Blog občanského sdružení 7 DNÍ z Mikulova, které pořádá menší akce, příměstské i letní pobytové tábory.
pátek 10. srpna 2012
Fotky a videa
... budeme přidávat postupně od pondělka 13.8. do pátku 17.8. podle rychlosti zpracování i připojení k internetu... Vydržte a těšte se! :-)
Příjezd 10.8.
Z Podmitrova budeme vyrážet v 10.00 hodin.
Předpokládaný příjezd do Brna - benzinka u Globusu - kolem 10.45 hodin.
Předpokládaný příjezd do Mikulova k LIDLu - kolem 11.30 hodin.
Jiřka bude řídit auto, tak se omlouvá, že nebude na telefonu.
Kdybyste potřebovali cokoliv dořešit, v Brně by měla zastavovat zároveň s autobusem a v Mikulově u LIDLu by měla být i s předstihem její zástupkyně Monča (zelená Fabie 7 DNÍ).
Případně od pondělka 13.8. bude Jiřka opět na telefonu i mejlech.
Po vyspání ;-)
Předpokládaný příjezd do Brna - benzinka u Globusu - kolem 10.45 hodin.
Předpokládaný příjezd do Mikulova k LIDLu - kolem 11.30 hodin.
Jiřka bude řídit auto, tak se omlouvá, že nebude na telefonu.
Kdybyste potřebovali cokoliv dořešit, v Brně by měla zastavovat zároveň s autobusem a v Mikulově u LIDLu by měla být i s předstihem její zástupkyně Monča (zelená Fabie 7 DNÍ).
Případně od pondělka 13.8. bude Jiřka opět na telefonu i mejlech.
Po vyspání ;-)
Den dvanáctý: dlouhá a náročná cesta k uzdravení
Poslední den… Poslední šance zbavit se egyptského moru,
který jsme svou nerozvážností na začátku naší dovolené chytili po vykradení
hrobky. Mumie z ní utekla a my začali trpět halucinacemi. Museli jsme zůstat
v Káhirské nemocnici, místo lékařů jsme viděli egyptské bohy – Isis,
Bastet, Sachmet… Až do dnešního večera, kdy na nástupu opět stálo sedm postav
v bílých pláštích a předpovídali, že máme velkou šanci se uzdravit a
vrátit domů. Tři z nás přesto opustili tento svět a odešli přes řeku do
říše mrtvých, do říše boha Osirise…
Dopoledne jsme museli získat zbytek písmen hieroglyfické
abecedy. Papyry, které jsme sebrali druhý den v hrobce bez mumie, jsme ve
všech třech oddílech zvládli vyluštit i bez kompletního počtu 42 písmen. Na
pořadí, kdyby se počítalo, by vyhrál (i v notně zdravotně zdecimovaném
stavu) první oddíl se 34 písmeny, druhý by byl druhý oddíl se 33 písmeny a na
třetím místě trojka se 32 písmeny, takže stav vyrovnaný! Naneštěstí jsme se ale
museli všichni spojit, protože naše papyry na sebe textem navazovaly. A taky
zbývalo rozlousknout nápis na společné „desce“, kde byly ještě další úplně
neznámé znaky… Ty nám spadly v lese ze stromu po odemknutí tří zámků,
k nimž jsme dostali klíče po běhací hře.
Udivilo nás, že vedoucí svolali odpolední nástup ještě před
koncem poledního klidu. Když jsme se ale dozvěděli, že se máme přesně ve 14.00
dostavit všichni v plavkách a s ručníky, vůbec jsme neprotestovali!
Závěrečná etapa celotáborové hry aneb cesta k uzdravení začínala velkou
cestou přes poušť. A k tomu jsme museli nabrat spoustu vody i jídla. Vodu
z řeky… Z čehož se samozřejmě stala na louce všeobecná polívačka a
v řece končili i oblečení vedoucí. Potom jsme se rychle převlékli a
přesunuli se do lesa na vlajkovou bojovku – krást si vzájemně potravu. Za to
jsme dostali indicie, kde najít mumii.
Ta potvora seděla na hradbě zříceniny Mitrov a vysmívala se
nám!!! (Na návštěvě se vystřídali další vedoucí – tentokrát loňské Lucka
s Katkou, které se taky zapojily do hry.) My jsme však vytáhli překlady
svých zaklínadel a záhy pozorovali, jak se svíjí v křečích a život
z ní vyprchá. Jsme zachráněni? Zněla táborem otázka. Zůstala nezodpovězena
ještě tři hodiny do večerního nástupu. Před tím jsme si totiž ještě sedli do
kroužků v oddílech, zhodnotili své fungování a rozloučili se. Za odměnu
jsme dostali část sladkostí ze sponzorských darů od našich rodičů (sdružení 7
DNÍ tímto ještě jednou MOC DĚKUJE!!! co jsme ušetřili na kokinech, stejně jsme
„vrazili“ do vybavení lékárničky, bonbónů na bolesti v krku, mastiček,
hroznového cukru… :-) ). Potom už poslední večeře a balení…
Večerní nástup v doktorském byl rychlý. Pár „náhodně“
vybraných jedinců, kteří během tábora nachytali nejvíc trestů, si opět plivlo
do misky s tajuplným práškem (cukr s trošilinkou hypermanganu ;-) )…
Aby je vedoucí nechali v napětí, že ještě stále nejsme zcela zdraví.
Dozvěděli jsme se také, proč jsme celou dobu sbírali „hodné“ a „zlé“ kamínky.
Jeden po druhém jsme pak přistupovali k bohyni, která je „vážila“. Jeden
černý mohl vyvážit dva barevné. Každý se ihned dozvěděl, jaké má „skóre“ a
řadil se do zástupu od nejlepšího k nejhoršímu.
Nejlepším účastníkem zájezdu do Egypta se stal se šestnácti body
Martin L., třináct měl Luborek, po něm následovala Tessi, Adéla Š., Tom a Terča
S. GRATULUJEME!!! Uzdravilo se taky dalších 29 táborníků, na posledním místě
s pouhým jedním bodem Matěj H. Za blbnutí se platí… V tomto případě
hlavně čekáním v dlouhé řadě na možnost jít si ke stolu hojnosti vybrat
odměnu. Velká většina těch, kteří během tábora nasbírali na trestech plno
„černých“, si dokázala zároveň vysloužit víc barevných diamantů a neskončila na
druhém břehu. Všichni až na jednu malou tábornici byli také při vážení poctiví,
a i když třeba nějaké kamínky ztratili, Sachmet se přiznali. Podvod ale bohyně
odhalila a poslala hříšnici v řadě tam, kam patřila.
Štěstí – nebo vlastně spíš snahu – ale neměli tři chlapci.
Simon v působivém kostýmu boha podsvětí, s modře zářící lampou, už na
ně čekal na druhém břehu naší říčky. Jako první se zouval a brodil do říše
mrtvých už od rána zdravý Adam Š. z prvního oddílu. I když se Adam ve
druhé půlce tábora hodně zlepšil, sbíral pochvaly a vedoucí z něj měli
opravdu radost, neposlušnost z první půlky ho dohnala :-( Brzy ho
následovali brodem také Luky P. ze dvojky a překvapivě i jeden z Brňáků –
Maty! Oběma převážily dva černé kamínky za rozbité mraveniště těch několik
málo, které získali na odměnách…:-( Ale i pro ně vedoucí nakonec přišli, aby si
šli vybrat z odměn něco na památku.
Tohle poslední divadlo vedoucích a táborák s „neomezenou“
večerkou do půlnoci zaspal jen malý Davídek, který od večeře několikrát
blinkal. Asi už je toho na něj taky dost. A aby táborníci udělali Jiřce ještě
na závěr radost, přinesli jí z lesa pár klíšťat ;-) Obálky
s kartičkami pojišťovny, papíry i případné lékařské záznamy dostanou
všichni v autobuse do batůžků.
Je právě 0.00 hodin. Táborák a tulení k sobě končí,
stejně jako tenhle blog. Vedoucí zahání i několik nejmenších holčiček, které
vydržely… Bylo to letos opravdu prima!!! Zítra budou slzičky… Ale ZA ROK ZASE
AHOOOJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
čtvrtek 9. srpna 2012
Pochvaly a tresty 8.8.
Předposlední… Od víkendu to nějak rychle uteklo a my už
balíme! Tak honem honem, posbírat poslední diamanty, abychom měli co pokládat
na váhy Anubise…
Pochvala bez diamantu:
2. oddíl
Lucinka – povídání s koníkem (Vojta: „Umí koňský
jazyk.“)
Pochvala s diamantem:
1. oddíl
Dany – zapojil se do úplně všeho, co se chystalo pro faraóna
a pomáhal Moničce na lanech – DVA DIAMANTY
Denis – celková celodenní aktivita
2. oddíl
Martin a Kubík S. – celková aktivita celý den
Martin – včerejší taneční kreace na egyptské disko, vyhrál
battle v tanci nad Lenkou a vytáhl tancovat Šárku (!!!)
Marky a Aneta – tanec pro faraona
Martin a Adélka S. – výroba hudebního nástroje pro faraona
Kubík S. a David Š. – výroba sošky kočky pro faraona
Viktor, Matyáš, Oliver – příprava darů pro faraona
3. oddíl
Pepa, Jonáš, Kuba Š. a Anežka – vyluštění většiny papyru
Terča S. – pomoc mladším s vyluštěním papyru
Vojta – kompletně vyrobil hudební nástroj
Anežka, Bára, Tess a Terča – příprava tanečních kreací a
básně pro faraona
Matěj H. a Luky M. – vytvoření sochy pyramidy pro faraona
Anička, Hanička, Davídek S. – malby
Lubor, Luky M. a Vojta – včerejší představení břišních
tanečníků na egyptské diskotéce
Jarek a David H. (návrh Martina, vedoucí souhlasí) – za
pomoc s vyluštěním nápisu na společné desce s hieroglyfy
Tresty:
1. oddíl
Markéta D. – nezapojování se do her a nepozornost u lan,
když měla dělat druhým dětem záchranu – JEDEN ČERNÝ DIAMANT
3. oddíl
Pepa – těžká prostomluva a nadávání starším holkám, požírání
bobulí v lese navzdory zákazu, nepozornost u lan, když měl dělat ostatním
záchranu („a eště lhal!“) – sterleď a TŘI ČERNÉ DIAMANTY
Pokřiky a oslavné básně pro faraóna
1. oddíl – Indikátoři
mumií 3000
Simon a Šárka
Pokřik:
INDIKÁTOŘI – MUMIÍ –
LIKVIDÁTOŘI!
Faraon byl znám,
je to pán i král.
Zpíval si a dováděl,
své manželky podváděl.
Byl sličný a moc hodný,
manželky měl rád,
když bylo někomu úzko,
byl se všema kamarád.
(přednášela Kája)
2. oddíl – Skarabeové
Monča a Ája
Pokřik:
Skarabeové jsou
pouštní brouci
a my jsme ti správní
borci!
Vyhrajeme, to je
jisté,
budeme na PRVNÍM
MÍSTĚ!!!
Faraon je velký pán,
celým lidem uctíván.
Ze všech z nás je nejbohatší,
nejkrásnější, nejmoudřejší.
V jeho zemi palmy rostou,
hrobku má však velkou a skvostnou.
Žena tvá musí být krásná,
ale hleď ať volba je správná!
(na několik pokusů přednášel Viktor)
(na několik pokusů přednášel Viktor)
3. oddíl – Šnapíci od
Nilu
Lenka a Dava
Pokřik:
Šňapíci od Nilu mají
velkou rodinu.
V sedm ráno musí
vstávat, rozcvičit
A pak se do hrobky
vkrádat.
Š – Ň – A – P – Í – C
– I – O – D – N – I – L – U. Vykřičník.
VYKŘIČNÍK!
Faraónův Egypt
Faraón má tisíc hrobek
a peněz taky mnoho kopek.
Patří mu celý Nil,
však každý den z něj kdysi pil.
Faraón je prostě borec,
a to nejlepší na konec:
MÁME TĚ RÁDI,
JSME TVÍ KAMARÁDI!
(přednášela výborně Anežka a na závěr celý oddíl patolízalů ;-) )
(přednášela výborně Anežka a na závěr celý oddíl patolízalů ;-) )
Den jedenáctý: mejdan u faraóna
Jupí, mohli jsme spát až do osmi!!! Díky naší poslušnosti a
pořádnosti jsme si od začátku tábora přilepšili o půl hodiny spánku. Jenže
pouze na den… Po prodlouženém budíčku jsme totiž nedělali, co jsme měli,
neuklízeli v chatkách (máme letos později snídaně, takže po snídani už
bývá rovnou nástup). Vedoucím stačil rychlý průlet táborem a budíček vrátili
zítra na 7.45. Chjo! :-)
Do tábora přišla ráno depeše od samotného faraóna, že nás
zve večer na slavnost do svého paláce. Oslava narozenin jeho oblíbené ženy.
Museli jsme se na tuto událost dostatečně připravit a také přinést dary! Celé
dopoledne jsme ve svých týmech pracovali na hudebním nástroji, sošce, malbě,
tanci, oslavné básni a vtipu, který faraóna rozesměje. Posledním darem měla být
krásná dívka do harému.
Mezitím vyrazila Jiřka s „Kriplíky“ Vítkem a Adélou na
poslední výlet do Bystřice, kde čekali dvě hodiny, aby jim doktor během pěti
minut řekl, že jsou v pořádku ;-) Vedoucí se radují, že mohou vrátit děti
rodičům s čistým svědomím ;-D V posteli zůstal celý den s lehce
zvýšenou teplotou, paraleny a spánkem už jen Adam Š., ale neumírá, tak uvidíme
zítra. Ostatní táborníci nepřinesli z lesa ani klíště (nebo to zdravotnici
aspoň tvrdili!)!!!
Na návštěvu přijel Zob, vedoucí z předchozích let,
kterému se na pár dnů podařilo utéct z práce, aby nám mohl postavit
v lese nízké lanové překážky. Vydali jsme se tedy přes kopce, hory a
průsmyky do Horního Egypta. Cestou jsme ještě dochystávali dary pro faraóna a
hráli hry. Taky jsme pozorovali, jak se v aréně vedle chatek učí koňáci
honit dobytek, lasovat, tahat krávy… Ty nám mimochodem svým bučením už třetí
den kecají do nástupů. Jsou tady taky koně, ke kterým se ale nesmíme
přibližovat. Lucinka si s jedním aspoň popovídala na dálku, asi o nějakých
koninách :-)
Do faraónova paláce jsme dorazili po půl deváté, se setměním.
Přivedli nás do krásně vyzdobeného sálu s trůnem, stoly plnými pochutin
(cola!!!, slané zobání, sušenky, müssli tyčinky), hrála arabská hudba, hořely
svíce… Museli jsme si posedat na zem na vlastní koberečky. Od trůnu jsme byli
odděleni řekou plnou hladových krokodýlů – Ferdinanda, Alfréda a Arnošta. Potom
se otevřely dveře a vyšly čtyři krásné ženy z faraónova harému a nakonec i
sám Nejvyšší…
Od začátku se tvářil povýšeně a naštvaně. Byl rozmarný a
nikdo nevěděl, co od něj může čekat. Všichni jsme brzy pochopili, že se musíme
chovat slušně a pokorně, nebo si vysloužíme pár ran devítiocasou kočkou, bičem
jeho favoritky jménem Modrá. Prý je to pěkná potvora a bojí se jí i sám faraón!
Naše nehodné hřbety pocítily nejednou její pádnou ruku!
Faraón si zval postupně nás, bídné červy, k audienci.
Přistupovali jsme s dary a čekali na jeho hodnocení. Když nebyl spokojen,
odplazili jsme se zpět pod ranami biče. V opačném případě jsme se hladově
vrhali po zlatých mincích (bonbónech), které nám házel.
Oddíl jedna se opět předvedl jako nejsehranější tým. Na všem
pracovali jeho členové společně a předvedli úplně nejlepší scénku, kde
parodovali vedoucí na nástupu. Faraón předem věděl, co se chystá, a snažil se
zachovat si vážnou tvář, ale opravdu to nešlo. Denisově roli Jiřky
vypomohl Luborek důmyslnou konstrukcí podprsenky, blonďatý Tom napodobující
stejně blonďatou Áju prostě exceloval. Kačka věrně zparodovala prostořekou
Monču… Přesto, že se faraón bavil, odnesly si naše hřbety pohlazení bičem! ;-)
Malba jedničky se skvěla od odpoledne křídami na asfaltu
před jídelnou a ačkoliv jsme ji nemohli přinést, faraón ji ocenil jako
nejoriginálnější. Výroba sošky se nám moc nepovedla, hudební nástroj jsme
obešli sestavením tria se šutry a kůrou, básnířka Kája faraóna urazila jen
trošku a zlatým hřebem byla naše dívka. Do harému jsme darovali Adélu, která
umí prát, vařit a uklízet. Přidali jsme ještě blázna Vítka, ale toho nechal
hodit několikrát do řeky, aby se krokodýli nažrali. Faraóna jsme ale dostatečně
uctili a po poradě se svými věrnými nás pozval k hostině.
Nehodní a drzí, oddíl číslo tři. Vysloužili jsme si svými
urážkami a kecy jen poloviční hostinu a devítiocasá kočka běhala hlavně po
zádech Báry. Víme úplně přesně, kolik ran faraón nařídil: „Tři tisíce dvě stě
padesát osm tisíc!“ Nejvíc nadšený byl faraón naším tancem. Zapojilo se do něj
pět tanečníků, a to tři holky a dva kluci, kteří předváděli break dancové kreace.
K tomu hrála hudba z „kouzelné krabičky“ ze třetího tisíciletí!!! U naší
básně, excelentně přednesené básnířkou Anežkou, se faraón vůbec neurážel.
Narozdíl od „one women show“ v podání Báry alá Blbá blondýna
v Ajdžiptě. Dovolila si pohanit faraónovu zemi, že prý jsou tu sochy bez
nosů místo aby ji opěvovala!!! Faraón nejdříve vztekle mrskal svými důtkami a
pak dokonce vstal a uraženě odešel! (Báru nechají vedoucí tenhle jedinečný
výkon zopakovat ještě za světla na kameru, abyste pochopili, jak strašně těžké
bylo nesmát se!!!)
Harfa nehodných červů vůbec nehrála, ačkoliv se Pepík snažil
a velmi uctivě klaněl, až se z něj málem stalo další krmení pro krokodýly.
Lukymu a Matějovi H. se hodně povedla soška pyramidy včetně vchodu,
s obrázky pyramid, velbloudů a západů slunce (to faraón tuze rád!) si dali
práci Anička, Hanička a Davídek. Největší pobavení ale přinesla němá Gisele
(Tess), která se ihned stala faraónovou favoritkou! Ideální žena!!! Zároveň
musel faraón nechat zbičovat jednu ze svých současných žen (Šárku) za to, že
prodala své cenné šaty na tržišti a nyní je má Gisele!
Ačkoliv třetí oddíl vyšel v průměrném hodnocení ze
všech nejlépe, jako jediný byl přizvaný jen k poloviční hostině. Tito
bídní červi neví, jak se chovat v přítomnosti Nejvyššího!!!!! Až když ke
konci obětovali na usmířenou do řeky plné krokodýlů Vojtíška, mohli dojíst i
zbytek ;-)
Jako poslední si vzal faraón na paškál dvojku. Slavný umělec
Jakub S. přinesl dokonalé mistrovské dílo, sochu posvátné kočky. Stejně
uchvácen byl faraón také z hudebního nástroje Lyrus Harfus Zvonkohrus,
který nejen že vydával libé zvuky lesa a dalo se na něj hrát, ale také byl
nejekologičtějším a nejpracnějším nástrojem. Z dílny mistra Martina. Zato
malba ve stylu moderního umění aneb čtyřikrát pyramida s hvězdami pokaždé
jinou barvou fixí byla odbytá a básník Viktor byl dokonce faraónem
z paláce vyhozen pro nedostatečný průjev úcty!!!
Ani faraón neskočil na to, že moravské lidové tance mají
melodii duc duc, ale hrstí zlata ocenil tanec Markéty a Anety. Neuvěřitelné, co
holky zvládly za jeden den nacvičit! Bláznův vtip vůbec vtipný nebyl… A dívku
do harému, Adélku S., faraón odmítnul. Ovšem pro její dobro. Je příliš krásná,
milá a umí tak nádherně tančit, že by jí žárlivé manželky vyškrábaly oči ;-)
Rozesmáté děti z atmosférou nabitého večera zaháněla do
chatek svým mňoukáním devítiocasá kočka. Kdo měl štěstí, lekl se ve dveřích své
chatky i zmalovaného faraóna…
Takhle jsme si letos užili mejdan a hodování, stejně jako
byl v minulých letech třeba bar na Aljašce. Jestli jste nám záviděli
doposud, teď už musíte být úplně zelení! ;-P
úterý 7. srpna 2012
Pochvaly a tresty 7.8.
Jdeme rovnou na věc bez dlouhé omáčky kolem!
Oddílové hodnocení her:
Hra Písaři (hodnocena věrnost přepsaných kopií, počet chyb
v textu, vzhled vymyšlené abecedy):
1. místo – 2. oddíl – 3 písmena
2. místo – 3. oddíl – 2 písmena
3. místo – 1. oddíl – 1 písmeno (protože všechno nemohla
udělat sama Áďa Š. ;-) )
Velbloudí závody:
1. místo – 3. oddíl – 3 písmena (doběhli všichni velbloudi a
všichni se moc snažili!)
2. místo – 2. oddíl – 2 písmena
3. místo – 1. oddíl – 1 písmeno
Lukostřelba:
1. místo – 1. oddíl – 33 bodů – 3 písmena
2. místo – 2. oddíl – 28,5 bodů – 2 písmena
3. místo – 3. oddíl – 28 bodů – 1 písmeno (velké
zklamání!!!)
Kostry:
1. místo – 2. oddíl – 3 písmena
2. místo – 1. oddíl – 2 písmena
3. místo – 3. oddíl – 1 písmeno
Hra motivovaná pohřbíváním:
1. místo – Adam Š., Lubor – 3 DIAMANTY
2. místo – Tom, Martin – 2 DIAMANTY
3. místo – Anička, Tessi – 1 DIAMANT
Pochvaly bez diamantu:
Od vedoucích pro celý třetí oddíl za velbloudí závody, že se
snažili a nekašlali na to jako ostatní.
Pochvaly s diamantem:
1. oddíl
Dany – pomoc při luštění abeced ostatních oddílů
Adam Š. – pomoc druhým dětem při lukostřelbě
Lubor – nejlepší střelec při sestřelování balónků
Monička – běhání, hledání a podávání vystřelených šípů
Vítek – příkladná služba v kuchyni
Lubor – excelování v sestavování kostlivce a najítí
krásné pánve
Áďa Š. a Kačka – lukostřelba (mezi nejlepšími třemi)
2. oddíl
Martin, David H., Oli, Viki, Jarek – nejlepší lukostřelci
oddílu
Markéta, Kubík S., Martin, Jarek, Dava Š. – sestavení
vítězné kostry
Lucinka – sama nabízela pomoc druhým (několikrát během dne),
když měla svou „práci“ splněnou
Martin (pochvala navržená Markétou, vedoucí souhlasili) – za
vyluštění půlky papyru s kletbou
3. oddíl
Tess – lukostřelba (mezi nejlepšími třemi)
Tess, Terča, Anička a Pepík – tvorba kostry
Vojta – lukostřelba a nošení vystřelených šípů
Terča S. – pomoc s podporování malých při lukostřelbě
Anežka – výborné výsledky v lukostřelbě
Davídek, Anička, Jony – lukostřelba
Napomenutí bez černého
diamantu:
3. oddíl
Davídek S. – za vyvolávání sporů,
když odpoledne bouchal v lese kolem sebe klackama a byli tam ostatní (PLUS
JSME VYŘÍDILI VZKAZ OD MAMKY, ŽE UŽ O NĚM NECHCE NIC ŠPATNÉHO ČÍST ;-) )
Pokárání s černým
diamantem:
3. oddíl
Bára – bojkot hry, demotivování
oddílu, braní chuti do hry ostatním (je tahounka a když řekne, že se na něco
může vy…, ostatní to tak taky udělají) – 1 ČERNÝ DIAMANT A SOUKROMÁ DOMLUVA
VEDOUCÍCH, AŤ SVÉMU ODDÍLU HRU NEKAZÍ
Tresty s černými diamanty:
2. oddíl
David Š. – sprostomluva – 1 ČERNÝ
DIAMANT + brigáda na úklid v tábořišti
3. oddíl
Matěj H. – atentát šípem na Áju,
střílení do davu, poplivání soupeřovy kostry – 2 ČERNÉ DIAMANTY + sterleď +
brigáda na úklid v tábořišti
Den desátý: soutěžící a rozjuchaný jako ještě žádný jiný!
Dneska budeme muset ošidit text deníkový, protože si můžete do
alelujá počíst jak jsme šikovní ve článku o pochvalách a trestech. Dělo se toho
v posledních dnech opravdu hodně a konečné pořadí se může ještě změnit.
Doposud vyhrávající první oddíl začíná být pasivní a myslí si, že už není
potřeba se snažit. Dvojka s trojkou ho dobře dotahují… Kdo nás vyléčí
z moru?
V úterý jsme sice nevyráželi k doktorům, ale
uzdravená zdravotnice opět rozjela naplno svůj „kšeft“. S nevolností,
případně zvracením nebo průjmem (předpokládáme, že vše z únavy či
včerejšího pařáku) se postupně vystřídali na ošetřovně / při odpočinku
v chatkách Kubík Š., Monička, Adu S., Oliver, Aneta, Maty S. … Někteří
ještě dospávají, jiní už večer řádí na egyptské diskotéce ;-)
Hned po ranním nástupu nás přivítal na závodišti příjemný
hlas z amplionu, který vyzýval přítomné majitele velbloudů, aby je
zaregistrovali k dostihu a předstoupili k veterinární kontrole. Záhy
se táborem neslo: „Velbloud si zaváže tkaničky na zadních kopytech, jinak
nemůže soutěžit!“ Někteří velbloudi si museli jít vyčistit zuby… ;-)
Než se spustil samotný závod o čtyřech kolech,
z tlampače se ozvalo: „Prosíme jezdce, aby napojili své velbloudy…“
Samozřejmě v takových horkých dnech musíme nejen nosit na hlavách čepice
nebo šátky (a nebo jak říká Jiřka „hrnce“), ale vedoucí nás honí
k pravidelnému pití. Várnici se šťávou máme přímo v táboře. A přesto,
že vedoucí často posílají pít děti, sami na sebe zapomínají. Proto mezi sebou
začali hrát hru. Když se někdo někoho zeptá: „Piješ?“, musí se druhý vedoucí
ihned napít. Ó ano, vypít šest hrnků vody najednou je někdy těžké… Děti asi
mají štěstí, že nehrají mezi sebou ony v počtu čtyřiceti ;-)
Ale zpět k velbloudím závodům, když už jsme napojení… Nejstarším
soutěžícím velbloudem byl Vavchot (26 let) složený z Báry a Terči S.
s jezdcem Davídkem S. Další velbloudi třetího týmu, kteří se kvalifikovali
do soutěže, nesli jména Jestřáb, Erboň a Rychlík. Všichni závodní velbloudi
třetího oddílu doběhli do cíle a nebyli diskvalifikováni!!! Druhý oddíl
soutěžil se zvířaty Jiskrou, Hvězdou, Gaffi a Bleskem. První oddíl nasadil do
soutěže Viceroye, Camela, IM3 a Velbloudici7. Z těchto oddílů však doběhli
vždy jen dva velbloudi. „Dámy a pánové, doufáme, že se vám dnešní 101.
velbloudí závody líbily a těšíme se naviděnou příští rok!“
Následovala soutěž lučištníků. Jednotlivci soutěžili na
třech stanovištích – střelba do terče, střelba do dálky a střelba do balónků
naplněných vodou. Přeborníkem, který sejmul dva balónky, se stal Luba. Mezi
třemi nejlepšími střelci vůbec se umístily tři holky – Tess, Kačka a Adéla Š. Jak
dopadly oddíly s průměrem nastřílených bodů se dozvíte v pochvalách.
Odpoledne jsme se nekoupali. Zdravotnice to nedovolila,
protože se opět začaly objevovat nemocné krky. Taky se nad námi proháněly černé
mraky, ale nezapršelo. Ani noční bouřka u nás nenapáchala žádné škody, jsme
v údolí. Jen jsme obdivovali krásné blesky.
Na druhou půlku dne jsme vyrazili do lesa hrát hry
motivované pohřbíváním a mumifikací. Soutěžili jsme na jednotlivce a společně
pak po oddílech jen vyráběli kostry z klacků. Nejpreciznější a nejlépe
svázanou, s detaily jako jsou klouby a prstíky, ji měl druhý oddíl –
Skarabeové. O něco méně precizněji udělanou, ale s obrovským podílem
Luborka, první oddíl – IM3000. Na posledním místě skončili Šňapíci, kteří musí
ještě studovat anatomii a přidat pár kostí…
Večerní nástup byl zase hlavně chválící, ale… Nevyhnuli jsme
se opět sterledi, a to pro úplně neočekávaného člověka! Matěj H. se u dvou ze
dnešních her nezachoval, jak by měl… A to, když se s lukem otočil přímo do
davu a páchal atentát na instruktorku Áju. Podruhé v lese, když si
odplivnul na kostru vítězného oddílu :-(
Bez remcání (i náhradního „dřevorubeckého“ programu) se
večer všichni vydali do jídelny na egyptskou diskotéku. Monča s Ájou rozjížděly
nejen břišní tance, které se včera všichni táborníci naučili, ale také
mažoretskou show a různé blbnutí. Do tábora se potom v deset řítil
rozjuchaný dav dětí, které jako jeden muž zpívaly písničky, vykřikovaly, že kdo
neskáče není Čech, juchaly nad ranním posunutým budíčkem na osmou hodinu a od
záchodů zaznělo (asi z úst Vojty nebo Vítka): „Pro nás disko nekončí!!!“
Jiřka mu údolím poslala odpověď: „Ale končí, frajere!!!“
Když o chvilku později přišly vedoucí a smály před svou
chatkou nad fotkami z diskotéky, než půjdou pařmeny zahánět na kutě,
vystrčil někdo hlavu za chatky č. 5
a okřikl je, že táborníci chtějí spát. Tsss!!! :-D :-D
:-D
… A tak si tady žijeme pohodově v naší malé komunitě,
kde se jednotlivým členům více či méně stýská po domově, a už se nám to všem
krátí… Mamko, chystej moje oblíbené jídlo!!! ;-)
Pochvaly a tresty 6.8.
Máme radost, že můžeme chválit čím dál víc! A barevné
diamanty přibývají v pytlíčkách i těm, kteří už nasbírali nějaké černé…
Bez čeho jsme se ale nemohli obejít, byla chlapecká bitka,
která končila krvavým nosem nejmenšího účastníka Davídka (opět!!!!!!!!!) a
dalším důvodem navíc, proč vedoucí neradi vidí na táboře mobilní telefony a
elektronické hračky. S chlapci ze třináctky bezprostředně po incidentu mluvili
vedoucí a tři ze čtyř verzí příběhu se plně shodovaly. Kluci si s Matějem
domluvili dopoledne půjčení mobilu, aby mohli hrát hry. Odpoledne si mobil
vzali a hráli, Matěj přišel a chtěl ho zpět. Davídek inkasoval od Matěje G.,
vyššího o hlavu a půl, pecku do nosu poté, co už vrátil půjčený mobil do ruky jeho
majiteli...
Ve dvou dnech po sobě šlo mezi kluky už o druhý problém se
zraněním, proto na Matěje čekala důrazná domluva a bohužel už i sterleď… Aneb
výplach pusy slanou vodou. Na Davídka budou vedoucí dávat větší pozor!
Pochvala bez diamantů:
1. oddíl
Adéla a Vítek – dobře rozchází nohy s výrony kotníků,
ale dávat si na ně pořád pozor!
Lubor – dělání štítu mezi mumií a Tomem na stezce odvahy
Pochvaly s diamanty:
1. oddíl
Katka a Adam Š. – absolvovali úplně sami stezku odvahy
Adam Š. – aktivita a pomoc vedoucím
Denis a Adéla Š. – břišní tance
2. oddíl
Kubík S., Adélka S. a David Š. – břišní tance
Oli – sebeobrana
3. oddíl
Luky M. a Vojta – břišní tance
Vojta – pohotovost, připravenost a ochota pomáhat vedoucím
Bára – pochvala od faraóna za hezký výklad u pyramidy
Napomenutí:
Adam S., Jakub S., David S. –
půjčenou věc si půjčuji poté, když mi to někdo dovolí, ne že si ji vezmu až za
pár hodin!
Trest:
Matěj G. – uhození kamaráda se zraněním, neomluvil se –
sterleď a TŘI ČERNÉ DIAMANTY
Den devátý: s faraónem
Faraóna Juru jsme ihned zapojili do programu! Na dopolední
nástup přišel v kostýmu, s namalovanýma očima a poté si úplně
nezávisle vybral z našich tří pyramid tu nej, ve které chce být pohřben.
Nejvíce se mu líbila stavba IM3000 – prvního oddílu, který kromě stavitelské
prestiže získal ještě dvě písmena k luštění papyru. Vedoucí ví, že zrovna
tento oddíl má díky chytrým hlavám a štěstí na klíčová písmena v minulých
dnech už vyluštěno, ale jsou rádi, že Indikátoři nespí na vavřínech! Faraón pak
vyzdvihnul ještě konstrukci pyramidy, kterou šéfovala Bára od Šnapíků, ale i
Skarabeové získali za odměnu písmeno.
Oddíly byly také oceněny dodatečně za večerní hru Horovo
oko. Zde šlo především o komunikaci a spolupráci všech členů – oky, které vedly
své nosiče, se stali Lubor, Markéta P. a Anička. Vedoucí museli pochválit
všechny týmy!
Devátý den byl oficiálně dalším dnem odpočinku, protože se
na nás projevuje únava. Dopoledne jsme strávili v paláci faraóna,
konkrétně v harému a kasárnách. Rozdělení na dvě skupiny jsme se učili se
Simonem a Leňou sebeobranu a s Mončou a Ájou kroutili bříšky u břišních
tanců. Hrála arabská hudba, cinkaly penízky na barevných šátcích, princeznám
Markétce, Ilonce a Anežce to moc slušelo, klukům zase šlo kroucení líp než
holkám… To si přečtete v pochvalách. A u sebeobrany se nikdo nezranil!!!
;-)
Co se marodění týče, bylo pondělí zatím nejlepším dnem.
Výlet k zubaři s akutní bolestí si sice udělal vedoucí Dava a na
Jiřku sedla na celé odpoledne a večer nevolnost, děti však byly v pořádku.
Večer se ještě udělalo špatně Adélce S., tak ji zastupující zdravotník Simon
taky poslal odpočívat, aby načerpala síly a užila si poslední táborové dny.
Ani tohoto horkého odpoledne jsme se nevzdali koupání
v bazénu a brouzdání v řece. Protože bylo největší vedro, jaké jsme
tady zatím zažili, ráchali jsme se až do čtyř. Potom jsme se vrhli na aktivitu
„Písaři a písmomalíři“. Tato povolání byla v Egyptě velmi prestižní a my
jsme museli prokázat, že si poradíme i s takovým náročným úkolem jako je
vymyslet vlastní abecedu, sepsat ve třech kopiích tentýž text a potom se
pokusit vyluštit texty ostatních oddílů. V psaní a luštění jsme
pokračovali ještě večer, když nad táborem řádila krutěkrutá bouřka, ale zatím
nemáme hotovo!
Kdo z nás chtěl, mohl se ve večerním klidu povozit na
místním koni. V následujících dnech nás čeká s koňmi i krávami ještě
víc zábavy. Nově vybudovaná aréna v areálu tábora je nyní ze všech stran
uzavřená, máme zakázáno do ní vstupovat a sahat na zvířata, která se tam během
úterka objeví. Kovbojové totiž budou trénovat se skotskými býky a krávami! Už
se těšíme na čumendu!!!
Vedoucí vzkazují, že je těší, jak rodiče závidí dětem
program ;-) A také to, že se dozvídáme, jak některé mamky doma steskem brečí a
jejich děti nebrečely ani jednou ;-) Pro celý tým, který chystal celotáborovou
hru, i vedoucí, kteří se dětem věnují, je to nejhezčí ocenění jejich práce!
Fotky a videa budou na internetu až v týdnu po návratu
domů (do 17. 8.), nemáme tady na vkládání dostatečnou kapacitu přenosu dat. A
když se o to i v malém pokusíme, vysloužíme si akorát omezení a
zablokování :-(
Ohlédnutí za osmým dnem
Nedělní den toho přinesl ještě trochu víc, než bylo napsáno.
Na nástupu jsme řešili ještě jednu situaci, která
zúčastněným přinesla barevný i černý diamant. Podruhé ve dvou dnech byl kamenem
trefen malý Davídek, tentokrát naštěstí bez krve a jen do ruky. Střelcem
z vyrobeného praku byl jeho spolubydlící Matěj G. Jaké však bylo
překvapení pro vedoucí, že prak z petflašky a balónku s dostřelem
několika metrů sestrojila holka!!! Vedoucí tuto „hračku“ zabavili, za
konstrukci odměnili Aničku „hodným“ diamantem, ale za nevhodné použití
vyfasoval Matěj černý diamant.
V podvečer do našeho tábora zavítal na návštěvu faraón
– dřívější mnohaletý zdravotník Jirka. Radost měli hlavně kluci, kteří ho hned
obsypali, a u ohně před vyražením na stezku odvahy poslouchali jeho historky
:-) Matěj H. ho novým táborníkům představoval slovy: „To je borec!“
Stezky odvahy se zúčastnilo 21 odvážných (Bára s Ilčou,
Kája s Luckou, Anička s Tessi, Davídek s Vojtou, Denis
s Markétkou D., Matěj G. s Kubou Š., Jonáš a Luky M., Luba a Tom,
Matěj H. + Anet + Markét, Kačka, Adam Š.). Pouze dva ale byli odměnění – Kačka
a Adam Š., protože projevili nebojácnost a celou stezku prošli úplně sami!
Koho jste tam viděli?
Lubor: „Zabijáka králíků, pak tam proběhl nějaký hejkal…“
Holky: „Viděli jsme Šárku, Davida… Teda Bastet, pak nějakého
krvavého chlapa…“
Anička: „Mumie jsem se nelekla, protože jsem měla zavřené
oči!“
Kluci: „Ležela tam nějaká kláda a vůbec se nehýbala…“
Kačka: „Ječela jsem jenom u Bastet, protože mi řekla, že mám
zaječet…“
Denis: „Škoda, že jsem nešel sám!“
Co viděli vedoucí?
„Velký Tom se schovával za Luborka a pak ho předhodil
mumii…“ :-D
Navzájem se však lekala i strašidla, a to když Monča
v roli mumie proběhla blízko zombíka Simíka, on ji nečekal a spadl do
kopřiv ;-) Podtrženo a sečteno – vedoucí i děti, které chtěly jít na stezku, si
ji užili!
pondělí 6. srpna 2012
Pochvaly a tresty 5.8.
Dneska to bylo príma, protože jsme se hlavně a ve velkém
chválili!!! :-)
Pochvaly se navrhují vždy na večerní poradě, kde jsou
přítomní všichni vedoucí kromě jednoho (hlídajícího děti v jejich osobním
volnu), především oddíláci. Případně vedoucí, kteří s dětmi tráví během
dne více času, např. při výletech. Zde není vcelku o čem diskutovat – vedoucí i
děti samy vidí, kdo se snaží při hrách, jaký má k programu přístup, jak si
plní povinnosti a dodržuje táborový řád. I děti založené introvertněji nebo
zaměřené specificky mají možnost vyniknout, aktivity jsou různorodé. Nebo aspoň
pomáhat (učit se pomáhat), všímat si svého okolí i plnit dobře zadané úkoly
(např. služba). Děti samozřejmě k takovému chování motivujeme a už pozorujeme,
že odměňováním dobrých příkladů se takové hezké, přátelské a fér jednání
v táboře opakuje :-)
Pochvaly mohou navrhovat – a v posledních dnech i navrhují – samy děti na večerním nástupu. Mohou si mezi sebou všimnout věcí, které vedoucí nevidí.
Pochvaly mohou navrhovat – a v posledních dnech i navrhují – samy děti na večerním nástupu. Mohou si mezi sebou všimnout věcí, které vedoucí nevidí.
O podobě trestu vždy diskutují všichni přítomní vedoucí. Nejen
proto, že každý může mít s daným dítětem jinou zkušenost během dne i během
celé akce (jestli jde o zkrat nebo dlouhodobé podobné projevy), ale také se
samozřejmě vzájemně kontrolujeme, aby nedošlo k „zasednutí si“ a měřili jsme
všem stejně. Preferujeme postup: osobní domluva nebo motivace dítěte
k jinému chování – napomenutí (veřejně, bez černého diamantu) – pokárání
(veřejné, s černým diamantem) – trest (veřejný, s černými diamanty).
Na starší táborníky, kteří nejsou nováčci a moc dobře ví, co
mají a nemají dělat, někdy vedoucí i křičí, protože rozum zůstává nad některými
činy stát (viz. starší kluci – mraveniště). Malým a nováčkům vždy spíš
vysvětlujeme. Při opakovaném špatném chování se stupně zvyšují. Při obzvlášť
hrubém porušování táborového řádu nebo u činu, který něco poškodí či někomu
ublíží, samozřejmě nelze jen napomínat a vedoucí musí sáhnout výš… Poslední
instancí je samozřejmě vyloučení z tábora, což se během čtrnáctileté
tradice našich táborů stalo pouze jednou, a to za krádeže. Až sem to rozhodně
ale letošní děti nedotáhnou, to víme!
Pochvaly s diamantem:
1. oddíl
Lubor – konstrukce pyramidy a koordinace stavebních prací –
DVA DIAMANTY
Matěj G., Denis, Tomáš, Kája, Dan, Adámek S. – nejlepší
dělníci při stavbě pyramidy
Kája, Kačka, Adéla Š. – luštění papyru
Monička – sama od sebe pomohla službě v jídelně
(bráškovi), když mu utekl parťák a on by uklízel sám
Lubor – nabídka zdravotní pomoci svými léky, aby kamarády
přestalo bolet v krku
Adámek S. – snaha v oddílových hrách
2. oddíl
Davča H. – našel „ničí“ diamanty a přišel je vrátit vedoucím
Kubík S. – opravování překážek, které padaly při hře – pomoc
vedoucím
Anet – největší gladiátorka aneb výborný výkon
v oddílovém programu
David Š. – aktivní pomoc vedoucím po celou dobu tábora
(nabízí, že přinese, odnese, udělá…)
Jarek, Martin, Kuba S. – za úklid po stavbě pyramidy, když
zbytek oddílu utekl a nechal to tam tak
Marky P. – organizace a stavba pyramidy – DVA DIAMANTY
3. oddíl
Bára a Tessi – organizace stavby pyramidy a povzbuzování
svých „otroků“ – DVA DIAMANTY
Anežka, Luky M., Vojta, Matěj H., Davídek S. – aktivní
hledání a nošení materiálu na stavbu
Hanka – pochytání všech při Berlindě v oddílových hrách
Anička (pochvala navržená Bárou, vedoucí souhlasili) – velký
podíl na stavbě pyramidy
Pepa, Kuba Š. a Jony S. (pochvala navržená Vojtou, vedoucí
souhlasili) – nalezení ložiska a hrabání mechu potřebného ke stavbě pyramidy
(Vojta: „…se mi ty jejich nehty nelíbí…“ :-D)
Napomenutí:
2. oddíl
Ilča – neposlouchá a nedělá co má (opakované upozorňování
vedoucích na nošení čepice už dva dny…)
Pokárání s černým diamantem:
2. oddíl
Viktor – zdrhnul po večeři, když byl služba, a nechal úklid
na jednom člověku
neděle 5. srpna 2012
Den osmý: kdo si hraje, nezlobí
Hrát jsme si v neděli začali hned ráno a hráli jsme na
to, jak se chodí na nástup. V posledních dvou dnech jsme přestali být
ostražití, neposloucháme svolávání k jídlům nebo si jdeme lážo-plážo, na
což doplácejí ti dochvilní. Stejně musí čekat, až bude oddíl kompletní. Běh
několikrát do chatek a zpátky byl rozhodně mnohem lepší než utíkat nahoru na
hrad! Úplně nejlepší ale bude, když začneme zase chodit všude včas a vedoucí
rozcvičku znovu zruší, budeme se snažit!
Dopoledne jsme strávili po oddílech mimo tábor. Hráli jsme
hry, samozřejmě i bojovky, které si pro nás vedoucí nachystali. Večer dostala
pochvalu instruktorka Šárka a taky vedoucí David od svých parťáků z týmů. Naše
odměny a pochvaly si přečtete v samostatném článku. Dneska jich je opravdu
dost, vážně jsme se snažili, protože nám jde o zrušení rozcvičky! ;-)
Skarabeové se v rámci své oddílové hry vydali do pouště
Gobi a zápasili v římském Koloseu. Nejlepší gladiátorkou se stala Anet.
I když místní obyvatelé předpovídali bouřky, kroupy a
průtrže mračen, celé odpoledne jsme měli hic a modrou oblohu. A to jsme měli
stavět v poušti pyramidy!!! Naštěstí nás, ubohé otroky, naši otrokáři
ušetřili, a mohli jsme se nejdřív smočit v Nilu. Už se k nám přidali
i dopoledne odpočívající Dany, Oliver a Lukáš M. Naopak přibyla tři další včelí
bodnutí (Tessi, Kuba Š. a Adam S.), která ale nejsou tak zlá jako předchozí.
Vedoucí je hbitě ošetřili přímo u vody.
Do náročné stavby pyramid, z nichž si zítra ráno faraon
vybere tu nejhezčí pro svůj poslední odpočinek, jsme se pustili až ve čtyři a
trvalo nám to do večeře. To víte, žádná sranda – matematicky propočítaná
konstrukce (Luba), pevná ruka otrokáře (Bára a Tessi), poslušní dělníci (Pepa,
Kuba Š., Jonáš S.)… Měli jsme radost z ocenění dvěma písmenky. Obzvlášť
my, kteří ještě vyluštěno nemáme…!
Hlavní vedoucí sice chtěla, abychom ještě k večeru
sportovali, ale zdravotnice to zakázala, aby nebyly další úrazy, protože nemá
tak velké auto. Stejně tak by hlavní vedoucí ledňáčky z bufetu povolila,
jenže kvůli průjmíkům, bolestem krků a břich jsme je měli od zdravotnice
zakázané. Z Jiřky se nám stává regulérní rozdvojená osobnost ;-)
Výpis z dnešní knihy úrazů a nemocí:
Rozloučili jsme se v pořadí se třetím spolutáborníkem,
Kryštofem, který měl dva dny vysoké teploty a musel stejně ležet na marodce.
Zdravíme tímto jeho i bráchu Jonáše a kamaráda Kubu F., kteří odjeli už před
víkendem, a přejeme brzké uzdravení!
Svaly na nohách si natáhla Bára (zezadu nad kolenem) a David
Š. (zepředu nad kolenem), tak uvidíme…
Vyléčení: Markét (včerejší večerní naraženina palce ruky),
Oli a Dany (nevolnost, únava)…
V léčení: mastmi mazaní Monča, Luky P. a Terča S.,
kteří dnes sundávají obvazy a jdou se umývat + Tom (mírná bolest v krku
bez teplot, takže stříkáme Stopangin, necháváme ho v programu a hrajeme
vabank) + Luky M. (slabost, bez teplot, ale už je to lepší)
Drobné odřeninky a štípance: Markétka, Ilonka, Anežka, Anička…
Na nástupu jsme jako první bod řešili postoj oddílů i
vedoucích k ranním rozcvičkám a dodržování časů nástupů, jídel…
Z každého týmu přišel jeden zástupce a přednesl, na čem se jeho členové
usnesli – jestli ranní rozcvičky ano či ne a proč. K tomu samému se pak
vyjádřili i zástupci vedoucích. Všichni se svorně shodli, že rozcvičky ráno
nechtějí. Děti slibovaly dochvilnost, poslušnost, slušné mluvení… A také že
nechtějí nést kolektivní vinu za opozdilce a předhodili neposluchy napospas
rannímu cvičení. Vedoucí souhlasili, ale nezrušili rozcvičku zadarmo. Dokázat,
že naše sliby myslíme vážně, máme možnost zítra ráno na prvním nástupu, a pak
se rozhodne…
Večerní hra s názvem Horovo oko byla motivovaná
příběhem o tomto magickém egyptském znaku. Oddíly si zvolily jednoho člena jako
své oko, které je dovedlo do lesa. Oni neviděli… Tam museli poslepu sestavit
nosítka a na nich odnést oko zpět do cíle. Protože však byla v lese
zjištěna vysoká koncentrace egyptských božstev a údajně byla mezi stromy
spatřena i pobíhající mumie, vedoucí hru usnadnili tím, že nosiči oka spolu
mohli normálně komunikovat. Kdo přinesl své oko do cíle v pořádku a chtěl
se zúčastnit, přišel k ohništi za faraónem a vydal se na noční lov mumie…
Stezku odvahy :-)
sobota 4. srpna 2012
Den sedmý: kdy vypluly lodě na Nil
Sedmý den tábora jsme začali trochu divoce. Jeden
z nejstarších kluků nepovažoval za důležité jít až na záchod a odskočil si
za chatku. Kdyby si aspoň pohlídal pohyb vedoucích…! Místo uklízení a provádění
hygieny před snídaní a nástupem taky mezi sebou vedly dvě klučičí chatky válku.
Kameny. Odnesl to nejmenší člen, předškolák Davídek, rankou na hlavě těsně nad
okem. Potrestaný byl sice hned jiný David (a ne vedoucí), ale nakonec se
v průběhu dne ukázalo, že ani rodinný klan z Perné nebyl zcela bez
viny a kluci dostali zákaz si zdejšího štěrku úplně všímat! A protože ostatní
taky mají občas roupy a spoustu volného času, okouní a neuklízí, historicky poprvé
se do denního programu vrátí již zrušená ranní rozcvička. A to nás
v neděli chtěli vedoucí nechat přispat si!
Posilou našeho tábora se na jeden den stala devítiletá
Valentýnka, která přijela s rodiči na Podmitrov na víkend a neměla tady
žádnou kamarádku. Přibral ji k sobě první oddíl a vedoucí ji hodně
chválili. Dopoledne jsme stavěli pouze z přírodního materiálu a pár
drobností jako byl balónek, trocha vosku a kousek izolepy a papíru, felúky.
Malé loďky na převážení nákladu po Nilu, jsme měli v každém oddíle tři.
Po poledním klidu se sice zatáhlo, ale my jsme se i přesto
vydali k řece. Vedoucí Dava nejdřív zorganizoval prezentaci našich výtvorů
před „odbornou komisí“ (po táboře budou ke shlédnutí čtyři videa), kde jsme
mluvili o stáří lodi, její rychlosti i konstrukčních vychytávkách a každý oddíl
si vybral svého „šťouchače“ – kormidelníka. Ten jediný se směl brodit za lodí
v říčce a maximálně desetkrát jí pomoci v plutí šťouchnutím klackem.
Na břehu pod stromy jsme fandili, jak to šlo. Prožívali jsme
každé zastavení na „voleji“, každý „útes smrti“, kde dvě lodě ztroskotaly, ale
do cíle na Asuánskou přehradu (tu jsme postavili už před dvěma dny při koupání)
jich dorazilo osm. Že počty nevychází? Nejlepší byla samozřejmě bárka
z kůry, jejíž vlajky nesly jména vedoucích! ;-) Všechny tři své lodě
dostal aspoň v podobě voru do Asuánu první oddíl, po dvou lodích pak
dvojka s trojkou. Za konstrukce byli pochváleni zejména Adéla Š. a Lubor,
za vedoucí Dava. Nejvíc pobavil druhý oddíl svou ponorkou s brčkovými
periskopy, která se nakonec ale vůbec neponořila…!
Kdo chtěl, mohl se ještě krátce osvěžit v řece, a pak
vedoucí rozdělili všechny táborníky na malé a velké podle vzrůstu i fyzických
schopností. Pro každou skupinu zvlášť byly připraveny bojovky, aby si to velcí
užili bez ohlížení se na prcky pod nohama a naopak i malí měli možnost
v takových hrách vyniknout. Výpis ze zdravotního deníku raději vynecháme,
protože se vedoucí bojí, že by příští rok jeli na tábor sami ;-) Mamko, taťko,
babi a dědo, nemusíte se bát, kdyby někdo z nás posílil řady fiktivního
„čtvrtého oddílu“ Kriplíků, určitě byste se to od Jiřky dozvěděli přes telefon!
Zdravotnice se ale musela trochu zlobit na Olíka, který už
dvakrát blinkal, ale ani jednou jí to nepřišel říct, jedl a normálně běhal.
Hned mu naordinovala dietu a odpočinek, stejně jako později večer Daníčkovi. Na
kluky zřejmě přišla únava a mělo by zabrat vyspání a odpočinek.
Na pohotovost do Nového Města se opravdu jelo – tentokrát se
skupinou poštípaných. Ošklivě opuchnutá noha vedoucí Monči, stehno Terezky S. a
prst Lukyho P. se nám vůbec nelíbily. Kalciovou injekci už prý doktoři dětem
nedávají, proto se naši další marodi vrátili zafačovaní a namazaní divnou
hnědou mastí. Dva dny neumývat se prý zvládnou ;-) Největší smůlu má teď ale
Terča, která je vzácným zdravotnickým úkazem – po tabletce antihistaminik
okamžitě usíná jak Šípková Růženka :-)
Pokud se mezi pochvalami objevují pořád stejné oddíly a stejná jména, tak je to opravdu zaslouženě. Prvnímu oddílu se ještě večer podařilo po přísunu osmi písmenek rozluštit nápis na jejich kusu papyru, kterým se na konci tábora pokusíme společně zahnat mumii zpět do hrobky a uzdravit se. Co však text dvojky a trojky? Zbývá nám na to ještě pět dní. Nebo už jenom?!
P.S. Ono to s námi vypadá po zdravotní stránce docela
divoce, ale jde vesměs o „blbinky“. Jenom je jich moc… Vloni jsme to zakřikli,
nejeli jsme ani jednou do lékárny a k doktorovi, Jura si užil. Letos si „užívá“
Jiřka jako dva v jednom, protože Jura musí pracovat. Ale co nás nezabije,
to nás posílí, a každý tábor nás něco nového naučí! Děkujeme všem rodičům (dětí
i našim) za podporu! :-)
Pochvaly a tresty 4.8.
Vedoucí zjistili, že oddíly získávají málo písmenek
k vyluštění hieroglyfických nápisů ze stěn hrobky, s takovou bychom
na ten egyptský mor umřeli všichni… Takže zvýšili příděly. Rozmnožily se nám
taky pochvaly jednotlivců a u některých jsme se dostali k dalšímu levelu
trestů...
Kdo si dává pozor na své pytlíčky a diamanty, bude si je
moci nechat a odvézt domů. Ti, kteří pytlíky ztratili nebo černé diamanty
schválně zahazují a je jim to jedno, stejně si nepomohou. Vedoucí jim vedou
virtuální účet… ;-)
Oddílově:
Pořadí v soutěži lodí na Nilu:
1. místo – 1. oddíl – 79 bodů – 5 písmen
2. místo – 2. oddíl – 64 bodů – 4 písmena
3. místo – 3. oddíl – 51 bodů – 3 písmena
Zdravotní injekce od zdravotníka každému oddílu za
to, jak hezky chodí ukazovat všechny rány – 3 písmenka.
Pochvaly s diamantem:
1. oddíl
Matěj G. – s radostí a úsměvem plnil službu
v jídelně a chystal na stoly před obědem
Adam Š. – vyznamenání se v boji o poklad (bojovka
v lese)
Monička – pořád vše dělá s úsměvem a radostí a je
příkladem pro všechny malé i velké táborníky
Denis – nasadil život v ledové řece, kde byl hlavním
pošťuchovačem vítězných lodí na Nilu
Luborek – znalosti lodních parametrů, konstrukci lodi a
perfektní prezentaci
Adéla Š. a Vojta – chystání čísel pro bojovku v lese
Valentýnka – výpomoc oslabenému prvnímu oddílu
2. oddíl
Viktor, Jarek a Martin – vymyšlení a tvorba lodí
Kubík S. (pochvala navržená Vojtou, vedoucí schválili) –
aktivita při odpolední bojovce
Kubík S. (pochvala navržená Lukášem, vedoucí schválili) –
v lese hledání a nošení materiálu na stavbu lodi
3. oddíl
Anežka – hezká pomoc Šárce s umýváním kelímků,
k čemuž se sama přihlásila, a prezentaci jedené ze závodních lodí
Pepa – radostné hraní her, zejména zlodějů pokladů
Davídek S. – aktivní shánění surovin na loď a zapojování se
do všeho s úsměvem a radostí (jako Monička)
Anička – nasazení života v ledové řece a vykonávání
role pošťuchovače lodí
Vojta – za zajímavou a vtipnou prezentaci lodí
Tessi (pochvala navržená dětmi, vedoucí schválili) – dobré
bránění pokladu při bojovce
Napomenutí bez černého diamantu:
2. oddíl
Maty – za házení kamenů mezi lidi
Napomenutí s černým diamantem:
3. oddíl
Luky M. – sprostomluva (1 ČERNÝ DIAMANT)
Tresty s černými diamanty:
1. oddíl
Denis – znečišťování tábořiště (1 ČERNÝ DIAMANT + úklid
tábořiště)
2. oddíl
David H. – boje s vedlejší chatkou, házení šutrů a
trefení do hlavy spolutáborníka (1 ČERNÝ DIAMANT + úklid tábořiště + OMLUVA)
3. oddíl
Bára – sprostomluva (opakované napomínání), ofrklost,
drzost, neposlouchání vedoucího, podvádění u hry (TREST 1 ČERNÉHO DIAMANTU ZRUŠEN
HLAVNÍ VEDOUCÍ, PROTOŽE SEBEKRITICKY VEŘEJNĚ PŘIZNALA SVOU NEFÉR HRU I ODMLOUVÁNÍ
A PROJEVILA LÍTOST + STERLEĎ)
Pepa – sprostomluva, nadávání druhým a mladším dětem, když
si myslí, že ho vedoucí neslyší + pokrytectví (chodil žalovat vedoucím, že mu
vadí, jak ostatní sprostě mluví, když je neslyšíme) (1 ČERNÝ DIAMANT + STERLEĎ)
Bodování
Zatím jsme ještě nepsali nic o bodování, teď je ta správná
chvilka, kdy to napravit! ;-)
Místní zvěřinec na Podmitrově se letos rozrostl o šest
malých pruhovaných prasátek, která vypadají jak divočáci. Přemýšlíme, že je
přestěhujeme do chatek, a to zejména k holkám, protože tam by se jim
určitě líbilo! ;-) Naopak „Čisťouš“, tentokrát plyšový medvěd Mireček, se zatím
do chatek moc nepodíval… Protože on je vybíravý a chodí spát jen do tam, kde je
uklizeno na deset bodů nebo deset s hvězdičkou!
30.7. – prasátka obsadila chatky 14 (kluci) a 15 (středně
velké holky)
31.7. – prasátko si vysloužily nejstarší holky z chatky
9 a poprvé
jedinkrát Čisťouš na chatce 12 u nejstarších holek
1.8. – s medailemi s prasátkem máme další
památeční fotku, tentokrát nejmladší holčičky z chatky 7
2.8. – prasátkové medaile nosili fotbalisti z 8
3.8. – opět slavnostní dekorování prasátek z chatky 9,
což je podruhé a vedoucí se už těší, až to bude potřetí!!! ;-)
4.8. – prasátka na slušivých medailích také podruhé pro
slečny z 15tky a Čisťouš opět na chatce 12, ale pšššt, ony ho ještě
neobjevily, schovává se na terase pod sušícím se ručníkem ;-)
pátek 3. srpna 2012
Den šestý: z Egypta za krokodýly a až na Velkou čínskou zeď
Zrovna na pátek nám přicházela varování o bouřkách a deštích.
Ale ne! Den, kdy jsme si naplánovali výlet do pouště na krokodýlí farmu
a do strašidelných chodeb. Ráno naštěstí předpovídací radar ukazoval, že
Vysočinu to nejhorší mine, tak jsme si sbalili batůžky, svačinky
s výbornými kuřecími řízky a radši i pláštěnky a vyrazili. Cílem všech
skupin byla sedm kilometrů vzdálená Dolní Rožínka, zkratkami po polních cestách
šest. Mrňousové ušli ještě o dva kilometry víc.
Nejstarší a nejrychlejší táborníci vyrazili se Simonem a
Davidem a značili fáborky i šipkami cestu pro mladší skupiny.
S prostředními šly Monča s Ájou a nejmladší měla na starost Lenča a
Šárka. Objevili jsme další novou zříceninu a taky spoustu pavouků v lese! Cesta
ubíhala dobře a obešla se bez vážnějších zranění. Sem tam jsme museli použít
fenistil nebo náplast. Nejhůř dopadla asi Bára, které se v teniskách
vytvořily otlaky, kvůli nimž se musela na zpáteční cestě přidat ke „čtvrtému
oddílu“ a svézt se autem. Večer se táborem neslo: „Héééj, řeknite Tomášovi, že
nejsu simulant!!!“ Není :-)
Pololegální „čtvrtý oddíl“ Kriplíků v konstantním
složení Aďa Š., Vítek a Adam Š., který ležel večer před výletem na marodce se
zvýšenou teplotou, jeli zase s Jiřkou autem. Nemohli jsme je přece o výlet
ošidit! Přišli jen o zmoknutí, které dopoledne krátce zastihlo na cestě naše
chodce. Těm to ale nevadilo, zpívali si „prší, prší“ a než došli do cíle, už
stihli i uschnout :-)
Většina z nás se rozhodla jít zase na strašidelný
Draxmoore, marodi s berlami dostali ozbrojenou stráž v podobě
vedoucích, aby se při útěku před umrlci ještě víc nepřizabili, a pak už jsme si
všichni užívali cukajícího blikavého výtahu, rakví, kostí a strašidel
s řehtačkami. Odměnou za prožitý strach nám byly hranolky a párky ve
stánku na nádvoří, nakoupili jsme sobě i všem blízkým domů dárečky, umělou krev
a začali ve velkém vyrábět falešné jizvy. Taky jsme zvládli vykoupit místní
obchůdek s potravinami.
Malá část táborové výpravy šla vyzkoušet zdejší novinku –
krokodýlí farmu. Velcí krokodýli byli bohužel v karanténě, tak jsme viděli
aspoň malé kajmánky, vyfotili se ve starém ruském džípu a potom žasli na dvorku
bývalého statku nad 3D malbami z různých prostředí. To budete koukat, kam
všude jsme se dostali! Jiřka s Adélkou do Číny, Dany s Olim na
Aljašku mezi polární medvědy, malí kluci si vyzkoušeli zvonek vlaku
z Bradavic a Šárka s Káťou a Kájou osedlaly dinosaura i krokodýla.
Monča (s přezdívkou Veverka) pózovala s veverkou z Doby ledové a
brala jí oříšek a na závěr se všichni kromě spící instruktorky Áji vyfotili
s válející se Glorií z Madagaskaru. Tip na krátkou návštěvu dobrý,
ale souhlasíme se zápisem v návštěvní knize: „Proč krokodýlí farma?“ ;-)
Zpáteční cestu zvládli všichni v rekordním čase.
Nejrychlejší samozřejmě byli Kriplíci v luxusním vozidle, kterým vedoucí
vyhlásila v táboře hru „Akce jehla“. To znamená, že se každý někam zašije…
:-) Za hodinu a čtvrt po nás už z kopce sbíhali rychlíci, kteří hned
napsali do táborových novin pochvalu na své vedoucí. Od té chvíle se nezavřely
dveře marodky, kde se ošetřovaly puchýře, štípance, škrábance a kupodivu zase
ani jedno klíště. S teplotou večer zalehl Kryštof, špatně se po večerní
hře udělalo i Olimu, kotník si lehce zvrtnul Vojta, tak jsme mazali octanem… A
štípance z předchozího dne natekly Lukymu, Terezce S. a velké Monči,
nepomáhala kalciová mast ani claritine... A že by nás postrašil ještě slepák jednoho
z vedoucích? :-O Schyluje se asi k dalšímu výletu na pohotovost… :-(
Prcci přišli na večeři o dvacet minut později a přesto
dostali ještě pochvalu! S vedoucími totiž netrefili v malé dědince
správnou odbočku na polní cestu a skončili na silnici k vedlejší vsi.
S úsměvem na tváři napochodovali do tábora, protože ušli ještě o dva
kilometry víc než velcí a byli na to patřičně hrdí. Na nástupu si zasloužili
velký potlesk a většina i pochvaly!
Za odměnu jsme všichni získali po diamantu, vedoucí museli
rozdat zase i jeden černý, ale o tom se dočtete v pochvalách a trestech.
Večer spojil své síly první s třetím oddílem a zahráli
si v jídelně deskové, stolní a karetní hry. Kluci pařili poker a druhý
oddíl se vydal opět po stopách světových památek, tentokrát na Velkou čínskou
zeď. Monča s Ájou totiž pro své děti připravily ještě týmovou soutěž, kde
se vždy přečte krátký text o jednom z architektonických nebo přírodních jevů.
Pak záleží na tom, jak kdo poslouchá a kolik nasbírá bodíků v krátkém testíku
i následující hře. Příště míří do pouště Gobi.
A my ostatní? Řeřicha už nám vyrostla, střídavě posloucháme
i neposloucháme, výlet jsme si pochvalovali stejně jako výborný guláš k večeři...
A doufáme, že už nás nebude ubývat a že „čtvrtý oddíl“ nebude rozšiřovat své
řady ;-)
Pochvaly a tresty 3.8.
Odměna oddílů za vypěknění svých soutěžících do Miss Egypt –
každý po jednom písmenku (přišly si slečny, ze kterých už se naštěstí ve dvou
případech zase stali kluci ;-) ). Akorát si museli na nástupu ve „ztrátách a
nálezech“ oddřepovat zapomenuté ruličky ponožek, kterými si vycpávali prsa, a
taky šperky, které nevrátili holkám ;-)
Pochvala všem dnešním výletníkům, kteří zvládli
pochod do Dolní Rožínky, vrátili se v pořádku – každému po jednom
diamantu!
EXTRA POCHVALA SKUPINCE NAŠICH NEJMENŠÍCH ZA TO, ŽE
UŠLI PO SILNICI JEŠTĚ O DVA KILOMETRY VÍC NEŽ VELCÍ POLNÍMI ZKRATKAMI!!!
Monička, Ilonka, Markétka D., Anežka, Lucinka, Davídek,
Matěj G., Kuba Š., Pepík, Anička.
Vedoucí Šárka se s Kubou ještě nachodili o trochu víc,
když se spolu vraceli na Draxmoore pro zapomenutou bundu. Šárka za to dostala
od Kuby pochvalu a od malých holčiček ještě jednu, protože je na zpáteční cestě
poponášela na zádech :-)
Pochvala s diamanty a s tatrankami:
1. oddíl
Monička, Markétka D., Matěj G. – hezky ušli cestu bez
remcání, valili a stíhali
2. oddíl
Ilonka a Lucinka – hezky ušly cestu bez remcání, stíhaly jít
i povídat
Luky P. – nosil celý den u sebe v batohu malou
lékárničku a Mončin foťák
3. oddíl
David S., Kuba Š., Anička – za to, jak dobře zvládli cestu
Terča S. – šipkování a značení cesty pro další oddíly
Napomenutí:
Čtyři malá Brňáci (Dany, Oli, Jony, Maty) – „když mluví,
musí u toho i chodit!“ aneb celou cestu je bylo slyšet, ale vedoucí je museli
pořád popohánět + zavazujte tkaničky pořádně!
Anežka – remcání, stěžování si na všechno, nafukování
situace a plašení vedoucích („kousnul mě mravenec“, „málem mě píchla vosa“…)
Tresty bez černých diamantů:
Pepa, Lukáš M., Vojta a David Š. – sprostomluva („mluví jak
dlaždiči“)
Trest s černým diamantem:
Vojta – telefon na programu, který neschoval ani po výzvě
vedoucích
Pochvaly a tresty 2.8.
Začíná se nám to hromadit… Na všech stranách!
Odměna oddílům za večerní „plazící bojovku“ v lese:
1. místo – 1. oddíl – 3 písmenka
2. místo – 3. oddíl – 2 písmenka
3. místo – 2. oddíl – 1 písmenko
Speciální odměna hlavní vedoucí prvnímu oddílu za
jeho soudržnost, kolegialitu a hezké vzájemné chování (že je nerozložil ani
úbytek členů a počet marodů) – 1 písmenko.
Pochvaly ústní bez diamantů:
Denis – za ochranu a obranu vedoucí Šárky, kterou chtěli
kluci polít vodou
Adámek S. – za záchranu Simonovy uplavané pantofle
Pochvaly s diamanty:
1. oddíl
Dany, Lubor, Tomáš, Denis, Markétka D., Adámek S. –
šikovnost při výrobě luků a šípů
Vítek a Adéla Š. – koordinace při včerejší večerní bojovce,
díky čemuž oddíl vyhrál, i když měl nejmíň členů
2. oddíl
Dava Š. a Lucinka – šikovnost při výrobě luků a šípů
3. oddíl
Kryštof – nejen za samostatnou výrobu luků a šípů, ale také
si vzal na starosti tři menší děti, kterým pomáhal a odlehčoval tak práci
vedoucích – DVA DIAMANTY ZA HEZKÉ CHOVÁNÍ!
Luky M., Matěj H., Terča a Terča – šikovnost při výrobě luků
i ochota pomáhat druhým
Hanka a Anička – vyrobily si luky úplně samy bez pomoci
kohokoliv druhého
Tresty bez černých diamantů:
1. oddíl
Matěj G. – napomenutí za nezájem o jakoukoliv činnost,
neposlouchání pokynů vedoucího, musí se mu věci opakovat – chtělo by to změnit
přístup a líp poslouchat!
3. oddíl
Anežka – napomenutí za neposlušnost, když jí vedoucí něco
řekli, a skákání do řeči dospělým – nedělat to!
Matěj H. – zrušení předchozí pochvaly za neuposlechnutí
pokynů vedoucího při aktivitě
Tresty s černými diamanty:
3. oddíl
Bára – nadávání ostatním děckám, drzost (opakované
napomenutí) – JEDEN ČERNÝ DIAMANT
2. oddíl
ROZKOPÁNÍ A SROVNÁNÍ SE ZEMÍ VELKÉHO MRAVENIŠTĚ!
Kloktání sterledi, domluva, černé diamanty podle toho, jak
se chlapci u ničení chovali, kdo se vedoucím ještě smál do obličeje, když měl
své jednání vysvětlovat, a nebo komu to bylo naopak líto.
Jakub S. – TŘI ČERNÉ DIAMANTY
Viktor – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Dava H. – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Lukáš P. – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Maty S. – DVA ČERNÉ DIAMANTY
Jarek – JEDEN ČERNÝ DIAMANT
(Nutno dodat, že v době zápisu na blog o dva dny
později je na klucích vidět, že si to vzali k srdci, sekají latinu a
Kubík, Jarek a Luke se opravdu snaží, v oddíle pomáhají...)
čtvrtek 2. srpna 2012
Pochvaly a tresty 1.8.
Pochval je čím dál víc. Ale dneska jsme museli rozdávat už i
„zlé“ černé diamanty…
Dostali jsme od paních kuchařek pochvalu za to, jak oproti
jiným turnusům dobře jíme.
Taky paní uklizečka je spokojená se stavem záchodů, což je prý
co říct, i když jsme na nástupech museli několikrát řešit, jestli někteří neumí
po sobě splachovat. Už se to naučili ;-)
Každý oddíl dnes získal dvě písmena k luštění za
rozsekání Usirova těla a jeho následné posbírání (azimutové stezky).
Pochvaly:
1. oddíl
Monička – hledání azimutů
Kuba F. a Adámek S. – dělání stezky
Denis – hledání azimutů, kdy organizoval skupinu jako vůdce
Tom – tahoun, povzbuzovač celého oddílu, přenášel Moničku
přes řeku… - TŘI DIAMANTY ZA PŘÍKLADNÉ CHOVÁNÍ
2. oddíl
Martin – vedoucí, rádce, kontrolor správnosti určených
azimutů
Aneta a Markéta – vymýšlení úkolů při azimutových stezkách
3. oddíl
Tereza a Theresa – příprava azimutů
Pepa – dobré nápady do azimutových úkolů
Davídek S. – rychlé naučení se s buzolou a určování
azimutů
Bára a Matěj H. – iniciativa při hledání azimutů
Vojta – hledání azimutů („běhal všude, kam se nám nechtělo“)
a vyprávění pohádky – DVA DIAMANTY
Trest:
Adam Š. – za opakované neposlouchání vedoucích a naschvál
hození kamene do řeky navzdory zákazu, když tam stáli ostatní – DVA ČERNÉ
DIAMANTY
Den pátý: odpočinkově-uklízecí
Káhirská nemocnice vyhlásila sanitární den. Po ranním
probuzení, které se obešlo poprvé bez rozcvičky (za odměnu, ale prý si je
můžeme kdykoliv vysloužit zpátky), jsme byli odveleni do svých ubikací a museli
uklízet. Hlavně ty papírky od kokin všude… ;-) Jiřka taky povolila další nákup
v bufetu včetně ledňáčků, takže se máme fakt dobře a nic nám nechybí!
Tento den byl zatím nejteplejší a nejslunnější z celého
pobytu. Museli jsme nosit čepice a dávat si pozor na pití. Abychom nemuseli
běhat pořád až do hlavní budovy, přinesli vedoucí várnici se šťávou přímo do
jedné z volných chatek. Tak pijeme. Zdá se, že egyptský mor má mnoho
dalších příznaků. Například bolení v krku, takže pocumláváme Anticoly a
Strepsilsky. Pár dětí (Monička, Ilonka, Pepík) i vedoucích přepadl průjem, ale
zatím zabírá na všechny rychle černé uhlí a Smecta, žádné epidemie. Hlavně aby
to tak zůstalo!!!
Dopoledne se z nás stali válečníci. Kdybyste to
nevěděli, Egypťané, když bojovali a zajali nepřítele, naverbovali ho do armády
jako lučištníka. Proto jsme se vydali do lesa oškubat pár keřů a vyráběli
vlastní luky. Říznul se jen Jony S., s čímž si zdravotnice hravě poradila,
a než dojede domů, prst mu doroste… ;-) Nejšikovnější byly holky a Kryštof, to
se dočtete v pochvalách. Pižlání s nožíky nás hodně bavilo, i ve
vlastním volnu v poledním klidu jsme na lucích pracovali ve stínu mezi
chatkami. V příštích dnech nás čeká ještě soutěž ve střelbě z luku –
něco jako olympiáda. O faraónův zlatý luk!
Po mňam obědě – knedlíky s jahodami a perníkem – jsme
si užili nakupování v bufetu a pak ještě dlooouhé koupání a řádění u vody.
Poprvé se obloha nezatáhla. Někdo se potápěl v bazénu a dával si kohoutí
zápasy pod dohledem Monči, další stavěli se Simonem v řece hráz z kamenů,
velkým klukům se podařilo zlít od hlavy k patě Šárku a největší zábavu
organizoval Dava u gumové skluzavky. Kdo se chtěl svézt po břiše, musel taky
nosit z řeky vodu. Vyblbli jsme se až do úplného roztrhání modré hračky,
ale stálo to za to!!!
Aby Ádi se zavázanou nohou nebylo líto, že se nemůže koupat,
kluci z oddílu jí naplnili kýblík s vodou a namáčela si v něm
aspoň zdravou nohu. Jednička je prostě super oddíl, byť má dva „kotníky“, odjel
jim do domácího léčení Kuba F. a s teplotou z únavy večer lehl Adam
Š. Rychle mu ale zabral odpočinek a paraleny stejně jako jeho mladšímu
bráškovi, který prospal dopoledne a po obědě už řádil plný sil na skluzavce :-)
S angínou si museli rodiče odvézt i Jonáška K.
Oproti tomu kluci z dvojky provedli takový průšvih, že
vedoucí doslova zuřili. Večerní nástup byl proto potom víc vážný než srandovní
a veselý, jak obvykle bývá… Veliké (státem chráněné) mraveniště, které přežilo předchozí dva naše
tábory (kterých se všichni výtečníci účastnili) a spoustu dalších akcí, už
nestojí. Kameny, klacky, se smíchem a zapáleně chlapci během cesty
k jídelně mraveniště srovnali se zemí… Proč? Na nástupu k tomu řekli:
„Byli jsme blbí…“ Tady už nemohl fungovat postup napomenutí – mírný trest –
nejvyšší trest a vedoucí sáhli přímo po „sterledi“. Chlapci si vypláchli pusy
slaným roztokem a nafasovali spoustu černých šutrů podle „zásluhy“. Nejmíň jich
má Jarek, protože jako jediný přišel během dne za vedoucími a projevil lítost a
omluvil se. Nebojte, vedoucí ještě klukům promluvili do duše i do rozumu. Asi
je teď mrzí víc, že zklamali a nechali se strhnout davem…
Příjemné koupací, slunečné a usměvavé odpoledne zakončily
rukodělné dílničky. Vyráběli jsme šperky z kůží a korálků s Mončou,
papírové květiny s Ájou, amulety z kamínků s Lenkou a batikovali
trička u ohně s ostatními vedoucími. Někteří z nás si nabatikují
ještě v dalších dnech. Zaujatě pracovali i kluci, kteří původně škemrali o
to, aby nemuseli…!!! :-D
O večerním klidu se zase nehrál fotbal. Fotbalisti jsou
jednak solidární s Vítkem, který nesmí (ale mamko, fakt dodržuje klid,
chodí s berlemi a šetří se!!!), a pak se nám taky kluci přeměnili
v holky… Večerní program byl totiž nazvaný „Egyptská miss“ a každý oddíl
sem mohl vyslat tři krasavice. Ostatní tvořili porotu a diváky.
Krátký úryvek z nástupu:
Šárka: „Egypťané měli velmi krásné ženy…“
Autor neznámý: „… a my máme krásné transvestity.“
Tom, Denis, Luky M., Vojta… Nalakované nehty, vycpaná prsa,
šminky a holčičí kroutění se a hihňání. Celá jídelna, kterou jsme přestavěli na
přehlídkové molo, řvala smíchy, tleskala a pískala, že nás prý bylo slyšet
celým údolím až k chatkám :-)
Na prvním místě se nakonec umístila „Deniska“, druhé místo
obsadila „Cindy“ („Vojtěška“) a miss sympatie, volenou diváky, se stala Adélka
S. Od několika kluků prý měla volební lístečky pomalované i srdíčky! Krásné,
milé a vtipné však byly všechny „slečny“ ;-) Následovala krátká disko a šup do
hajan, protože jsme se museli vyspat na páteční celodenní výlet. Nikdo
z nás nechce jít na Pernštejn, tak se vydáme opět do Dolní Rožínky
rozdělení do čtyř skupinek. Pojedou i „Kriplíci“… ;-)
středa 1. srpna 2012
Den čtvrtý: bratrovražda a vznik čtvrtého oddílu
Třetí hrací den – kritický. Začíná se projevovat únava a
přetažení, a to těmi nejzákeřnějšími podobami. Zdravotnice ráno rozdala asi
deset pastilek na bolest v krku, rozbolelo se jedno bříško, během dne se
přidaly i nějaké teploty, které gradovaly v horečky… A zlatým hřebem byl
výlet Adama Š., Ádi Š. a Vítka na ortopedii, RTG a do lékárny bystřické
polikliniky. Nebo vlastně ne!
Úplně úplně největší zážitek měla půlka tábora
z prvního klíštěte, které přinesl na koleni Kubík S., a které se podařilo
hladce vytáhnout novým vynálezem – kartou na klíšťata! :-D Kuba se o pytlík
bonbonů podělil nejen se všemi „čumily“, o své se přihlásila důrazně i jeho sestřička
Monička. Ta je mimochodem jako nejmenší členka rozpadajícího se, ale jinak
velmi soudržného prvního oddílu, vlajkonoškou. Nosí ji přímo na svém těle.
Vlajka – šaty jsou nejoriginálnější výmysl dětí (Ady Š.) za mnohaletou historii
našich táborů! :-)
Indikátoři mumií jsou letos oddílem, který si vylosoval
Černého Petra. Jeden po druhém odpadají nejsilnější a nejstarší táborníci, ale IM3000
bojují dál! Klid na lůžku měl po třídenním chraptění a sípání naordinovaný od
oběda Kuba F., jehož rodiče se večer rozhodli pro zítřejší odjezd do úplného
domácího léčení. Přimět totiž kluky k jakémukoliv klidu na táboře, ať
hlasovému nebo fyzickému, je nemožné…
Vítkův kotník nevyléčila ani pohrůžka, že nebude hrát
fotbal, a ačkoliv ráno ještě cvičil na rozcvičce, u lékaře dopadl s lehkým
výronem kotníku nejhůř. Jako přes kopírák ho následovala Adéla Š. Oba pravou
nohu v octanovém obvazu, sportovci, přesto se shodli, že rozhodně tábor a
svůj tým neopustí! A my z týmu jsme naopak nedopustili, aby se při
nařízeném klidu na lůžkách necítili odstrčení. Málem jsme se poprali o to, kdo
jim přinese večeři, a taky zase odnesli do jídelny talíř. Zabavovali jsme je a
přichystali pro ně na nástupu židle. Vedoucím se tahle naše soudržnost moc
líbí!!! A protože Jiřka usoudila, že se o ně zvládneme postarat i cestou do
lesa, povolila jejich účast na plazivé maskovací bojovce ve tmě. Pro Vítka jsme
vyrobili nosítka, Áda zkoušela kousek cesty o berlích a pak se nosila na
zádech.
Nejlíp ze všech dopadl Adam Š. Koleno je pouze naražené a
bude stačit pár dní mazání a neběhání. Nesmí se to dozvědět zdravotnice, ale už
běhá a odpoledne brodil s kluky normálně řeku ;-)
Zatímco tenhle nově vzniklý „čtvrtý oddíl“, který si ze
srandy začal říkat Kriplíci, trávil nudné hodiny čekáním na poliklinice, my
ostatní jsme vyrazili připravovat azimutové cesty. Musely mít přesně čtrnáct
souřadnic, protože šlo vlastně o čtrnáct kousků Osirisova těla, kterého zabil
jeho vlastní bratr Sutech. Odpoledne jsme naopak vyrazili, stejně jako Usirova
žena, těchto čtrnáct kousků najít. Po azimutových stezkách, které vytvořily
ostatní oddíly. Do večeře nás potom bavily „tikací“ hrou instruktorky Ája a
Šárka, které dostaly obrovskou pochvalu od hlavní vedoucí.
Podvečer pak patřil dalším zdravotním starostem.
K Makétiné (P.) teplotě z přetažení, která později vlivem paralenu a
odpočinku klesla, se přidala ještě horečka Jonáška K. Ta naopak ošklivě stoupala...
S pomocí „mamky na telefonu“ se podařilo teplotu zkrotit a snad to do rána
bude úplně v pořádku, aby nás neopustil další táborník!
Kvůli všeobecné únavě jsme po tmě hráli v lese klidnou
bojovku. Nevěříte? Podobně jako vloni jsme se museli potichu, pomalu a opatrně
plazit lesem a vyhýbat se reflektorům vedoucích, kteří nás jedním posvícením
mohli připravit o život. Cílem bylo dostat se ke kruhům, v nichž svítily svíčky,
a okolo byly položené papírky s čísly. Tato trojmístná čísla si
zapamatovat, nahlásit je dole na základně a každý kruh zvlášť správně sečíst.
Trojka byla lehce hendikepovaná nepřítomností „matematické“ Báry, která se za
trest nesměla zúčastnit. Když ji vedoucí po nástupu potrestali za porušení dvou
zásadních táborových pravidel, ani netušili, jak si to od kamarádů slízne.
A tak jsme zvládli další táborový den v Egyptě, na
Podmitrově i v Bystřici. Na zítřek je v plánu „sanitární den“
v Káhirské nemocnici aneb úklid a odpočinek :-)
Pochvaly a tresty 31.7.
Dneska už pochvaly jednotlivců za diamanty. Denně může
táborník získat maximálně 3 kousky diamantů tím, že je nasbírá při hrách po
jednom. Mimořádné výkony – jako třeba dneska Kubíka S. v Pašerácích –
můžou být ohodnoceny více kamínky. Kuba je zatím první, kdo dostal za jednu hru
dva („hodné“) :-)
Týmy jsou odměňovány tak, že sbírají písmena potřebná
k vyluštění hieroglyfických nápisů z hrobky.
Pochvaly:
1. oddíl
Vítek, Kuba F., Adámek S. – tvorba zahrádky s řeřichou
Vítek, Denis – akčnost při lítačce „Pašeráci“
Adéla Š. a Monička – vymyšlení a výroba vlajky
2.oddíl
David a David, Viktor, Kubík S., Aneta – akčnost při lítačce
„Pašeráci“
Markéta P., Oli, Ilča, Lucka, Adélka S. – tvorba zahrádky
s řeřichou
Adélka S., Aneta, Martin – výroba vlajky
3. oddíl
Tereza, Theresa, Bára, Hanka, Vojta – tvorba zahrádky
s řeřichou
Vojta, David S., Jakub Š., Jony S., Luky M. – akčnost při
lítačce „Pašeráci“
Pokárání:
(se vzkazem od vedoucích: „Nebo si vypláchne pusu, mluví jak
kanál!“)
Kuba F. – nevhodná mluva a oslovování kamarádů navzdory
opakovanému napomínání vedoucích
Bára – nadávky a nevhodné oslovování
Ocenění oddílů:
-
mapy – nejlepší mapa oddíl č. 3 – 1 písmeno
-
herbáře – všechny promakané a neošizené – každý oddíl 1
písmeno
-
zahrádky – hezké, na všech pracovaly týmy jako celky a
ne jednotlivci, ale ještě uvidíme, co na nich vyroste – každý oddíl 1 písmeno
-
hra Pašeráci:
o 1.
místo – 5000 bodů – 1. oddíl – 3 písmena
o 2.
místo – 4900 bodů – 2. oddíl – 2 písmena
o 3.
místo – 4500 bodů – 3. oddíl – 1 písmeno
Pochvaly a tresty 30.7.
Pochvaly:
(dneska ještě za bonbóny)
1. oddíl
Monička – ufobal
Markétka D. – nošení kytek do herbáře
Lubor – poznávání kytek
Vítek – kreslení mapy
2. oddíl
Martin – hledání kytek do herbáře
Adélka S. – tvorba herbáře
Markéta P. a Aneta – kreslení mapy
3. oddíl
Tereza, Theresa, Bára – tvorba herbáře a mapy
Anička – kreslení mapy
Napomenutí:
Adam Š. – neposlušnost a odmlouvání
Oliver a Matyáš – opakované otravování se a mlácení
Seznam oddílů
- oddíl – Indikátoři mumií 3000
Vedoucí: Simon Janiš
Instruktorka: Šárka Šubová
Vítek
Adéla Š.
Monička
Adámek S.
Karla
Tomáš D.
Adam Š.
Denis
Kuba F.
Dany
Markétka S.
Lubor
Kačka
Matěj G.
- oddíl – Skarabeové
Vedoucí: Monika Hlavačková
Instruktorka: Alexandra Gattinger
David Š.
Lucinka
Martin
Markéta P.
Aneta
Viktor
Lukáš P.
Jarek
Ilonka
Jonáš K.
Matyáš
Oliver
Adélka S.
Kubík S.
David H.
- oddíl – Šňapíci od Nilu
Vedoucí: Lenka Pecová, David
Březina
Vojta
Tereza
Anežka
David S.
Theresa
Matěj H.
Jakub Š.
Kryštof
Lukáš M.
Jonáš S.
Anička
Hanička
Bára
Pepa
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)