj G. – napomenutí za nezájem o jakoukoliv činnost, neposlouchání pokynů vedoucího, musí se mu věci opakovat – chtělo by to změnit přístup a líp poslouchat!

3. oddíl
Anežka – napomenutí za neposlušnost, když jí vedoucí něco řekli, a skákání do řeči dospělým – nedělat to!
Matěj H. – zrušení předchozí pochvaly za neuposlechnutí pokynů vedoucího při aktivitě

Tresty s černými diamanty:

3. oddíl
Bára – nadávání ostatním děckám, drzost (opakované napomenutí) – JEDEN ČERNÝ DIAMANT

2. oddíl
ROZKOPÁNÍ A SROVNÁNÍ SE ZEMÍ VELKÉHO MRAVENIŠTĚ!
Kloktání sterledi, domluva, černé diamanty podle toho, jak se chlapci u ničení chovali, kdo se vedoucím ještě smál do obličeje, když měl své jednání vysvětlovat, a nebo komu to bylo naopak líto.
Jakub S. – TŘI ČERNÉ DIAMANTY
Viktor – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Dava H. – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Lukáš P. – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Maty S. – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Jarek – JEDEN ČERNÝ DIAMANT

(Nutno dodat, že v době zápisu na blog o dva dny později je na klucích vidět, že si to vzali k srdci, sekají latinu a Kubík, Jarek a Luke se opravdu snaží, v oddíle pomáhají...)

čtvrtek 2. srpna 2012

Pochvaly a tresty 1.8.


Pochval je čím dál víc. Ale dneska jsme museli rozdávat už i „zlé“ černé diamanty…

Dostali jsme od paních kuchařek pochvalu za to, jak oproti jiným turnusům dobře jíme.
Taky paní uklizečka je spokojená se stavem záchodů, což je prý co říct, i když jsme na nástupech museli několikrát řešit, jestli někteří neumí po sobě splachovat. Už se to naučili ;-)

Každý oddíl dnes získal dvě písmena k luštění za rozsekání Usirova těla a jeho následné posbírání (azimutové stezky).

Pochvaly:

1. oddíl
Monička – hledání azimutů
Kuba F. a Adámek S. – dělání stezky
Denis – hledání azimutů, kdy organizoval skupinu jako vůdce
Tom – tahoun, povzbuzovač celého oddílu, přenášel Moničku přes řeku… - TŘI DIAMANTY ZA PŘÍKLADNÉ CHOVÁNÍ

2. oddíl
Martin – vedoucí, rádce, kontrolor správnosti určených azimutů
Aneta a Markéta – vymýšlení úkolů při azimutových stezkách

3. oddíl
Tereza a Theresa – příprava azimutů
Pepa – dobré nápady do azimutových úkolů
Davídek S. – rychlé naučení se s buzolou a určování azimutů
Bára a Matěj H. – iniciativa při hledání azimutů
Vojta – hledání azimutů („běhal všude, kam se nám nechtělo“) a vyprávění pohádky – DVA DIAMANTY

Trest:
Adam Š. – za opakované neposlouchání vedoucích a naschvál hození kamene do řeky navzdory zákazu, když tam stáli ostatní – DVA ČERNÉ DIAMANTY 

Den pátý: odpočinkově-uklízecí

Káhirská nemocnice vyhlásila sanitární den. Po ranním probuzení, které se obešlo poprvé bez rozcvičky (za odměnu, ale prý si je můžeme kdykoliv vysloužit zpátky), jsme byli odveleni do svých ubikací a museli uklízet. Hlavně ty papírky od kokin všude… ;-) Jiřka taky povolila další nákup v bufetu včetně ledňáčků, takže se máme fakt dobře a nic nám nechybí!

Tento den byl zatím nejteplejší a nejslunnější z celého pobytu. Museli jsme nosit čepice a dávat si pozor na pití. Abychom nemuseli běhat pořád až do hlavní budovy, přinesli vedoucí várnici se šťávou přímo do jedné z volných chatek. Tak pijeme. Zdá se, že egyptský mor má mnoho dalších příznaků. Například bolení v krku, takže pocumláváme Anticoly a Strepsilsky. Pár dětí (Monička, Ilonka, Pepík) i vedoucích přepadl průjem, ale zatím zabírá na všechny rychle černé uhlí a Smecta, žádné epidemie. Hlavně aby to tak zůstalo!!!

Dopoledne se z nás stali válečníci. Kdybyste to nevěděli, Egypťané, když bojovali a zajali nepřítele, naverbovali ho do armády jako lučištníka. Proto jsme se vydali do lesa oškubat pár keřů a vyráběli vlastní luky. Říznul se jen Jony S., s čímž si zdravotnice hravě poradila, a než dojede domů, prst mu doroste… ;-) Nejšikovnější byly holky a Kryštof, to se dočtete v pochvalách. Pižlání s nožíky nás hodně bavilo, i ve vlastním volnu v poledním klidu jsme na lucích pracovali ve stínu mezi chatkami. V příštích dnech nás čeká ještě soutěž ve střelbě z luku – něco jako olympiáda. O faraónův zlatý luk!

Po mňam obědě – knedlíky s jahodami a perníkem – jsme si užili nakupování v bufetu a pak ještě dlooouhé koupání a řádění u vody. Poprvé se obloha nezatáhla. Někdo se potápěl v bazénu a dával si kohoutí zápasy pod dohledem Monči, další stavěli se Simonem v řece hráz z kamenů, velkým klukům se podařilo zlít od hlavy k patě Šárku a největší zábavu organizoval Dava u gumové skluzavky. Kdo se chtěl svézt po břiše, musel taky nosit z řeky vodu. Vyblbli jsme se až do úplného roztrhání modré hračky, ale stálo to za to!!!

Aby Ádi se zavázanou nohou nebylo líto, že se nemůže koupat, kluci z oddílu jí naplnili kýblík s vodou a namáčela si v něm aspoň zdravou nohu. Jednička je prostě super oddíl, byť má dva „kotníky“, odjel jim do domácího léčení Kuba F. a s teplotou z únavy večer lehl Adam Š. Rychle mu ale zabral odpočinek a paraleny stejně jako jeho mladšímu bráškovi, který prospal dopoledne a po obědě už řádil plný sil na skluzavce :-) S angínou si museli rodiče odvézt i Jonáška K.

Oproti tomu kluci z dvojky provedli takový průšvih, že vedoucí doslova zuřili. Večerní nástup byl proto potom víc vážný než srandovní a veselý, jak obvykle bývá… Veliké (státem chráněné) mraveniště, které přežilo předchozí dva naše tábory (kterých se všichni výtečníci účastnili) a spoustu dalších akcí, už nestojí. Kameny, klacky, se smíchem a zapáleně chlapci během cesty k jídelně mraveniště srovnali se zemí… Proč? Na nástupu k tomu řekli: „Byli jsme blbí…“ Tady už nemohl fungovat postup napomenutí – mírný trest – nejvyšší trest a vedoucí sáhli přímo po „sterledi“. Chlapci si vypláchli pusy slaným roztokem a nafasovali spoustu černých šutrů podle „zásluhy“. Nejmíň jich má Jarek, protože jako jediný přišel během dne za vedoucími a projevil lítost a omluvil se. Nebojte, vedoucí ještě klukům promluvili do duše i do rozumu. Asi je teď mrzí víc, že zklamali a nechali se strhnout davem…

Příjemné koupací, slunečné a usměvavé odpoledne zakončily rukodělné dílničky. Vyráběli jsme šperky z kůží a korálků s Mončou, papírové květiny s Ájou, amulety z kamínků s Lenkou a batikovali trička u ohně s ostatními vedoucími. Někteří z nás si nabatikují ještě v dalších dnech. Zaujatě pracovali i kluci, kteří původně škemrali o to, aby nemuseli…!!! :-D

O večerním klidu se zase nehrál fotbal. Fotbalisti jsou jednak solidární s Vítkem, který nesmí (ale mamko, fakt dodržuje klid, chodí s berlemi a šetří se!!!), a pak se nám taky kluci přeměnili v holky… Večerní program byl totiž nazvaný „Egyptská miss“ a každý oddíl sem mohl vyslat tři krasavice. Ostatní tvořili porotu a diváky.
Krátký úryvek z nástupu:
Šárka: „Egypťané měli velmi krásné ženy…“
Autor neznámý: „… a my máme krásné transvestity.“
Tom, Denis, Luky M., Vojta… Nalakované nehty, vycpaná prsa, šminky a holčičí kroutění se a hihňání. Celá jídelna, kterou jsme přestavěli na přehlídkové molo, řvala smíchy, tleskala a pískala, že nás prý bylo slyšet celým údolím až k chatkám :-)

Na prvním místě se nakonec umístila „Deniska“, druhé místo obsadila „Cindy“ („Vojtěška“) a miss sympatie, volenou diváky, se stala Adélka S. Od několika kluků prý měla volební lístečky pomalované i srdíčky! Krásné, milé a vtipné však byly všechny „slečny“ ;-) Následovala krátká disko a šup do hajan, protože jsme se museli vyspat na páteční celodenní výlet. Nikdo z nás nechce jít na Pernštejn, tak se vydáme opět do Dolní Rožínky rozdělení do čtyř skupinek. Pojedou i „Kriplíci“… ;-) 

středa 1. srpna 2012

Den čtvrtý: bratrovražda a vznik čtvrtého oddílu


Třetí hrací den – kritický. Začíná se projevovat únava a přetažení, a to těmi nejzákeřnějšími podobami. Zdravotnice ráno rozdala asi deset pastilek na bolest v krku, rozbolelo se jedno bříško, během dne se přidaly i nějaké teploty, které gradovaly v horečky… A zlatým hřebem byl výlet Adama Š., Ádi Š. a Vítka na ortopedii, RTG a do lékárny bystřické polikliniky. Nebo vlastně ne!

Úplně úplně největší zážitek měla půlka tábora z prvního klíštěte, které přinesl na koleni Kubík S., a které se podařilo hladce vytáhnout novým vynálezem – kartou na klíšťata! :-D Kuba se o pytlík bonbonů podělil nejen se všemi „čumily“, o své se přihlásila důrazně i jeho sestřička Monička. Ta je mimochodem jako nejmenší členka rozpadajícího se, ale jinak velmi soudržného prvního oddílu, vlajkonoškou. Nosí ji přímo na svém těle. Vlajka – šaty jsou nejoriginálnější výmysl dětí (Ady Š.) za mnohaletou historii našich táborů! :-)

Indikátoři mumií jsou letos oddílem, který si vylosoval Černého Petra. Jeden po druhém odpadají nejsilnější a nejstarší táborníci, ale IM3000 bojují dál! Klid na lůžku měl po třídenním chraptění a sípání naordinovaný od oběda Kuba F., jehož rodiče se večer rozhodli pro zítřejší odjezd do úplného domácího léčení. Přimět totiž kluky k jakémukoliv klidu na táboře, ať hlasovému nebo fyzickému, je nemožné…

Vítkův kotník nevyléčila ani pohrůžka, že nebude hrát fotbal, a ačkoliv ráno ještě cvičil na rozcvičce, u lékaře dopadl s lehkým výronem kotníku nejhůř. Jako přes kopírák ho následovala Adéla Š. Oba pravou nohu v octanovém obvazu, sportovci, přesto se shodli, že rozhodně tábor a svůj tým neopustí! A my z týmu jsme naopak nedopustili, aby se při nařízeném klidu na lůžkách necítili odstrčení. Málem jsme se poprali o to, kdo jim přinese večeři, a taky zase odnesli do jídelny talíř. Zabavovali jsme je a přichystali pro ně na nástupu židle. Vedoucím se tahle naše soudržnost moc líbí!!! A protože Jiřka usoudila, že se o ně zvládneme postarat i cestou do lesa, povolila jejich účast na plazivé maskovací bojovce ve tmě. Pro Vítka jsme vyrobili nosítka, Áda zkoušela kousek cesty o berlích a pak se nosila na zádech.

Nejlíp ze všech dopadl Adam Š. Koleno je pouze naražené a bude stačit pár dní mazání a neběhání. Nesmí se to dozvědět zdravotnice, ale už běhá a odpoledne brodil s kluky normálně řeku ;-)

Zatímco tenhle nově vzniklý „čtvrtý oddíl“, který si ze srandy začal říkat Kriplíci, trávil nudné hodiny čekáním na poliklinice, my ostatní jsme vyrazili připravovat azimutové cesty. Musely mít přesně čtrnáct souřadnic, protože šlo vlastně o čtrnáct kousků Osirisova těla, kterého zabil jeho vlastní bratr Sutech. Odpoledne jsme naopak vyrazili, stejně jako Usirova žena, těchto čtrnáct kousků najít. Po azimutových stezkách, které vytvořily ostatní oddíly. Do večeře nás potom bavily „tikací“ hrou instruktorky Ája a Šárka, které dostaly obrovskou pochvalu od hlavní vedoucí.

Podvečer pak patřil dalším zdravotním starostem. K Makétiné (P.) teplotě z přetažení, která později vlivem paralenu a odpočinku klesla, se přidala ještě horečka Jonáška K. Ta naopak ošklivě stoupala... S pomocí „mamky na telefonu“ se podařilo teplotu zkrotit a snad to do rána bude úplně v pořádku, aby nás neopustil další táborník!

Kvůli všeobecné únavě jsme po tmě hráli v lese klidnou bojovku. Nevěříte? Podobně jako vloni jsme se museli potichu, pomalu a opatrně plazit lesem a vyhýbat se reflektorům vedoucích, kteří nás jedním posvícením mohli připravit o život. Cílem bylo dostat se ke kruhům, v nichž svítily svíčky, a okolo byly položené papírky s čísly. Tato trojmístná čísla si zapamatovat, nahlásit je dole na základně a každý kruh zvlášť správně sečíst. Trojka byla lehce hendikepovaná nepřítomností „matematické“ Báry, která se za trest nesměla zúčastnit. Když ji vedoucí po nástupu potrestali za porušení dvou zásadních táborových pravidel, ani netušili, jak si to od kamarádů slízne.

A tak jsme zvládli další táborový den v Egyptě, na Podmitrově i v Bystřici. Na zítřek je v plánu „sanitární den“ v Káhirské nemocnici aneb úklid a odpočinek :-)


Pochvaly a tresty 31.7.


Dneska už pochvaly jednotlivců za diamanty. Denně může táborník získat maximálně 3 kousky diamantů tím, že je nasbírá při hrách po jednom. Mimořádné výkony – jako třeba dneska Kubíka S. v Pašerácích – můžou být ohodnoceny více kamínky. Kuba je zatím první, kdo dostal za jednu hru dva („hodné“) :-)

Týmy jsou odměňovány tak, že sbírají písmena potřebná k vyluštění hieroglyfických nápisů z hrobky.

Pochvaly:

1. oddíl
Vítek, Kuba F., Adámek S. – tvorba zahrádky s řeřichou
Vítek, Denis – akčnost při lítačce „Pašeráci“
Adéla Š. a Monička – vymyšlení a výroba vlajky

2.oddíl
David a David, Viktor, Kubík S., Aneta – akčnost při lítačce „Pašeráci“
Markéta P., Oli, Ilča, Lucka, Adélka S. – tvorba zahrádky s řeřichou
Adélka S., Aneta, Martin – výroba vlajky

3. oddíl
Tereza, Theresa, Bára, Hanka, Vojta – tvorba zahrádky s řeřichou
Vojta, David S., Jakub Š., Jony S., Luky M. – akčnost při lítačce „Pašeráci“


Pokárání:
(se vzkazem od vedoucích: „Nebo si vypláchne pusu, mluví jak kanál!“)

Kuba F. – nevhodná mluva a oslovování kamarádů navzdory opakovanému napomínání vedoucích
Bára – nadávky a nevhodné oslovování


Ocenění oddílů:
-         mapy – nejlepší mapa oddíl č. 3 – 1 písmeno
-         herbáře – všechny promakané a neošizené – každý oddíl 1 písmeno
-         zahrádky – hezké, na všech pracovaly týmy jako celky a ne jednotlivci, ale ještě uvidíme, co na nich vyroste – každý oddíl 1 písmeno
-         hra Pašeráci:
o       1. místo – 5000 bodů – 1. oddíl – 3 písmena
o       2. místo – 4900 bodů – 2. oddíl – 2 písmena
o       3. místo – 4500 bodů – 3. oddíl – 1 písmeno 

Pochvaly a tresty 30.7.


Pochvaly:
(dneska ještě za bonbóny)

1. oddíl
Monička – ufobal
Markétka D. – nošení kytek do herbáře
Lubor – poznávání kytek
Vítek – kreslení mapy

2. oddíl
Martin – hledání kytek do herbáře
Adélka S. – tvorba herbáře
Markéta P. a Aneta – kreslení mapy

3. oddíl
Tereza, Theresa, Bára – tvorba herbáře a mapy
Anička – kreslení mapy

Napomenutí:

Adam Š. – neposlušnost a odmlouvání
Oliver a Matyáš – opakované otravování se a mlácení 

Seznam oddílů


  1. oddíl – Indikátoři mumií 3000
Vedoucí: Simon Janiš
Instruktorka: Šárka Šubová

Vítek
Adéla Š.
Monička
Adámek S.
Karla
Tomáš D.
Adam Š.
Denis
Kuba F.
Dany
Markétka S.
Lubor
Kačka
Matěj G.


  1. oddíl – Skarabeové
Vedoucí: Monika Hlavačková
Instruktorka: Alexandra Gattinger

David Š.
Lucinka
Martin
Markéta P.
Aneta
Viktor
Lukáš P.
Jarek
Ilonka
Jonáš K.
Matyáš
Oliver
Adélka S.
Kubík S.
David H.


  1. oddíl – Šňapíci od Nilu
Vedoucí: Lenka Pecová, David Březina

Vojta
Tereza
Anežka
David S.
Theresa
Matěj H.
Jakub Š.
Kryštof
Lukáš M.
Jonáš S.
Anička
Hanička
Bára
Pepa