čtvrtek 20. července 2017

Na útěku

20. 7. 2017


Vše je zařízeno na opuštění ostrova! Místní nám pomohli, dozorci jsou přemoženi a kapitán nás bude večer čekat se svou lodí! Jen se musíme sbalit a přejít napříč ostrovem do přístavu. Má to jeden háček. Za pomoc musíme místním zaplatit, chtějí po nás 20 diamantů… A co bude chtít kapitán???

Dopoledne jsme se museli vypravit do dolů a získat veškeré suroviny, které se na tomto ostrově těží – dřevo, uhlí, ruda, uran, stříbro a zlato. Ty jsme měnili za diamanty. Byla to pěkná lítačka po táboře – u Monči jsme si hodili kostkou a podle hozeného čísla dostali lísteček s jednou surovinou. Jednička byla dřevo a šestka zlato. Po táboře jsme museli najít dané stanoviště a na něm opět hodit kostkou. Číslo, které padlo, nám vedoucí na lístek zapsal a s ním jsme se vrátili do domečku. Zde se sčítalo a zástupci odcházeli do směnárny pro diamanty. Jeden diamant byl buď za 30x zlato, 40x stříbro... až 80x dřevo. Nejvíce diamantů na konci hry shromáždili Mistři, a to 15 kousků, shodně po 13 diamantech měli Kartel a Chuligáni.

Protože jsme se pěkně zavařili, byl asi nejvíc horký den ze všech, vedoucí nás pořád poháněli pít a kdo chtěl, mohl se jít v poledním klidu s Jiřkou a Pavlínkou osvěžit do řeky. Sešlo se nás tam dvacet, stavěli jsme hráz a hledali pro maminky kamínky ve tvaru srdce. Některé se moc povedly, nechte se překvapit 😉

Po svačině jsme v táboře hledali obálky se zbylými ústřižky našich vzácných obrazů. Každý oddíl totiž skládal jiný – Monu Lisu, Picassa… Nejdříve měl svůj obraz zkompletovaný druhý oddíl – Liga chuligánů, a jako první jsme vyráželi na cestu přes ostrov. Vedla lesem, loukou i po lesní silnici a museli jsme splnit několik úkolů (projít pavučinou z izolepy, zodpovědět hádanky, štafetou sníst každý čtvrt jablka, poskládat z přesmyček správně slova…), než jsme se dostali je kapitánovi lodi. Za námi byli Nevinní mistři a jako poslední šel Řídící kartel.

Bylo celkem jedno, v jakém pořadí jsme doběhli, protože kapitán sehrál své divadlo klidně pro každého zvlášť a odměna nás neminula. V přístavišti byla připravena „hostina“ – pro každý tým meloun a kokina. Kapitán po delším vymlouvání a přemlouvání přislíbil vyplout večer a řekl si o náš vzácný obraz.

Večer jsme se měli seřadit k nalodění, když nás dostihli dozorci! Nepřišli nás zatknou! Přinesli pro nás AMNESTII!!! Všichni jsme byli osvobozeni !!! Potom začalo bouřit a pršet, ze zabalených kufrů jsme si museli vytáhnout pláštěnky a seřazení pod velkými slunečníky ohodnotili vedoucí a vyzvedli si odměny na památku. Abychom nezmokali, nacpali jsme se do prázdné chatky vedle štábu vedoucích a dobře se tam bavili 😊  

Nejvíce pochval a žádné tresty nasbírali:

1.      Oliver

2.      Johanka

3.      Dany

4.      Luky H.

5.      Klárka

6.      Honza P.

7.      Ondra

8.      Velký Adam

9.      Jony

10.  Barča

11.  Adélka

12.  Terezka So

13.  Lucka

14.  Šimon

15.  Kačka

16.  Terka Sk.

17.  Kubík St.

18.  Maty S.

19.  Ivča

20.  Kubík L.

Kubou pracně nachystaný poslední táborák zmoknul a program jsme museli přesunout do jídelny. Poslední večer měl nádech nostalgie. Vedoucí se loučí s nejstaršími kluky a velmi oceňují, že i na přelomu svých 14/15 let na tábor přijeli, snažili se, pomáhali malým dětem a byli oporou svých oddílů. Nejzasloužilejšími táborníky jsou rozhodně Dany, Oli, Jony S. a Maty S. – kluci z Brna – poprvé spolu byli na LT Podmitrov 2011 a od té doby ani jednou nevynechali. Vedoucí doufají, že se s některými potkají za rok v roli instruktorů!

Večer byl ale slavnostní i pro vedoucí. Spolek 7 DNÍ je zapojen do „pedagogické hry“ Březový lístek a oceňuje takto morálně své vedoucí za jejich zásluhy při práci s dětmi a mládeží ve volném čase. Někteří už ocenění mají, a ti letos udělili:

-          plukovníku Kubovi II. stupeň Březového lístku za fungování v roli hospodáře, hlavního vedoucího LT a ještě i táty 

-          instruktorům Markétce, Adélce S., Marťovi a bohužel nepřítomné Barči byl udělen I. stupeň BL za aktivitu na akcích 7 DNÍ a táborech

-          Martinovi D. za právní služby spolku 7 DNÍ a pomoc na akcích pro děti

Gratulujeme a přejeme mnoho dalších let v plném zdraví na táborech s dětmi!

K příjezdu

Maminky a tatínci!

Zítra nás tam máte! Vzhledem k mnoha objížďkám na Vysočině a zastávce v Brně na vylodění několika kamarádů (děti dle dohody s hlavním vedoucím) nás očekávejte u LIDLu v Miku v pátek 21. 7. kolem 12. hodiny.

Ráno se v táboře jen nasnídáme, sbalíme, uklidíme chatky, nafasujeme Kinedril, kdo potřebuje, a pak vyrážíme za vámi! Každý budeme mít v příručním batůžku od vedoucích obálku s potvrzením od lékaře (platí rok od vystavení, lze použít i na lyžák, školu v přírodě...), kartičku pojištěnce a mnoho z nás taky kartu se záznamem, kde a kdy jsme měli během tábora zapité klíště. Vedoucí doporučují raději pár týdnů uschovat.

Nedivte se, jestli se jen nakrmíme a zbytek víkendu prospíme, prý se to dětem z tohoto tábora stává :-D Tady jsme pořád běhali, hráli hry v lese a na hřišti, plnili úkoly, ráchali se v řece a vůbec byli stále v pohybu... :-) Raději si nás taky ještě pořádně prohlédněte od klíšťat...

P. S. Jiřka vzkazuje, že zápisky z posledních dvou dnů dá na blog dnes pozdě večer nebo zítra brzo ráno. Fotky a videa vedoucí zpracují během pár týdnů po návratu, avizo bude i na facebooku - jméno Spolek Sedmdni. Napište, rádi si vás přidáme!

úterý 18. července 2017

Pochvaly a tresty 18. 7.


1.      oddíl

za schovku: David, Jonáš S.

za vaření: celý oddíl kromě Sandry, která nepomohla s ničím



2.      oddíl

za schovku: Michal, Terezka So, Johanka

za vaření: Honza P., Luky H., Dany, Julča, Lucka, Johča



3.      oddíl

za schovku: Oli

za vaření: Jonáš K., Maty S., Terezka Sk., Ivča, Katka, Oliver



Jiřka pochválila celý tábor za vzorně uklizené chatky, nebylo dnes žádné prase a naopak „čisťouš“ chobotnice Blanka se nemohla rozhodnout, ve které chatce se zabydlí 😊



Trest:

-          Kubík L. (2. oddíl) – dlouhodobější nespolupráci při týmových aktivitách – jako jednotlivec maká a je skvělý, v týmu se nezapojuje a neudělá, co mu druzí přidělí (např. i dnes při vaření); černé razítko  

Den statečných

18. 7. 2017


Je to neuvěřitelné, jak čas na táboře utekl! Dnes už desátý den, celotáborová hra se blíží ke konci a za pár dní už budeme sedět v autobusu domů. Někteří počítají, kolik nocí se ještě vyspí v chatkách, jiným se odjíždět vůbec nechce. Kdo si stěžoval na začátku, že nemá kamarády, jich nyní má kolem sebe spoustu, alespoň to dokazují hrací skupinky v poledních a večerních klidech. Velký Oliver, Viktorka, která přijela kvůli nemoci až pár dní po začátku, nováčci Maťa, Luky a Kubík L., Perná, nejmenší holčičky… Prostě napříč věkem i jižní Moravou paří svorně a neúnavně Městečko Palermo, pardon, Městečko Ikea (v podání našich dětí :-D), kde se to hemží vrahy, úchyláky a málokdy vyhraje počestný občan :-D

Dopoledne jsme dohrávali týmovou olympiádu (frisbee) stylem každý s každým, a hned jsme se dozvěděli, že 1 výhra nad soupeřem = 2 body. Nejvíce, 10 bodů, dokázali uhrát Chuligáni. Mistři a Kartel měli stejně po 4 bodech. Byl to poslední dnešní sport, opět máme klidový den. Z únavy a nepozornosti vznikají drobné úrazy, které by vůbec nemusely být, proto se vedoucí rozhodli, že se trochu zklidníme. Barča si dokonce musela jít lehnout na marodku, ale do večera už jí bylo líp a vrátila se zpět do programu.

Před obědem jsme hráli etapu celotáborové hry na zřícenině. Hledali jsme spoluvězně, kteří utekli a schovali se ve zdejších ruinách. Uprchlé představoval vždy jeden oddíl, každý jeho člen měl u sebe lísteček s číslem 1 – 13 a zbylé dva oddíly hledaly. Každý lapený lístek odevzdal. Po uplynutí časového limitu jsme se prostřídali a schovávat se šel zase další oddíl. Pořadí určil los. Nejvíce vězňů se podařilo nachytat Mistrům (83 bodů), druzí byli Chuligáni (68 bodů) a poslední Kartel (46 bodů). Body jsme proměnili za peníze – prý se nám budou ještě hodit…

Po návratu do tábora jsme se prohlédli od klíšťat a dvě ulovili! Také jsme museli uklízet, dopoledne bodovala přísná zdravotnice Jiřka a dopadlo to bledě. Několik prasat… Podmínkou bylo, že se do konce poledního klidu stav chatek změní. Po poledňáku jsme se chtěli konečně vykoupat, ale vedro přebily mraky. Rovnou jsme se tedy pustili do odpolední etapy.

Instruktor Marťas si před štábem rozdělal krámek a jako nesmlouvavý vykutálený prodavač obchodoval se surovinami, které jsme potřebovali ke splnění úkolu. Ve věznici byla porucha v kuchyni a my jsme si museli připravit oběd sami. K dispozici jsme měli ohniště, kotlík s víkem, tři brambory a jedno vejce. Opatřit jsme si museli dřevo, sirky (někteří je vytáhli ze svého měšce s odměnami za hry), papír na podpal a také další potraviny – olej, sůl, koření, cibuli, česnek, papriku, další brambory a vajíčka… Zatímco Chuligáni bojovali se zapalováním ohně, což se zbývajícím dvěma týmům podařilo na první sirku, jiní měli potíže s prodavačem. Dělal, že nerozumí, špatně sčítal cifry, dával slevy s 50% přirážkou a podobně 😊

V časovém limitu dvou hodin jsme tedy museli sehnat dřevo, rozdělat oheň, rozmyslet si náš pokrm a nakoupit potraviny a poté ho připravit a naservírovat. Vedoucí mají tuto hru velmi rádi a vždy naše výtvory se zaujetím ochutnávají – čaje, polévky, guláše… Zbytek si můžeme dojíst v oddíle. Každé jídlo bylo letos jiné a nápadité. Mistři připravili šťouchané vařené brambory s opečenou cibulkou jako byla na oběd a k tomu velice povedené volské oko. Chuligáni nabídli najemno nakrájené vařené brambory a k nim míchaná vejce s cibulkou s vůní ohně, jako přílohu nad ohněm opečenou papriku. A Kartel servíroval vařené brambory v kořeněných míchaných vejcích s připálenou cibulkou a srdíčky vykrájenými z papriky. Každé jídlo bylo něčím zajímavé a výborné, vedoucí se na poradě dlouho dohadovali. Nejvíce ocenili Chuligány a Mistry, Kartel skončil třetí za připálenou cibulku. Kačka prohlásila, že se konečně cítila užitečná!

K večeři jsme měli buchtičky s krémem a ty nám jely! Potom se rozdávala pošta. Stejně jako předchozího dne dorazila obří hromada balíků. Balíky vždy rozbalujeme s vedoucím, abychom do tábora nepašovali zakázané věci nebo zkažené jídlo… I dnes bohužel vedoucí museli z jednoho balíčku zabavit pět tyčinek typu Monte snack. Ze zdravotních a hygienických důvodů nemohou děti nechat konzumovat potraviny, které mají být uchovávány v chladu, poté, co strávily v parném létě dva dny v balíku na cestě do tábora… (Nelze povolit ani jakékoliv jiné nechlazené mléčné výrobky, sýry, uzeniny… V jídelně ani na výletě nesmíme dle hygienické vyhlášky pro zotavovací akce ani nebalenou zmrzlinu, zákusky, tatarku…) Na sladkostech si pochutnala místní prasátka.

Vedoucí zdraví maminku Klárky a děkují za pozdrav – část balíčku určenou pro ně si vyzvedli 😉

Večer jsme měli na programu deskové hry v jídelně a započali jsme také mezioddílový turnaj v pexesu. Ten zatím není dohraný. Už na večerním nástupu jsme se také dozvěděli o možnosti vyrazit po něm na stezku odvahy. Vystoupilo nás asi dvacet, ale ti, kteří měli od rodičů napsáno v papírech, že se bojí tmy, vedoucí nepustili, protože se letos jednalo o jednu z nejstrašidelnějších stezek odvahy vůbec – lesem, bez baterek, tmou jako v pytli! Kromě šesti vedoucích dohlíželo na naši bezpečnost i šest nejstarších kluků, ale o tom jsme vůbec nevěděli. Jen jsme slyšeli šustění, krákání, chrastění, ječení... a ticho! 

Na stezku vyrazilo 16 statečných:

-          Vendy

-          Johanka

-          Kubík St.

-          Terka So

-          Terezka Sk.

-          Honza Sk.

-          Adélka

-          Luky H.

-          Ivča

-          Michal

-          Katka

-          Klára

-          velký Adam

-          Lucka

-          Jonáš K.

-          David

Pro některé menší děti byla zkouška odvahy zůstat samotní v chatce (Viktorek, Kubík L.), když jejich starší kamarádi na stezku odešli. Společnost jim dělala zdravotnice Jiřka a všichni nakonec usnuli. Ve 23.15 už jsme leželi všichni ve svých postýlkách a nikdo netušil, že pro vedoucí tahle noc nekončí a ještě kují pikle...

Bylo přesně 4:00, když zazvonil Kubův budík a vedoucí se sešli před chatkami 18 a 19, vtrhli do nich a polorozespalé rotné vytáhli ze spacáků a se zavázanýma očima naložili do aut. Stezkou odvahy pro naše nejstarší – a doufejme i budoucí instruktory – byl výsadek ve vzdálenosti 5 kilometrů od tábora. Byli rozděleni na dvě skupiny po třech, každou vedoucí odvezli do jiného směru, dali jim mapu, pití, bezpečnostní vesty a v obálce zalepený mobilní telefon s číslem S.O.S. Cílem byl samozřejmě tábor – a do snídaně! Třeba se nám podaří kluky přesvědčit, aby sepsali krátké zprávičky o tom, jak to zvládli, a co jim běželo hlavou 😉

pondělí 17. července 2017

Pochvaly a tresty 17. 7.


1.      oddíl

za šipky: velký Adam, Ondra

za slalom: Viktor, Jonáš S., David

za tkaničky: Viktorka Př.

za Popelku: velký Adam, Adélka, Pavel, Klára  



2.      oddíl

za šipky: Adámek, Tereza So, Vendy

za slalom: Kuba L., Kuba St., Lukys H., Adámek, Dany

za Popelku: Lucka, Kuba L., Kuba St., Johanka, Vendulka



3.      oddíl

za šipky: Oliver, Katka, Terezka Sk.

za slalom: Oliver

za tkaničky: Viktorka Pl.

za Popelku: Bára, Terezka Sk.



Tresty:

-          rotní (nejstarší kluci) – nebudeme jmenovat, ale puberta kapánek tříská a mladíci odmlouvají vedoucím, mají „blbé“ průpovídky na instruktory i před menšími dětmi, sprostomluva… jeden z nich vyfasoval i sterleď, tj. že si vykloktal pusu slaným obarveným roztokem 😉

Sportem ku zdraví (a málem i do Bystřice 😊)


17. 7. 2017

Dozorci jsou znudění a rozhodli se dnes uspořádat pro své pobavení mezi vězni olympiádu. V dopoledním bloku jsme soutěžili jako jednotlivci a měli 6 disciplín: zavázat 10x tkaničku od boty na čas, poslepu svést souboj se šátkem s jedním protivníkem, slalom s kopačákem, hod na cíl šipkami, na čas spojit obrázek z čísel a jako Popelka přebrat hromádku různobarevných diamantů. Výsledky jednotlivců se přičítaly do oddílového skóre a nejlépe dopadl tým Chuligánů, druzí byli konečně vězni z Kartelu a poslední místo tentokrát obsadili Mistři.

Odpoledne jsme se vrhli pod píšťalkou instruktorky Markéty na týmová utkání: fotbal, vybíjená a frisbee na branky. Do večeře jsme zvládli jen fotbal a vybišku, při které se zranil Luky B. pádem z výskoku přímo na kostrč. Vypadalo to na další výlet do Bystřice, ale špagety Lukyho zázračně vyléčily, šel si dokonce přidat, a po nástupu přišel vesele za Kubou, jestli by mohl večer zase hrát – hurá!!! 😊 Frisbee na branky (jako fotbal, ale s létajícím talířem a na menším hřišti) jsme hráli až do setmění a ani to nestihli. Dohrávat budeme za světla zítra!

neděle 16. července 2017

Pochvaly a tresty 16. 7.


1.      oddíl

za lov: Ondra, velký Adam, Jonáš S., Adéla

za skládku: Sandra, Ondra, Klára



2.      oddíl

za lov: Luky H., Honza P., Dany, Johanka, Vendulka, Julča, Kubík L.

za skládku: Kuba St., Michal



3.      oddíl

za lov: Oliver, Maty S., Šimon

za aktivitu: Oli, Barča



Tresty:

-          David Sk. a Adámek – za hrubost v osobním volnu; dostali trestné razítko

-          Johanka, Terka So, Anetka – trest zabavení oblíbených plyšáků vedoucími za to, že braly plyšáka holčičce v jiné chatce, bez jejího dovolení, i když ona nechtěla

-          Barča a Lucka – pokárání za sabotování her   

Sbíráme body aneb síly jsou vyrovnané!

16. 7. 2017


Na ranním nástupu jsme se jako vždy dozvěděli, co budeme celý den dělat. Měl to být lov divoké zvěře dopoledne a průchod skládkou odpoledne. Začínali jsme v lese, kde jsme se rozdělili v každém oddíle na lovce a zvířata, zvířata byla různá a poznalo se to podle barvy pásku na zápěstí. Lovci lovili zvířata jiných oddílů (a vedoucí si tentokrát odpočinuli, protože honit v šesti lidech 40 dětí je i obden dost zmáhající :-D). Nejlépe uspěl tým Kartelu, za nimi byli Mistři a poslední Chuligáni, přičemž bodový rozdíl byl velmi malý.

Odpoledne jsme se vydali po oddílech hledat cestu, kudy bychom mohli z ostrova prchnout. Vycházka vedla přes skládku, což byla fáborky vytyčená trasa o délce asi jednoho kilometru, cestou jsme ale naráželi na obrázky různých věcí a také zajímavé úkoly. Např. když jsme narazili na toxický odpad, museli jít dva členové v určitém rozmezí pozpátku, další oněměli… V táboře nás pak čekalo 26 z řeky vytažených kamenů a odpadem otrávený vedoucí, který nemohl nijak oddílu pomáhat, a my jsme sami museli zjistit, že když kameny otočíme, objevíme zespodu obrázky totožné s těmi na trase. Hlavním úkolem totiž bylo zapamatovat si jejich pořadí a správně je nyní vyskládat. Zcela bez chyby úkol zvládli Chuligáni i Mistři, Kartel udělal jednu chybu a bohužel tím, že na poslední chvíli dva obrázky vyměnil…

Na večerním nástupu se samozřejmě hodně chválilo a bohužel dnes i dost trestalo. Přesto jsou vedoucí s naším chováním spokojení. Až na drobnosti zatím nemuseli řešit vážnější prohřešky, což je super!

Za 16 přivezených melounů patří dík Barčiným rodičům, budeme mít přilepšenou ke svačinkám!

Hra po nástupu se jmenovala Telefonní seznam a my v opravdovém starém telefonním seznamu vyhledávali formou štafety kontakty na lidi z ostrova, kteří by nám pomohli uprchnout. Každý tým dostal 40 jmen a jeden vždy vyběhl, aby v určeném časovém limitu zkusil jméno najít. Když se nepodařilo, v hledání pokračoval další a další… Z telefonních čísel měla vyjít šifra, tu jsme dolušťovali už za tmy s baterkami. Nejlépe dopadli Chuligáni, za nimi byli Mistři a nejméně čísel našel Kartel.

Na dnešní večer měli vedoucí schovanou ještě jednu hru – oblíbenou plížičku v lese. Ve svahu byly vytvořeny malé kruhy, osvětlené svíčkou v zavařovačce, v každém rozloženo několik předmětů. Cílem hry bylo nepozorovaně zjistit a zapsat co nejvíce těchto předmětů. Bylo potřeba se ke kruhům přibližovat nenápadně a zejména potichu, protože mezi kruhy číhali dozorci s baterkami. Na koho posvítili, musel se vrátit až dolů do domečku a začínat znovu. Všech 35 věcí neodhalil ani jeden tým, nejvíce se přiblížili Chuligáni se 31 věcmi (a čtyři si přimysleli 😊 ), Kartel zjistil 26 věcí a hru prohráli pro tentokrát Mistři, kteří nejen že zjistili věcí nejméně, ale ještě jim vedoucí pět vyškrtli jako trest za zapomenuté psací potřeby.

Před spaním jsme se my velcí prohlédli od klíšťat a mladší táborníky prohlédli vedoucí. Ukázalo se totiž, že všichni odkýváme, že jsme prohlédnutí, a jen se na nás Kuba podívá, už utíkáme za Jiřkou na vytahování… Letos bude mít skoro každý táborník v obálce s kartičkou pojišťovny i záznamovou kartu se svou sbírkou těchto živočichů… A teď už dobrou noc!

sobota 15. července 2017

Pochvaly a tresty 15. 7.


1.      oddíl

za básničku: Viktorka Př., Terka D.

za orvávačky: Jony S., Klárka, Adélka, Ondra



2.      oddíl

za orvávačky: Johanka, Honza P., Terka So, Dany

za opis při hře: Honza P., Luky H.



3.      oddíl

za znalost zvířat na K: Šimon

za orvávačky: Oliver, Jonáš K., Katka

Za celodenní aktivitu byl pochválen celý oddíl!



Napomenutí:

-          Sandra (1. oddíl) – nekazit ostatním hru prozrazováním toho, co oni ještě neví, a poslouchat vedoucí!



Trest:

-          rotným (nejstarším klukům) na tři dny odebrána výhoda chodit ve večerním klidu cvičit na workoutové hřiště, nedodrželi dohodu a přišli pozdě na nástup

Ze šifer nám už jde hlava kolem

15. 7. 2017


Začněme dnes hádankou. Víte, jak se pozná, kolikátý den jsme na táboře? Kdo by hádal, že podle počtu použitých párů ponožek, ať na to raději zapomene. Maminko, v zápalu boje se přece nedá myslet na to, že si každý den musím dát čisté!!! :-D Ne, pozná se to podle toho, že ráno před budíčkem je v táboře úplné ticho, jen řeka šumí… a děti spinkají! Žádné vykecávací skupinky na zápražích, které nemohou od půl sedmé dospat, jako dva dny po příjezdu. A taky ŽÁDNÉ ZBYTKY JÍDEL na talířích, co by děti vracely. Nemusí mít strach ani mamky, které do dotazníků psaly, že děti jí pomalu nebo je třeba dávat pozor, aby dojídaly porce 😉 A velké holky už taky nefrfňají a sní, co dostanou, protože hlad po sportu je nejlepší kuchař (a místní kuchařka slečna Monika taky!) 😊

Sobotní ráno začalo klasicky budíčkem a rozcvičkou jen pro holky. Proč? Bodování ubikací totiž dopadá dost bledě a oblíbené prasátkové medaile dostaly na krk letos jako první velké holky z Valtic! Obecně se vedoucí na celou dívčí část tábora zlobí, protože se slečny neumí chovat na záchodech. Toaletní papír po zemi, celá rule vhozená do záchodu… a ještě hůř! Když nepomohlo domlouvání vedoucí Pavlíny, musel děvčata pokárat veřejně plukovník na nástupu – fůůůj. Ale zabralo to a už si na čistotu dáváme pozor! Všichni jsme si taky museli vynést z chatek odpadkové koše.

Po nástupu následovala jedna z dosud nejobtížnějších her. Místní občané z ostrova nám chtějí pomoct k útěku a poslali zašifrovaný vzkaz. Ale jaký!!! Dávalo by vám smysl: CJQL XGBPK WMQN RTQ FPGUPK FQRQNGPFPG DWFGVG RNPKV X RQEVW 11 XGBPW. ? Nám právě taky ne! Museli jsme proto najít v táboře nápovědu A = C a poradit si s ní. Zkuste to taky 😉

Šifra nás honila napříč hracími lesy, hradem a táborem a museli jsme plnit různé úkoly. Aby holky s bolavými nohami (Terka D., Viki Př.) nemusely běhat, každý oddíl nechal na jednom stanovišti své dva členy, kteří měli za úkol složit básničku o Kubovi, a pak se pro ně vrátil. Nejrychlejší byli Nevinní mistři a o druhé místo se podělili Chuligáni s Kartelem. Jediní Mistři totiž měli vše správně a proto dostali nejvíce dílků svého vzácného obrazu.

Ani odpoledne nebylo lehárko. Šifru jsme si museli vyběhat v lese a vyšlo z ní, že se máme rozdělit na malé a velké a absolvovat další program v tomto složení. Vedoucí přistupují k občasnému dělení dle věku proto, aby si velcí mohli zablbnout u oblíbených orvávaček a honiček bez ohlížení na bezpečnost nejmenších, a naopak aby i malí dostali možnost ve hrách vyniknout, aniž by jim brali nápady anebo vše vyřešili rychleji velcí. Zbytek odpoledne si všichni proto užili ve smíchu a družné zábavě. A věřili byste, že i čtrnáctileté kluky bude bavit hra na Rybičky a rybáře? 😉

Večerní klid bývá chvílí, kdy skončí zábava vymyšlená vedoucími a musíme se o sebe postarat sami. Tady někdy přijdou chvilky smutnění, pocitu osamělosti, hlava si vzpomene na maminku anebo se ozve bobinko, které taky dokáže človíčka roztesknit. V takové chvíli píšeme do dopisů, že je nám smutno, že se máme blbě, že s námi nikdo nekamarádí a nebo voláme mamince, aby si pro nás přijela. Některá mamka na to neskočí, jiná se vyděsí a je jí to líto… Žádná ale nevidí, že v poledním klidu jsme s velkými hráli fotbal, navštěvovaly se s holkami z opačné strany tábora v jejich chatce, kopali míčem se Zuzankou, pozorovali na zápraží chlupatou housenku s každým, kdo šel okolo, a u her jsme řádili jako draci, lítali po lese a celý tým křičel naše jméno, aby nás povzbudil. A až přijde dopis za pár dní domů, my už ani nevíme, co se nám ten den stalo, a smutek je dávno zapomenutý. A když by přece jen mamka měla nějaké pochybnosti? Stačí vzít po poledni telefon a zavolat vedoucím, kteří s dětmi tráví celý den, a vymyslet společně „protistýskací“ strategii. Někomu pomáhá s mamkou promluvit, jiného to naopak ještě víc rozpláče… a to ví zase maminky líp než vedoucí 😊 No a pokud je úplně nejhůř a máme v chatičce slzavé údolí jeden večer, druhý den, to už volají sami vedoucí. Musíme ale pochválit letošní nové děti (19 ze 39), že i když občas slzička ukápne, stačí povzbuzení od vedoucích či kamarádů a když jsme zvládli společně týden, ten druhý už do konce vydržíme taky!

Sobotní den jsme zakončili štafetovým kroketem na travnaté ploše před chatkami. S kroketovou holí jsme vybíhali po jednom z oddílu k brankám a hnali míčky k cíli, v každé brance si vyzvedli část šifry, a dolušťovali ji až za tmy s baterkami v rukách. Vítězství připadlo opět Mistrům, kteří začínají naplňovat svůj pokřik „s výhrou domů odjedeme“, druzí byli Chuligáni a poslední bohužel Kartel. Po počátečních výhrách začala Kartel provázet smůla několika zraněných členů, ale všichni jim držíme palce, aby zabojovali a ostatní týmy dohnali!

pátek 14. července 2017

Pochvaly a tresty 14. 7.

Ústní pochvala za zvládnutí celodenního výletu pro všechny malé, velké i vedoucí, a pro Viktorku, že tu nožku nemá zlomenou a může zůstat s námi na táboře 😊

1.      oddíl

-          Maty B. a Luky B. – za to, jak si hezky hrají se Zuzkou a pěkně se k ní chovají

-          Terka D. – za pomoc vedoucím s malými dětmi při výletě

-          Velký Adam – za vedení skupiny při výletě



2.      oddíl

-          Michal – za vedení skupiny při výletě

-          Julča a Johča – za nesení vestiček a udržování tempa na konci skupiny

-          Terka So – za pomoc vedoucím s mladšími dětmi a projevenou odvahu

-          Lucka – za to, že zvládla bez problémů nejdelší výlet s nejstaršími



3.      oddíl

-          Viktorka a Kristýnka – za odvahu v Draxmooru

-          Barča – za to, že zvládla bez problémů nejdelší výlet s nejstaršími  

Za výlet s nejmladšími dětmi a odvahu při jejich chránění před strašidly na Draxmooru byly pochváleny i vedoucí Pája a instruktorky Adélka a Markétka!

Hurá na výlet!


14. 7. 2017
V noci se čtvrtka na pátek se znatelně ochladilo a v chatkách bylo jako v ledničkách. Všichni jsme se do spacáků přioblékli. Musíme vydržet pár dní, příští týden už budou zase tropy! Na výlet mimo věznici jsme si museli sbalit samozřejmě i pláštěnky, protože se od rána zase kabonilo.

Nejstarších šest kluků a s nimi i Bára a Lucka vyrazilo s vedoucí Áďou na hrad Pernštejn. Jejich cesta vedla přírodou, po značkách, z kopce do kopce… Na hrad přišli ve velmi slušném čase přímo v poledne, stihli si projít nádvoří a dva sály, dali si dobrý oběd a potom už byl nejvyšší čas k návratu. Zpáteční cestu si zkrátili o pár kilometrů vlakem do Věžné a do tábora se vrátili po dalších jedenácti kilometrech akorát na večeři. Ušli celkem 25 kilometrů!

Skupinka středně starých a středně zdatných dětí čítala třináct členů a její velitelkou byla Monča, jako instruktor s ní šel Marťas. Jejich cesta vedla podél řeky do Strážku, kde navštívili místní obchůdek, a potom přes vesničku Horní Rozsíčka do Dolní Rožínky ke strašidelnému hradu Draxmoore. Zde je čekala prohlídka a odolávání strašidlům s řehtačkami, obchůdek se suvenýry (hlavně plyšovými dráčky Bezzubkami) a také stánek s občerstvením.

Na Draxmooru se potkali s námi nejmenšími. Bylo nás 17 a šli jsme s Pavlínkou, Markétkou a Adélkou cestou nejkratší, rovnou na Mitrov a přes pole do Rožínky. Cesta tam měla asi pět kilometrů. Instruktorka Markétka se zlobila na strašidla, že nás těmi řehtačkami moc vyděsila, až jsme někteří měli na krajíčku. Naopak nás pak potěšil obchůdek s hračkami a ledňáčky ve stánku. Nakonec jsme si počkali před Draxmoorem dvě hodiny na autobus, který nás přiblížil do Strážku, a odtud už po modré pár kilometrů doťapkali do tábora. Ušli jsme asi 7,5 kilometru.

Před námi v táboře už odpočívala skupina Monči a Marťase. Monča jim totiž dala u Draxmooru na vybranou: buď s malými hrát v Rožínce hry a čekat na bus, anebo hned vyrazit a stihnout ještě ve Strážku obchod a být první v táboře. Bylo věcí cti vrátit se do tábora po svých, autobusem s malými jela jen Terezka D., kterou bolela namožená noha. A obchod ve Strážku? Vidina brambůrek a kokin? Největší motivace pořádně šlápnout do pedálů! 😊 Velký Adam, Michal a Kuba St. měli ještě tolik energie, že od podmitrovské hlavní budovy k našim chatičkám dosprintovali 😊 Tato skupina měla v nohách za celý den slušných 14 kilometrů a vedoucí je moc moc chválili!

Nejdelší výlet si udělala neplánovaně zdravotnice Jiřka s Viktorkou Př., která si ve čtvrtek večer cestou na nástup zvrtla kotník. Díky nekonečným objížďkám všude kolem tábora holky najely do bystřické nemocnice a zpět 60 kilometrů. Dobrá zpráva je, že nožka je jen naražená a Viktorka s námi může zůstat v táboře! A protože se nestihly dostat včas na Draxmoore, daly si v Bystřici na náměstí pizzu a koupily si v papírnictví barevné dopisní obálky, které jim udělaly radost.

Po večeři jsme rychle posbírali síly a čekala nás diskotéka! Jídelna se přeměnila v taneční parket, písničky pouštěl DJ Domas aneb kamarád Dominik, který za vedoucími na víkend přijel pomoct se hrami. Instruktorky připravily zábavu, do které jsme se rádi zapojili, a dobře se bavili. Na dobrou noc jsme Jiřce přinesli k vytažení pár klíšťat a potom už „chrrrpčí, chrrrpčí…“

čtvrtek 13. července 2017

Pochvaly a tresty 13. 7.


Letošní novinkou v pochvalách a pokáráních jsou dvě krabičky, které Kuba vyvěsil na nástěnce. Jedna je žlutá s usmívajícím se smajlíkem a druhá černá se zamračeným. Do nich můžeme vhazovat naše vlastní návrhy na pochvaly/pokárání jak mezi sebou, tak třeba směrem k vedoucím. Občas toho děti využijí a pochvalu už dostala Monča za trpělivost, Adélka za gumičku do vlasů, Áďa a Markéta za pomoc dětem a taky zdravotnice Jiřka. To potěší 😊

Pochvalu za hru se svíčkami dostal celý tábor – jen ústní.

1.      oddíl

za stavění věží: Klára, Viktor, velký Adam, Adéla

za Žofčin dopis: Ondra, Viktorka Př., Jony S., Klára



2.      oddíl

za stavění věží: celý oddíl

za Žofčin dopis: Honza P., Dany, Lucka, Luky H., Johanka



3.      oddíl

za stavění věží: Viktorka Pl., Kristýnka, Oliver, Ivča, Katka, Maty S.

za Žofčin dopis: Honza Sk., Oliver, Bára, Katka, Ivča



Tresty:

-          Maty B. + Luky B. (1. oddíl) – flákání se a nespolupracování s oddílem, dnes vůbec vedoucí neposlouchali a házeli šiškami, když měla být jiná činnost – za trest dostali ve volnu práci, a to vynesení košů vedoucím

Nařízený klid ve věznici


13. 7. 2017

Dozorci vyhlašují čas od času dny, kdy nejsme plně nasazení a můžeme víc odpočívat. Prý aby se tělo zregenerovalo, a dnes odpočívat musíme, když máme zítra vyrážet na daleký pochod! Vězeňská zdravotnice navrhla plukovníkovi i odpolední koupání, ale nebylo z toho zase nic stejně jako včera – sice nepršelo, ale začalo se nám nemile ochlazovat…

Dopoledním úkolem bylo postavit si – v každém týmu – pozorovací věž. Dostali jsme provázky a vlasec a měli si sami poradit. Hodnotícími kritérii byla výška, vzhled a pevnost. Všechny věže jsme stavěli nedaleko od sebe u zříceniny Mitrov, kterou máme doslova za chatkami, a jíž letos hojně využíváme na různé hry. Hodnotící komise se skládala z různých odborníků a posuzování věží bylo malým divadlem ze strany vedoucích. Major Monča s nasazením vlastního života všechny věže testovala na pevnost. Přežila!

Ve všech kritériích nejlépe uspěla Liga chuligánů, která tak poprvé okusila vítězství, druzí byli Mistři a nejmenší věž postavili členové Kartelu, proto se umístili až třetí. Obrazy vzácných děl jsou už rozeznatelné, jak do nich přibývají rozstříhané kousky, které dostáváme podle umístění ve hře. Každý den se zastavujeme u nástěnky a dílky počítáme a srovnáváme se se soupeři. Kdo zvítězí? To je ještě ve hvězdách… Zatím jsou síly dost vyrovnané!

Po poledním klidu jsme obdrželi Dopis od Žofky. Naše imaginární kamarádka z tábora jménem Žofka psala svým rodičům, jak se měla na celodenním výletě. Dopis byl dlouhý, skoro na dvě strany, a my z něj museli získat několik údajů: kolikrát se v dopise objevilo písmeno Ž, kolik minut výlet trval, kolik kamarádů Žofka potkala, kolik vedoucí za výlet zaplatili… Když jsme nevěděli, měli jsme možnost využít nápověd od vedoucích, ty ale byly penalizované přičtením trestných minut do celkového času. Z počtů nám vyšly kódy a s kódy jsme pokračovali do bludiště, které jsme museli co nejrychleji projít. Na zemi byla namalovaná křídou mřížka s prázdnými políčky. Postupně jsme po jednom zkoušeli najít vstup, tj. políčko, které nás do bludiště vpustí, a potom správný směr.

Ve hře nejlépe uspěli Mistři (1 h 39 min.), druzí byli Chuligáni (1 h a 44 min.) a třetí místo patřilo Kartelu (2 h 2 min.).

Během večerního klidu jsme si po chatkách nebo spřátelených skupinách chystali scénky k večernímu táboráku. Velmi jsme se bavili parodií porady vedoucích v podání Oliho, Danyho, Honzy a Ondry :-D Děkujeme! A přestože nemáme letos na táboře vedoucího s kytarou, vůbec to nevadilo, vzali jsme zpěvníky a zpívali pod jasnou hvězdnou oblohou, dokud nás večerka nezahnala do postýlek. Musíme se dobře vyspat, abychom zítra zvládli celodenní výlet. Nejstarší půjdou na Pernštejn a střední a nejmenší na Draxmoore v nedaleké Dolní Rožínce, každá skupina ale jinak dlouhou trasou. Moc se těšíme!

středa 12. července 2017

Pochvaly a tresty 12. 7.


Celý tábor pochválen plukovníkem Kubou za včerejší večerní hru Hlad a jídlo. Oddíly dostaly další dílky skládačky – vzácných obrazů.

Jednotlivci jsou odměňováni razítky nebo samolepkami, které dostávají na rub svých vězeňských cedulí. Ty musí nosit na každý večerní nástup. Trest se vyznačí černým razítkem BŮŮŮ, kterým je přetištěno dřívější razítko pochvaly…

1.      oddíl

za azimuťák: Luky B., Ondra, Klárka, Adélka, Jony S.

za překonání strachu z výšek při přechodu klády nad řekou: Viktorka Př., Terka D.



2.      oddíl

za pomoc mladším dětem při přechodu řeky: Dany, Honza P.

za azimuťák: Michal, Luky H., Kuba St., Julča, Johča, Terka So., Lucka, Kubík L., Adámek



3.      oddíl

za azimuťák: Oliver, Matyáš S., Jonáš K., Kristýnka, Terezka Sk., Šimon, Bára, Ivana



Tresty:

-          Honza Sk. (3. oddíl) – za odmlouvání vedoucím a drzost – trestné razítko, pokárání

Napomenutí:

-          kluci fotbalisti za houpání na malých brankách – budou hrát jen s vyznačenými brankami