Slunečné a pohodové dny templšýnské

První dny utekly hodně rychle. Najednou tu bylo úterý – odpočinkový den. To je třetí nebo čtvrtý den po příjezdu, kdy vedoucí poznají na dětech únavu ze změny režimu, čerstvého vzduchu i velké míry aktivit a dojmů.

Den jsme zahájili ještě rozcvičkou, a to v bazénu! Všichni vedoucí do jednoho stáli po zaznění budící sirény před chatkami v plavkách a my nevěřili, že to myslí vážně. Mysleli. Části se z nás se tento Zobův nápad líbil, překvapili jsme a ve velkém počtu vběhli na chvilku do vody, která byla nakonec teplejší, než se zdála. Jiřka pochválila hlavně velké holky – Míšu a Elišku. Od holek čekala naopak reptání. Zato velcí chlapci se moc nevyznamenali a omočili sotva kotníky. Však je uvidíte na fotkách, hrdiny! ;-)

Špatně se hned poránu udělalo Marťasovi, který zůstal celé dopoledne spát na marodce, a ostatní obcházeli ve skupinách „výuku“ v Bradavicích. U „profesorky“ Monči se učili psát perem a inkoustem a měli možnost vyrobit a poslat domů vlastní pohlednici, jinde hráli kouzelné piškvorky, bystřili sluch u hry se zavázanýma očima a nacvičovali předtančení pro večerní Školní ples (diskotéku) pod vedením Ádi. Vedoucí se do jednoho shodli, že za tanec budou nejvíce odměněni Zmijozelští, kteří se jediní „neštítili“ párovat kluk-holka. Tanečníky máme na videu a po táboře budou tanečky ke shlédnutí na youtube kanále 7 DNÍ.

Přestože byl odpočinkový den, v poledním klidu si mikulovští borci zahráli krátký fotbalový zápas s brněnským táborem, který kempuje ve druhé polovině areálu. Proti našim neměli vůbec šanci a „vyklepli“ jsme je 8-11:1 (informace se liší :-)). Mikulovská reprezentace se bez zásahu vedoucích sama ustrojila do modré, diváci vymýšleli a provolávali pokřiky. No a ten jeden gól, co jsme dostali, byl Lukyho vlastňák. Kromě zkušených borců Vojty, Vítka, Davida H., Viktora atd. si zahráli nakonec taky bratři Matěj a Franta.

Horké odpoledne jsme z části strávili opět u bazénů. Tentokrát se koupalo mnohem víc lidí než ráno. A někteří si odnesli na hlavě „značku blbosti“, když navzdory pokynům vedoucích, jak se mají ve kterém bazénu chovat, skákali šipku do brouzdaliště s půlmetrem vody… Naštěstí nebyla ani krev, palici má zřejmě tento expert taky dost tvrdou, a ještě si „stěžoval“ vedoucímu Kubovi, že „ten beton ale nebyl moc tvrdý“… Omluvou budiž, že tento výtečník patří mezi nejmladší na táboře.

Po oddílech jsme si zašli také nakoupit mlsky, pití a ledňáčky do bufetu.

Před večeří šli někteří naši vedoucí trénovat volejbal. Brno je totiž vyzvalo na zápas ve volejbale – jako odvetu za fotbalovou porážku, a oni přijali. S ostatními jsme dostali další úkol v rámci celotáborové hry: za hodinu rozdělat oheň z mokrého dřeva, uvařit lektvar a vymyslet k němu legendu. Vedoucí hodnotili naše výtvory na večerním nástupu a byli více či méně zhnuseni. „Barva rybníku bahňáku, SMRAD jak bolavá noha, fuj, co to v tom plave?!“ – to jsou jen jejich vybrané komentáře. Nelíbily se jim naše chaluhy, bláto a vůbec všechny ingredience, které jsme namíchali. (Složení a příběhy si můžete přečíst v jiném příspěvku.) Nejlepší nakonec byli Zmojozel a Havraspár, druzí Mrzimorští a třetí kolej Nebelvír.

Na nástupu jsme tentokrát mnohem více chválili než trestali, a to hlavně fotbalisty i diváky. Ale snaživých a šikovných se našlo hodně. Večerní diskotéka byla prima a měli jsme slíbeno, že když rychle usneme, už nebude rozcvička. Snažili jsme se a potvrdil to i zápis noční hlídky – Lukyho P. a Ondry. Po 22.30 hod. už nikdo nekecal a necoural po venku. Jen přiběhli pro vedoucí, že se poblinkala Ilonka. Šla si umýt pusu a s úsměvem zase usnula. A tak skončil náš odpočinkový den, který se všem moc líbili (jen tři táborníci při hodnocení řekli, že se jim líbil tak napůl :-)).

Ve středu už jsme mohli zase fungovat na 100%. Jiřka na ranním nástupu zakázala vzájemné navštěvování v chatkách, protože se v nich všichni nechovali tak, jak by měli. Dvěma velkým slečnám se podařilo dokonce „otevřít“ dveře na straně pantů (i s kusem futer), nikoliv na straně kliky, až musel být povolán pan údržbář. Na chatky jsme taky museli vypsat jména obyvatel. Bohužel, i u takové záležitosti nám padají sprostá slova, za která se bude kloktat. Autorem nepublikovatelného výrazu, připsaného na jeden ze seznamů, je druhák Marťas…

Zápas ve volejbalu se odehrával opět v poledním klidu a Mikulovčáci usilovně svým vedoucím fandili. Po dvou velmi vyrovnaných hrách byl stav 1:1 a rozhodl až třetí zápas. Skórem 25:21 zvítězili nakonec Borisovci – Brňáci. Ale zadarmo jsme jim to nedali!!! :-) Tento rok je prvním zraněným hlavní vedoucí Jiřka, která si při srážce se spoluhráčkou zvrtla kotník. Ale to se rozchodí! ;-) 

Následovalo obvyklé koupání. Bazény si vysloveně užíváme a trávíme zde zatím každé odpoledne, dokud je hezky. Snad nám počasí vydrží. Na odpoledne je připravena KONEČNĚ bojovka (těšíme se od začátku tábora!) a večer deskové hry. Doufáme, že tento den zase skončí pohodově tak, jak začal.

P. S. Pro nás byla středa dnem svátečním – Jiřka nám dobila mobily!!! ;-) Zítra se Vám z výletu do „civilizace“ ozveme!