Ztráty a nálezy

U Jiřky zůstaly tmavě modré chlapecké plavky se světle modrými "lampasy", na velikost 134 cm zn. Bakugan - na táboře se k nim nikdo neznal. A ozvala se jedna mamka, že našla u syna v kufru cizí mikinu (viz. foto na FB - Spolek Sedmdni). Tak se kdyžtak ozvěte ;-)

Návrat hrdinů!

Na začátku nás bylo 47 (+11+1). Vrací se nás z boje s obludami, bájnými tvory a nástrahami v podobě nesplnitelných úkolů 43. Smutící Ivoš odjel hned 13. 7., Luky se zraněním nohy 15. 7. a o dva dny později, když si rodiče odváželi z tábora puberťačku Anetu, už byl i po operaci kolene. Tři dny před koncem nás opustila ještě Barča s angínou.

Kromě ní jsme byli u doktora taky s vedoucími Peťou a Kryštofem, kterým bolestivě a horce natekly štípance od zákeřných mušek a Peťka dokonce dostala antibiotika. O vlásek minulo ošetření vedoucí Áďu – její noha si po dvou dnech mazání speciálními mastmi dala říct. Bezpočet z nás domů přijelo s bolestmi v krku. Největší ocenění však patří Zuzance, dcerce vedoucích Monči a Kuby a nejmladší účastnici ve věku osmi měsíců, která vydržela horka i růst zoubků a zvládla s námi celý tábor nad očekávání dobře! :-)

Odjezdový den přinesl opět budíček o půl osmé, ale stejně jsme byli všichni na nohách dřív, vynášeli koše a prali se s balením spacáků i kufrů. Vedoucí nám pomáhali a velcí kluci potom naložili zavazadla do auta pana Gruntoráda. Po snídani jsme douklízeli chatky a vydali se na poslední cestu – ke tři kilometry vzdálené cihelně. Nebe se mračilo a aby nám konec horkého suchého tábora zpestřilo, pár desítek metrů před cílem se spustil šílený liják! Do autobusu jsme doběhli pěkně promočení. Protože nás zbylo tak málo (a pár táborníků si odvezli rodiče přímo z místa), jel tentokrát už jen jeden. Doma v Mikulově u Lidlu jsme byli opět za hodinu a deset minut.

Kam se vydáme příští rok? Jakou hru budeme hrát? Se kterými vedoucími se setkáme? To je ještě zahaleno v obláčku tajemství… Jisté je, že cestu za bohy na Olymp jsme si moc užili, tábor se povedl, děti byly hodné, vedoucí stejně jako v minulosti skvělá parta a rozloučili jsme se se všemi v dobrém! Přejeme krásný zbytek prázdnin a na některé z dalších akcí 7 DNÍ ahóóój!

Za všechny olympská zpravodajka Jiřka – Gaia

Hodnocení jednotlivců

1. Dany a Oli – oba po 13 pochvalách, žádný trest
2. Adam Sk, Kuba Sk., Marťas – všichni po 12 pochvalách, žádný trest
3. Katka V. – 11 pochval
4. Markét, Monička – 9 pochval
5. Jony S., David Sk., Bára – 8 pochval
6. Julča, Ondra, Lucka, Johanka, Ilonka – 7 pochval
7. Natálka S., Honzík Sk., Natálka P., Michalka, Bohdanka, Klárka D. – 6 pochval, žádný trest
8. Kuba Kal., Kuba P. Honza P. – 6 pochval, ale také měli nějaké tresty…
9. Kája, Luky H., Terezka Sk. – 5 pochval i nějaké tresty…
10. Adam T., Jonáš K., Klárka H., Viki D., Terezka Kl. – 4 pochvaly, žádný trest
11. David S., Maty S., Katka M. – měli původně pochval více než 4, ale odečetly se jim díky trestům…
12. Natálka Š. – 3 pochvaly, žádný trest 
13. Šimon – 2 pochvaly, žádný trest
14. Eliška, Honza J., Kuba Kol. – po promazání s tresty 2 pochvaly
15. Patrik – po mazání výsledek +1
16. Prokop, Adam Sl. – finální výsledek 0, neboť se pochvaly průběžně mazaly tresty 

Pochvaly a tresty 24. 7.

Pochvaly vedoucím:

• Jirka – za to, že se vyšplhal v parném odpoledni na Templštýn a naposledy hrál Dia  
• Bára, Kryštof, Mates – za běh s oddíly na poslední etapovce
• Šárka, Áďa, Peťa, Kuba – za přípravu trasy a úkolů na poslední etapovce
• Monča – za táborovou administrativu a přípravu všech her (pomoc a podpora z pozadí, když Zuzka spala)
• Zuzanka – za to, že tady s námi s úsměvem vydržela
• velký Marťas – za pomoc s úklidem štábu, balením a převozem materiálu z/do skladu
• Jiřka (od ostatních vedoucích) – za to, že nás všechny tady spojila

Pochvaly:

1.      1. Athény:

-         Monča a Kuba Sk. – za spolupráci u dopolední hry (poslepu)

-         Ilonka a Kuba Sk. – za šifru na poslední etapě   

2. Sparta:

-         Klárka D., Luky H., Marťa, Katka M., David Sk., Jony S., Lucka, Ondra, Katka V., Oli – za dopolední hru (poslepu)

3. Olympie

-         Dany – za koordinaci týmu u všech aktivit

-         Adam T. – za skládání origami na poslední etapě

-         Julča a Johanka – za dopolední hru (poslepu)

Za bohy na Olymp!

Každý další den přináší nové způsoby buzení. Ačkoliv náš budíček byl naplánovaný na osmou hodinu, sousední tábor spustil o půl osmé velmi hlasitou diskotéku, která vyhnala z postelí i ty nejospalejší z nás. Na snídani tentokrát nebyly rohlíky, ale vítaná změna – šátečky s tvarohem a kakao. Stáli jsme na něj dlooouhatánskou frontu!

Po nástupu přečetla Jiřka druhou část pověsti o Odysseově putování. Nekonečná báje byla hodně proškrtaná, přesto jsme se dozvěděli o mnoha úskalích, která musel Odysseus na cestě domů ještě překonat. Ostrov Fajáků, obludy Skyllu a Charybdu, zemi obřích lidí, Sirény, setkání se slepým věštcem Teiresiem a ostrov duchů… Kvíz byl skupinový, ale o to zákeřnější. Měli jsme vyjmenovat právě všech jedenáct nástrah. Dopadlo to těsně – Athény zvládly 7, Olympie 6+ (velmi pěkné rozsáhlé odpovědi) a Sparta 6. Poslední bod do mapy si ale odnesly Athény.

Dopolední hra byla motivovaná právě Teiresiásem. Poslepu jsme museli překonávat pole překážek a naplnit oddílovou nádobu vodou. Jeden vždy poslepu klopýtal a ostatní ho křikem navigovali a povzbuzovali. Nejlépe úkol zvládla Sparta, druhé byly Athény a třetí Olympie. Hru jsme museli i přerušit a odejít na svačinku a pít, protože slunce opět nebezpečně hřálo.

Na základě této poslední hry vyznačila Monča do mapy poslední čárky a mohlo se počítat konečné pořadí:

1. místo – Athény – 51 bodů
2. místo – Sparta – 49 bodů
3. místo – Olympie – 44 bodů

To, že zvítězily Athény, bylo velkým překvapením pro bohy i nás samotné. Po celou dobu tábora se jevila ve hrách nejsilnější Sparta, naopak na kvízy jednoznačně vedla Olympie. Ale všichni se průběžně v pořadí vítězů a poražených střídali… Navíc Athény přišly v první polovině tábora o tahounku – nejstarší holku Anetku, což chvíli vypadalo na katastrofu, ale velcí kluci se vzpamatovali a místo flákání zabrali! Sparta svému umístění vděčí celotáborové práci tří až čtyř nejstarších členů, kteří „odmakali“ vše… Speciální pochvala pro Martina, Olivera, Katku V. a Jonyho S.!

Pro Jiřku ale byla vítězem Olympie, které se hned na začátku zranil a odjel nejstarší kluk Lukáš, ke konci potom i silná organizátorka Barča, a přesto se olympští nevzdali, bojovali dál, nejednou obsadili i první místo a na vítěze hry ztráceli jen pár bodů! :-) Navíc z Olympie pochází Dany, který se v individuálním hodnocení táborníků umístil na prvním místě (i s bratrancem Oliverem) a moc se radoval. Tento táborník se účastní se svými kamarády z Brna našich táborů od osmi let, začínali jako nejmladší a nyní patřil mezi nejstarší a tahouny!

Celkové pořadí týmů jsme hodně prožívali, ale nakonec mělo vliv jen na to, kdy budeme vyrážet na poslední etapovou hru. Jako vždy vedla mimo tábor a k našemu neštěstí – opět přes Templštýn!!! Odpolední nástup vedoucí svolali už na půl druhou, na půl hodinky jsme se mohli vykoupat a naposledy vyblbnout v bazénech a pak už vzhůru nahoru! Na hradě, pardon, Olympu, nás čekal Zeus, který nám ukázal začátek strastiplné trasy domů do našich měst. Na čtyřech stanovištích jsme u vedoucích plnili úkoly jako šifry, morseovku či postřeh a na závěr museli zdolat říční brod. V táboře jsme dostali sladkou svačinku, která bodla (šátečky od snídaně) a vrátili se tam, kde naše „neštěstí“ začalo – k místům, kde jsme si prvního večera skryli váčky se zlatem bohů…

Každý tým našel ve své skrýši opět plný vak. Jenže ne už zlata a drahých kamenů, nýbrž plný sladkostí, bonbónů, lízátek, oplatků… Vše jsme si rozdělili. Nezáleželo tedy na výsledku hry ani rychlosti, odměněni jsme byli všichni stejně. Však jsme taky (skoro) všichni makali! Před večerním nástupem jsme ještě dary udobřili posledního z bohů – posla Herma. Nejkrásnější dárek dostal od Sparty – dopis jako pergamen s dřevěnou visačkou a lupou vypáleným jménem „Hermés“.

Na nástupu se už jenom chválilo a Jiřka z toho měla velkou radost! Potom jsme se rozešli zhodnotit tábor v oddílech a následovalo řazení podle individuálních pochval, naše hodnocení vedoucích (tentokrát jsme jim my udělovali barevné a černé knoflíky do lahviček) a vybírání odměn. Poslední táborák, zpívání… A večerka ve 23.00 hodin za doprovodu blesků.

Vše šťastně dopadlo a už se moc těšíme domů! Už se jen jednou vyspíme…!

Deník nočních hlídek

21. 7. – Sparta, 22.00-23.00

Hlídka byla v deset, byla dobrá. Ze začátku bylo ticho, nikde ani muk. Až pak začala chatka 37 svítit baterkou a chatka 28 si povídala a svítila, pak chatka 32 svítila. Pak byl klid. Pak vylítly holky a šly na hlídku čtyři minuty před. A zase bylo ticho. Tak skončila naše hlídka.

Eliška, Tereza Kl.

21. 7. – Sparta, 23.00-24.00

Naše hlídka začala ve 23.00. Převzaly jsme si deník a hurá na hlídku! Naše hlídka byla na začátku velmi klidná. Až po dvaceti minutách začala chatka 27 svítit s baterkami, poté dělala rámus i chatka 28, stále a stále si povídají! Naše návštěva, tedy Poseidon, nás celou hodinu doprovázela. Tam a zpět, tam a zpět. Poté nás ve 23.39 vylekala Klárka z chatky 26. O dvě minuty později se přes celý tábor rozléhaly Matesovy kroky. Poté přišel i slušný Kike, který byl na druhou stranu velice tichý. Ve 23.50 jsme daly krátkou řeč s Kikem. Přesně o půlnoci nás oslovil Kuba, že naše dobrodružná hlídka končí.

Kačka a Lůca

23. 7. – Sparta, 22.00-23.00

Naše hlídka začala ve 22.35. V chatce 32 a 33 bylo rožlé. A chatce 33 bylo hlučno. Ve 28 bylo zase hlučno. U Borisovců pořád někdo bouchal dveřma. Pak jel kolem pán na kole s čelovkou a my jsme si mysleli, že to je duch na motorce. V chatce 26 bylo rožnuto.

David H. a Kuba Kol. (Policie Modrava – hlásili všem na dálku)

23. 7. – Sparta, 23.00-24.00

Převzali jsme hlídku ve 23.00 po Davovi a Kubovi. Je 23.10 a holky ze 26 pořád svítí baterkami a cárají na záchod. Hvězdy krásně svítí a my se stále divíme, proč je ve 30 rožnuto, když Jiřinka měla už dávno spát! Navíc tam měla nepovolené návštěvy! Zatím je všude klid. 23.23 – Ondra odchází na záchod. Jsem tu sám. Borisovci nemůžou být v klidu. Chatka 26 se konečně uklidnila. Hlídka nám skončila příchodem Matesa.

Marťas a Ondra  

Epos Olympie

První den jsme dojeli

a celou dobu vybalovali.

Zlato jsme posbírali

a špatný čin udělali.

Bohy jsme proti sobě poštvali

a naši pouť zahájili.

Olympie, Sparta, Athény – tak zní názvy naše.

Ještě první dny jsme se cítili plaše.

Dary si bohy udobřujem,

o usmíření usilujem.

Potom týmy spojily,

vlajkou a pokřiky to zpečetily.

Cesta na Olymp je dlouhá,

my však nejsme fraška pouhá.

První dny nás vedoucí prohnali,

běhačky na nás přichystali,

Prométhea jsme zachraňovali

a jeho játra sbírali.

Táborák jsme měli

a krásně si pěli.

Hned ze začátku měla Jiřka nervy,

s Kolomazníkem to byly dlouhý derby.

Poslepu jsme chodili

a medúzy jsme lovili.

Arachné nám vzala hráče,

Luke odletěl jak malé ptáče.

Cesta pokračovala dál,

bez něho náš tým zaostal.

My však dlouho nestrádali,

na nohy se postavili.

S Kubou to byla krátká vycházka,

bohužel se jí nezúčastnil Luke Procháska.

Pořádali jsme Olympijské hry,

silou vůle jsme rozráželi kry.

Johanka tam dřepovala

jak Chuck Norris chillovala.

Jiřka byla jako Rambo,

zahrávat si s ní nebylo radno.

U Šárky jsme padali smíchy,

div nám z toho nepraskly míchy.

Dávají nám kvízy,

je to pro nás easy.

Římani nás navštívili

a k boji nás připravili.

Pod širákem jsme měli disko,

Julča potom chtěla pít Frisco.

Řecký golf jsme hráli

a čárky do mapy získávali.

Na Templštýn jsme vyšplhali

a draka uspávali.

Barča nás opustila

ale dopis na rozloučenou zanechala.

Tím však příběh nekončí,

stále se díváme soupeřům do očí.

Před námi stojí ještě pár zkoušek,

v týmu můžeme vychytat jistě pár mušek.

Nakonec se však ukáže,

kdo na Olymp první vystoupí,

odhodlání a čest nakonec zvítězí. 

Sparťanský epos

Za pradávných časů,

před desíti dny,

kolem bylo plno kosů,

ale žádné kry.

Bylo totiž parno,

takže nikde ledy,

do Lidlu se dostat marno,

měli asi slevy.

Autobusem už se jede,

všichni se těší,

každý hubou mele,

vedoucí to řeší.

Cesta dlouhá, kamenitá,

v dáli se za táborem svítá.

První den jsme byli v šoku,

musíme hrát hry,

s kamarádem po svém boku,

všude kolem jsou bory.

Zapamatovat si jména,

to je hrůza,

to by nezvládl

ani Michal Hrůza.

Druhý den jsme už byli v týmu,

jména pořád neumíme,

varianty teambuildingu

s naší Áďou zkoušíme.

Udobřujeme si bohy, 

na řadě je Gaia,

Oli má na dárky vlohy,

bohyně je ráda.

Snídaně nás moc netěší,

rohlíky v lásce nemáme,

příjemná změna potěší,

další dny asi nedáme.

Pár táborníků odjelo,

trošku nás to mrzelo,

pár lidí tu bulelo,

někoho to bolelo.

S ostatními týmy stále bojujeme,

jednou nahoře a jednou dole,

ale stále věříme,

že na Olymp se dostaneme.

Dozvídáme se nové věci,

kvízy z toho dostaneme,

někteří mají pořád řeči,

že my to nevyhrajeme.

Přemohli jsme mnoho stvůr,

kterých jsme se nebáli,

ze všech hrozných nočních můr

hodně jsme toho vyhráli.

Sťali jsme medúzám hlavy,

orly jsme nakrmili,

nebyly by to dobré mravy,

kdybysme si hru sami nepřipravili.

Snad už uplynulo mnoho dní,

plno her jsme si zahráli,

někdo pořád jména neví,

na hlavu jsme si ťukali.

V Olympijských hrách jsme soutěžili,

ve vodě i na souši,

pěkně jsme se unavili,

byli jsme v tom až po uši.

Někteří měli myšky,

když prohrávali ve hře Lišky.

Bohy jsme si usmiřovali celou dobu,

některé jsme potěšili,

Áres na nás posílal zlobu,

nakonec jsme se usmířili.

Celý tábor jsme si zatím užili,

Spartě stále věříme,

vedoucí nás trošku mučili,

Jiřce se potom svěříme.

Athénský epos

Neděle, den příjezdu,

seznamování veliké,

po týmech jsme byli šupem

se zlatem a drahokamy.

Velký plán nám začíná,

kde poklad dál ukrývat.

Hry poté hned začaly,

jééé to bylo zábavy.

Večer jsme hned ulehli.

Noční sny nám skončily

po zaznění sirény.

Hned po ránu první šok

všichni bohové z Olympu.

Kde je poklad, kde je poklad?

Kam jste nám ho schovali?

Dopoledne jsme si vlajky vyrobili

a pokřiky vymysleli.

Následoval dobrý oběd

a poté i odpočinek.

Odpoledne byla hra Vyrábění člověka

spolu s jeho DNA.

Po večeři odpočinek a poté i nástup.

Večerní hra spočívala v tom

játra s ohněm orlům brát

a všechno to vyhrát.

Ráno zas ten megafon

hlasitě nás vzbudil.

Poté dobrá snídaně

a dopolední hra.

Další den trasa na Templštýn,

ale my to zvládli.

Hurá, pátek, už je výlet do Ivančic,

víkend byl hned za námi

a pět dní je před námi.

Pondělí večer, Stezka nás čeká,

nebude to však zkouška lehká.

Na hry jsme jeli do Olympie

a všechny jsme také vyhráli.

V posledních dnech jsme draka uspali,

ukolébavka zabrala na to tata. 

Pochvaly a tresty 23. 7.

Pochvaly vedoucím:

• Šárka – za to, že se odvážila jít do řeky, přestože se bojí ryb
• všem vedoucím, kteří připravovali odpolední hru (balónky)

Pochvaly:

1.      1. Athény:

-         Monička, Viki, Natka P. – za psaní eposu 

-         Honza P. – za pomoc se dřevem menším dětem

-         Ilča, Viki, Honza P., Natka P., Honzík Sk., Adam Sl., Maty, David Sv. – za hru Kyklop (vypíchli 13-17 očí) 

2. Sparta:

-         Marťas a Lucka – za psaní eposu 

-         Oli a Jony – za výrobu herbáře

-         Luky H., Kuba Kol., Marťas, David Sk., Jony S., Ondra, Katka V., Oli – za hru Kyklop (vypíchli 13-17 očí)

3. Olympie

-         Dany, Jonáš K., Johanka – za výrobu herbáře

-         Kuba P. – za snahu pomáhat

-         Markét – za psaní eposu

-         Michalka – za psaní eposu

-         Dany, Markét, Jonáš K., Kája – za hru Kyklop (vypíchli 13-17 očí)

  Tresty:

1.      

Athény:

-         Maty, Adam Sl., Prokop – nicnedělání, nezájem o činnosti a povídání si, když se ostatní snažili při hrách – černý knoflík

2.      Sparta:

-         Eliška, Luky H., Kuba Kol. – nicnedělání, i přes opakované povzbuzování, neplní zadané úkoly od spolutáborníků, kteří se při hrách snaží… – černý knoflík a uklízecí brigáda zítra v odpoledním klidu kolem chatek v táboře 

-         Katka M. – nicnedělání – napomenutí (poprvé, ne opakovaně)

-         Terezka Sk. – plive po druhých, na instruktory… – černý knoflík a uklízecí brigáda zítra v odpoledním klidu kolem chatek v táboře 

3.      Olympie:

NIC J

Specialitka:

STERLEĎ pro instruktorky Adélku a Barču za udělání nepovolené kanadské noci na dvě chatky dětí a rušení nočního klidu. Plus opláchnutí každé kotlíkem plným vody, aby se vzpamatovaly! (Aneb holky se bavily v noci, děti na nástupu – měříme všem stejně! ;-) )

Den uctívání

Bohové se zase hněvají! Asi vědí, že se blížíme ke špičce jejich hory, už je nadosah! Proto na nás ráno seslali hromy a deště, které nás vzbudily dřív než megafon. Skoro všichni jsme pozorovali z teras chatek šedivé mraky a doufali, že neproprší celý den. Po včerejšku, který byl podle vedoucích asi nejpernějším dnem vůbec, je ale tohle osvěžení a mírné ochlazení velmi vítané!

Na ranním nástupu jsme se dozvěděli, kdo to byl Homér a co je to epos. Dopoledne jsme totiž měli dva týmové úkoly – udělat herbář (a květiny, které neznáme, můžeme sami pojmenovat) a napsat epos o našem táboře. Co se tady od začátku přihodilo, co kdo udělal, kde jsme byli, co prožili, koho potkali… Za herbáře i eposy jsme dostali všichni shodně po dvou čárkách do mapy a eposy si přečteme v pátek na závěrečném táboráku.

V poledním klidu nám Jiřka nabila mobily a mohli jsme jít s instruktory do bufetu. Potom jsme měli čtení první části příběhu o Odysseovi a samozřejmě kvíz. Bylo to těsné – Sparta s Olympií se podělily o první místo se 22 body, Athény měly jen o bod míň…

Odysseia je dlouhý příběh (v originálu od Homéra právě epos) a vypráví o tom, jak se ithacký král Odysseus vrací strastiplně domů po Trójské válce. Cestou musí překonat spoustu překážek, nástrah a oblud. Takový bude i náš návrat domů… Odpolední hra nesla název „Kyklop“ podle jednoho z Odysseových zážitků. Aby unikl se svými námořníky ze zajetí obra, musel mu lstí vypíchnout jediné oko, potom posvazoval ovce po třech a ukryli se pod jejich břicha, protože slepý obr prohmatával ovcím jen hřbety.

Ovce svázané po třech se staly z nás. Rozdělili jsme se do trojic ne podle oddílů, ale jak jsme sami chtěli. Vedoucí nás svázali zády k sobě provázkem v pase a museli jsme špejlí vypichovat oči kyklopům. Představovalo je asi sto balónků, částečně naplněných vodou i polonafouknutých, rozprostřených po celém hřišti za chatkami. Příprava hry (plnění balónků) zabrala sedmi vedoucím celý polední klid a za čtvrt hodiny bylo po všem! :-) Ale hra byla vtipná a akční! Nejúspěšnější byla trojice brněnských kluků – Dany, Oli a Jony se 17 očičky!

Nejlepší v téhle hře byla Sparta se 182 body, druhé Athény se 154 body a třetí Olympie se 114 body. Jak jsme došli na toto číslo? Dany získal 17 bodů, Oli 17 bodů a Jony taky 17 bodů. Ty přinesli do společného „banku“ oddílu, jako každý další člen z různých trojic. Součty všech členů daly výsledek oddílu. Až do večerního nástupu nikdo z nás ani netušil, jak jsme dopadli.

Ačkoliv bylo skoro celý den zataženo s občasnými kapkami deště, po ranních průtržích mračen už nezbyla ani stopa. Tábořiště je vyprahlé jako předtím. A odpoledne opět vysvitlo slunce, takže jsme se přece jen vypravili osvěžit do bazénu.

Po večeři jsme obdarovali boha Dionýsa. Mezi nejzajímavější dary patřila ručně vyřezaná píšťalka, kterou ale uslyší jen hluchý (vypadá to jako píšťalka, ale není dutá a nedá se na ni hrát). U darů pro bohy jde často hlavně o kreativitu a nápad. Některé oddíly už přišly na to, že když boha obdarují blbinkou, ale dobře to „okecají“, projde jim to i s pochvalou :-)

Nástup byl tentokrát velmi zajímavý. Rozdávaly se tresty za flákání a nezájem o práci v oddíle. U některých jedinců nepomáhá ani napomínání, ani odměňování a motivování… Není jim hloupé sedět, rýpat se v hlíně a nechat vše na ostatních. Podle pochval je velmi dobře vidět, že většinou vše „odmaká“ pár lidí. Ti si také půjdou jako první zítra pro odměny!

Po pár dnech jsme také měli představení v podobě kloktání sterledi. Pro instruktorky Adélku a Barču je namíchala speciálně Šárka, a to za nedovolenou kanadskou noc, kterou holky uspořádaly na dvě chatky dětí. Ty se ráno divily, když našly po svých ubikacích rozházená brčka, na klice pastu a chatku ovázanou dokola provázkem! Jiřka pěkně zuřila! My jsme ale viděli, že se tady všem zlobivým měří stejně! (A že klidný noční spánek je posvátný, takže nikdo další nebude rušit spaní druhých.)

Na večer jsme měli v programu vaření božského pokrmu – Ambrózie. Jedná se o největší lahůdku, u které se bohové rozplývají blahem… Guláš! Ingredience jsme nakoupili v obchůdku u Šárky za lístečky, které jsme si vysoutěžili na šesti stanovištích. Šlo o náhodu – hod kostkou, tahání karty, kámen-nůžky-papír… Dřevo na ohně jsme si přinesli z lesa už odpoledne. Limit byl do půl desáté, ale to nikdo z nás nestihl. Vedoucí protáhli večerní program až do desíti hodin, protože byli zvědaví na naše výtvory!

Všichni vedoucí se sešli nad našimi kotlíky se lžičkami a my napjatě pozorovali jejich obličeje. Chutná jim? Někteří z nás cibulku před přidáním do kotlíku osmažili na pánvičce udělané z deklu kotlíku, jiní všechny ingredience přidávali do vařící vody. Záleželo ale také na poměru, chuti a konzistenci!

Devětkrát první a dvakrát druhé místo dostala od bohů Olympie, takže vítězství bylo v kapse! Sice nebyl tento jediný guláš zahuštěný moukou, protože nevařil, ale gulášová polévka byla skvěle ochucená, bohatá na brambory, cibuli i párky a přestože méně slaná, ukázalo se to jako výhoda.

Druhé Athény měly konzistencí opravdový guláš, ačkoliv mouka v něm utvořila bílé „puntíky“. Hustá hmota v kotlíku byla také chutná, ale tak moc slaná, že několik bohů umístilo tento pokrm až na třetí místo, což Athénám zhoršilo skóre.

Spartský guláš připomínal konzistencí také polévku, mírně zahuštěnou moukou, ale hodně chudou na to, co by v ní mělo plavat. A když už člověk (pardon, bůh), našel bramboru, byla na ní slupka, která uvízla mezi zuby. Slanost akorát, na koření chudší.

Přesto nás Jiřka všechny moc pochválila a ocenila, že jsme dobří, jak jsme to zvládli. Guláše jsme si potom mohli dojíst, ale spousta jich i zbyla a dojedli je večer bohové na Olympu :-)

Před námi je poslední den. Poslední kousek cesty na Olymp! Bohové jsou (snad) už všichni usmířeni, zítra přijde na řadu ještě jejich posel Hermés. Třebaže nezískáme zpět zlato a poklady, určitě ale dokážeme, že si přízeň bohů zasloužíme a že jsme dobří lidé. Držte nám palce!!!

ZÁPISNÍK TÁBORNÍKŮ:

Ráno nás vzbudila hlasitá bouřka. Pak jsme se odebrali na snídani ve stylu rohlíků. Potom jsme šli pro dřevo na guláš. Pak jsme se odebrali na hřiště a propíchávali jsme tam kyklopí oči ve stylu že jsme byli svázaní lanem po trojicích. A pak jsme šli do bazénu a odebrali jsme se na večeři a po večeři byl klid a nástup. Po nástupu nám vedoucí vysvětlili, jak získat peníze na guláš. Martin pak za ty peníze získával suroviny na guláš. Guláš jsme pak uvařili na ohni. A vedoucí a instruktoři přišli ochutnávat. Sice jsme skončili na třetím místě, ale týmu guláš chutnal. Pak jsme měli opožděnou večerku.

Klára D. a Katka M. 

Pochvaly a tresty 22. 7.

Pochvaly:

1.      Athény:

-         Kuba Sk. – za hru Liška 

-         Honza P. – za výrobu vlaštovek z papíru   

2. Sparta:

-         Oli a Marťas – za hru Liška 

-         Marťas – za plný počet bodů z kvízu 

3. Olympie

-         Dany – za hru Liška 

-         Adam Sk. – za plný počet bodů z kvízu 

Tresty:

NIC J

Héřiny nástrahy

Děti ve svých zápiscích stále píší, jak je „ráno vzbudil hrozný megafon“, ale je potřeba uvést věci na pravou míru. Ve skutečnosti ty hrozné děti budí každé ráno chudáčky spící vedoucí! Buď jsou všichni tak natěšení na další aktivity, že nemohou dospat, anebo je vedoucí málo unavují, ale když se o půl osmé – a nyní ke konci tábora dokonce až v osm hodin! – ozve megafon / budíček vedlejšího tábora / hromování, většina táborníků už je zcela řádně ustrojená a klábosí na zápraží svých chatek! Nebo cizích chatek. Nebo u nástěnky za chatkou vedoucích :-)

Dopolední čtení bylo o Zlatém rounu. Nechyběl kvíz, u kterého ale byli někteří přistiženi při podvádění, takže to celému týmu Sparty ubralo na skóre. Nejlepší byly Athény. Následovala hra, kde jsme si předávali tajnou zprávu formou štafety a běhání na hřišti. Nejvíce bodů (118) získala Olympie, na druhém místě se 104 body se umístily Athény a Spartě, které se dnes moc nedařilo, zůstalo třetí místo a 93 bodů.

Protože byla hra velmi rychlá, zahráli jsme si ještě honičku Lišky a na dvacet minut se skočili svlažit do bazénu. Ještě jsme netušili, že odpolední koupání bude taky rychlé, jen na osvěžení, než se vydáme na tři hodiny mimo tábor. Vedoucí nám naplánovali takový menší výlet, abychom se podívali i někam jinam než na hřiště, Templštýn a les nad jídelnou.

Po svačince se každý oddíl vydal jinam, jak se rozhodli vedoucí. Olympie šla prozkoumávat skály nad řekou a krásnými výhledy směrem od tábora k Biskoupkám. Athény brodily řeku plnou raků v místě, kde bývala ještě vloni kláda, a na druhém břehu hrála hry a skládala vlaštovky. Sparta kvůli bolestivému nateklému štípanci vedoucí Ádi nemohla odejít daleko a zahrála si hry jen u velké skály v lese. Všichni jsme s sebou měli povinně láhve s pitím, protože vedro bylo opět neúprosné! Vedlejšímu táboru už zkolabovalo několik lidí včetně zdravotnice, takže my jsme se stále dobře hlídali navzájem.

Také jsme během dne netušili, že Monča se Šárkou vyrábí potají ve skladu draka a my budeme muset ty čtyři dračí hlavičky večer uspat ukolébavkou. Ale kde! Na Templštýně!!! Byl kvůli tomu i posunutý večerní nástup na sedmou hodinu a když jsme pochopili, kam se poženeme, vůůůbec se nám nechtělo! Vyráželi jsme v pořadí, v jakém jsme vymysleli slova ukolébavky, a Sparta téměř dohnala vedoucí, kteří se šplhali s drakem nahoru jen chvilku před námi!

V první chvíli nám byl malý dráček k smíchu. Když ale začal řvát a chtěl si nás dát k večeři, přestali jsme provokovat a raději zpívali. A ono to zabíralo! Dračí hlavy jedna po druhé začaly zívat a usínat, až drak zachrápal a my jsme si mohli pobrat zářící dračí šupiny na památku (lightsticky – náramky). Když se drak zase probouzel, s ječením jsme utíkali pryč za roh. Potom jsme se společně s drakem i vyfotili.

Na Templštýn se nevydal jen Kuba P., kterému se udělalo po nástupu špatně. Naopak tuto hru s pomocí a podporou týmu zvládla Eliška, která sice zaplakala, ale náramek si mohla odnést taky! Dolů jsme se vrátili ještě za světla a zahráli si s instruktory hry na hřišti, než jsme šli spát…

P. S. Vedoucí děkují za velmi příjemný balíček rodičům Kubíka a Moničky z Perné ;-)

ZÁPISNÍK TÁBORNÍKŮ:

Ráno nás jako vždy vzbudil příšerný megafon. Po rohlíkové snídani jsme šli všichni uklízet a následovala honička Lišky. Poté následovalo krátké koupání a jak jsme se osušili, šli jsme na oběd. Odpoledne jsme se šli opět koupat v tom vedru, to bylo velmi osvěžující. Šli jsme prohledávat okolí tábora. Nejdřív jsme brodili a potom jsme v lese hráli hry. Jak jsme došli do tábora, navečeřeli jsme se a byla stezka odvahy. A poté jsme šli spát.

Ilča, Kuba Sk. a Monča Sk. (Athény) 

Fotky, videa, zbývající články

Fotky a videa budou umístěny v galeriích 7 DNÍ do 14ti dnů po táboře, jak čas dovolí - všichni se vracíme zpět do pracovního procesu a na brigády :-( Avizo bude zde, na facebooku a na hlavní stránce www.7dni-mikulov.cz .

Zbývající články Jiřka dodá po návratu z tábora - nejpozději behěm neděle (pro ty, kdo si je tisknou a zakládají :-) ).

Organizační k návratu z tábora

Ahoj domů!

Náš návrat se kvapem blíží, proto vzkazujeme:

Přijedeme v sobotu 25. 7.!
Pohořelice nejdřív v cca 10.30-10.40 hodin u COOP-parkoviště.
Mikulov nejdřív v cca 11.00-11.15 hodin u Lidlu-parkoviště.
Pojedou opět dva autobusy, batohy a zavazadla mohou být pomíchané, jak se vejdou - počkejte si, ať si kromě dětí vezmete i vše ostatní :-)

Odjezdy dětí přímo z areálu tábora mezi 9.15-9.30 hodin, dříve jsme na snídani a musíme uklízet chatky!

UPOZORŇUJEME, ŽE DÍTĚ SMÍ OPUSTIT TÁBOR POUZE OPROTI PODPISU A S VĚDOMÍM HLAVNÍ VEDOUCÍ!!! Ideálně po předchozí SMS domluvě na tel. čísle 721 856 920. Pokud Jiřku nikde neuvidíte, každý vedoucí je ji schopen dohledat a zavolat. DĚKUJEME, ŽE RESPEKTUJETE PRAVIDLA (a dbáte na bezpečí svých dětí)!

Každé dítě dostane při odjezdu z tábora nebo během cesty v buse obálku s kartičkou pojišťovny a zdravotním posudkem, případně kartičkou o informacích, kde mělo zapité klíště nebo lékařské zprávy (kdo byl na ošetření).

Vzkaz pro mamky z Brna: počítáme s odjezdem Natálky a Viktorky přímo z tábořiště, jak jsme se domlouvali - napište jen v případě, že by se něco změnilo, kde vám máme děti vyložit ;-)

Pochvaly a tresty 21. 7.

Pochvaly:  

1. Athény: 

• Kuba Sk., Monička, Honza P. – za konstrukci pro letce  
• Kuba Sk. – slovní pochvala za golf   

2. Sparta: 

• Oli, Marťas, Katka V., Lucka – za konstrukci pro letce 
• Kuba Kal. – za golf  

3. Olympie 

• Adam Sk., Dany, Markét, Barča, Karel – za konstrukci pro letce   

Tresty:  

1. Athény: 

Napomenutí pro celý tým, že se nemotivuje negativně, ale pozitivně – tj. povzbuzujeme se hezky! I machrům se může někdy stát, že jim něco nepůjde a budou potřebovat povzbudit, ne vynadat…  

2. Sparta: 

• Eliška – lenost, trvalé nicnedělání (stěžovaly si Jiřce opakovaně děti z oddílu), neposlouchání vedoucích, naopak ptaní se 100x stále dokola na zbytečné věci (co se dělají od začátku tábora pořád stejně) a když jí to jeden vedoucí řekne, stejně jde ještě za dalšími… (opakovaně) – černý knoflík  

• Kuba Kal. – trvalé nicnedělání, neposlouchání – když vedoucí nebo spolutáborníci řeknou, co má dělat, stejně stojí a neudělá to – černý knoflík 

3. Olympie: 

NIC :-)

Týmové spolupráce

Už je úterý a za čtyři dny jedeme domů! Když se Jiřka na ranním nástupu ptala, jestli se těšíme, ozvalo se hodněkrát „ano“, ale párkrát i „ne“. Mamky, začněte vymýšlet, jakou dobrotu nám v sobotu uvaříte! ;-)  

Jinak jsme ráno spali až do osmi a v táboře byl po náročném sportovním dni, zakončeném noční hrou, až do budíčku klid. Máme totiž dnes klidový odpočinkový den. Na ranním nástupu nás poctil svou návštěvou Poseidon s pravým, stříbrně se lesknoucím trojzubcem!  

Dopoledne jsme se vrhli na hru Řecký golf, ale v podstatě šlo o kroket. Kuba vyrobil pro každý oddíl deset barevně odlišených branek, na hřišti postavil trasy, které se nám různě křížily a vedly i kolem překážek a z kopce do kopce. Hráli jsme tři kola a výsledky jsou:  

1. Sparta  

2. Olympie 

3. Athény 

Dostali jsme trochu napomenutí, hlavně Athény, protože jsme si u hry navzájem nefandili moc hezky a spíš ošklivě křičeli na ty, kterým se něco nepovedlo. Vedoucí z toho byli zklamaní. Ale vzali jsme si to k srdci a příště na sebe budeme hodnější! 

Barča ze třetího oddílu si zajela s vedoucím do Ivančic k panu doktorovi, protože ji trochu škrábe v krku a včera odpoledne ležela s teplotou na marodce. Naštěstí nám ji pan doktor vrátil po testech s tím, že nejde o angínu, Barča nesmí lítat, ale do klidových her se zapojovat může. Hurá, nepojede domů předčasně!  

V odpoledním klidu hrála tentokrát na kytaru malá Michalka a velcí kluci ji chválili, jak je na svůj věk šikovná! Terezka Kl. se ujala psaní zápisků táborníků a ostatní si povídali, psali dopisy domů nebo debatovali u táborových novin, kdo s kým chce chodit a co se bude dnes ještě dít :-) Vyslechnuto zpoza chatky: „To není klidový den na mozek, ale na tělo!“  

Přesto, že Poseidon s sebou přinesl trochu mráčků, horko moc nepolevilo. Odpoledne opět patřilo koupání a blbnutí na matracích ve vodě. Dlouho jsme nečetli pověsti, následovalo tedy čtení o Daidalovi a Ikarovi. Kvíz nejlépe zvládla Sparta a Olympie – měly shodně 12 bodů. 

Hra motivovaná pověstí byla samozřejmě o létání. Nestavěli jsme však křídla sami sobě, nýbrž vejci. Ano, vejci. Museli jsme totiž z dodaného materiálu (kousek papíru, kousek izolepy, pár špejlí…) sestavit dvě různé konstrukce, aby vejce, puštěná ze dvoumetrové výšky, pád na zem přežila! Tuto hru už hrála řada nynějších instruktorů a vedoucích, když byli na táboře ještě v roli dětí, a mohou potvrdit, že to opravdu jde! Jak si s tím poradily naše týmy?  

1. Athény – v konstrukcích přežili oba letci (vejce) 

2. Olympie – jeden letec zahynul 

3. Sparta – zabila oba letce!!! :-)

Na nástupu nás vedoucí varovali před včelami a vosami. Kromě jiného hmyzu je jich tady teď hodně a Jirka denně ošetřuje žihadla. Jenže vosy si našly cestu už i do jídelny a mohou spadnout do hrnku s pitím nebo sednout na ledňáčka… Musíme být opatrní! 

Večer jsme si udělali diskotéku pod širákem na hřišti. Bylo to zase něco jiného a aspoň se nám hudba nepřeřvávala s druhým táborem, který ve své klubovně vedle jídelny volil bouřlivě táborovou miss. Potom už jsme se odebrali do chatiček a těšili se, co nám přinese další den. Vrchol Olympu je ještě daleko a zbývá tak málo času!!!  

ZÁPISKY TÁBORNÍKŮ: 

Ráno nás hlasitý výkřik Kuby rychle probudil ze sladkého spánku. Před snídaní jsme měli jako vždy čas na úklid chatek a hygienu. Při snídani jsme nasytili břicha rohlíkama s pomazánkou. Poté započal dopolední program. Přesunuli jsme se dozadu na hřiště a hráli jsme řecký golf, který byl velmi zajímavý a napínavý až do poslední minuty. Hned po golfu jsme si šli ještě jednou zastřílet na terče s lukama a šípama. Poté následoval oběd v podobě rizota. V klidu jsme odpočívali až do dvou hodin než byl nástup v plavkách a odebrali jsme se do bazénů.

Jak jsme se usušili, posadili jsme se do stínu a poslouchali povídku Daidalos a Ikaros, ze které jsme následně měli kvíz. Po kvízu jsme odešli do lesa a sestrojovali jsme konstrukce, které měly ochránit vajíčka při pádu z výšky. Při téhle hře jsme si pěkně vyhráli. Následovala večeře a poté příprava na diskotéku a samotná diskotéka. My někteří jsme zůstali déle, ale poté asi okolo desáté jsme v klidu ulehli do postelí a usli.

Markét (Olympie)