Třetí hrací den – kritický. Začíná se projevovat únava a
přetažení, a to těmi nejzákeřnějšími podobami. Zdravotnice ráno rozdala asi
deset pastilek na bolest v krku, rozbolelo se jedno bříško, během dne se
přidaly i nějaké teploty, které gradovaly v horečky… A zlatým hřebem byl
výlet Adama Š., Ádi Š. a Vítka na ortopedii, RTG a do lékárny bystřické
polikliniky. Nebo vlastně ne!
Úplně úplně největší zážitek měla půlka tábora
z prvního klíštěte, které přinesl na koleni Kubík S., a které se podařilo
hladce vytáhnout novým vynálezem – kartou na klíšťata! :-D Kuba se o pytlík
bonbonů podělil nejen se všemi „čumily“, o své se přihlásila důrazně i jeho sestřička
Monička. Ta je mimochodem jako nejmenší členka rozpadajícího se, ale jinak
velmi soudržného prvního oddílu, vlajkonoškou. Nosí ji přímo na svém těle.
Vlajka – šaty jsou nejoriginálnější výmysl dětí (Ady Š.) za mnohaletou historii
našich táborů! :-)
Indikátoři mumií jsou letos oddílem, který si vylosoval
Černého Petra. Jeden po druhém odpadají nejsilnější a nejstarší táborníci, ale IM3000
bojují dál! Klid na lůžku měl po třídenním chraptění a sípání naordinovaný od
oběda Kuba F., jehož rodiče se večer rozhodli pro zítřejší odjezd do úplného
domácího léčení. Přimět totiž kluky k jakémukoliv klidu na táboře, ať
hlasovému nebo fyzickému, je nemožné…
Vítkův kotník nevyléčila ani pohrůžka, že nebude hrát
fotbal, a ačkoliv ráno ještě cvičil na rozcvičce, u lékaře dopadl s lehkým
výronem kotníku nejhůř. Jako přes kopírák ho následovala Adéla Š. Oba pravou
nohu v octanovém obvazu, sportovci, přesto se shodli, že rozhodně tábor a
svůj tým neopustí! A my z týmu jsme naopak nedopustili, aby se při
nařízeném klidu na lůžkách necítili odstrčení. Málem jsme se poprali o to, kdo
jim přinese večeři, a taky zase odnesli do jídelny talíř. Zabavovali jsme je a
přichystali pro ně na nástupu židle. Vedoucím se tahle naše soudržnost moc
líbí!!! A protože Jiřka usoudila, že se o ně zvládneme postarat i cestou do
lesa, povolila jejich účast na plazivé maskovací bojovce ve tmě. Pro Vítka jsme
vyrobili nosítka, Áda zkoušela kousek cesty o berlích a pak se nosila na
zádech.
Nejlíp ze všech dopadl Adam Š. Koleno je pouze naražené a
bude stačit pár dní mazání a neběhání. Nesmí se to dozvědět zdravotnice, ale už
běhá a odpoledne brodil s kluky normálně řeku ;-)
Zatímco tenhle nově vzniklý „čtvrtý oddíl“, který si ze
srandy začal říkat Kriplíci, trávil nudné hodiny čekáním na poliklinice, my
ostatní jsme vyrazili připravovat azimutové cesty. Musely mít přesně čtrnáct
souřadnic, protože šlo vlastně o čtrnáct kousků Osirisova těla, kterého zabil
jeho vlastní bratr Sutech. Odpoledne jsme naopak vyrazili, stejně jako Usirova
žena, těchto čtrnáct kousků najít. Po azimutových stezkách, které vytvořily
ostatní oddíly. Do večeře nás potom bavily „tikací“ hrou instruktorky Ája a
Šárka, které dostaly obrovskou pochvalu od hlavní vedoucí.
Podvečer pak patřil dalším zdravotním starostem.
K Makétiné (P.) teplotě z přetažení, která později vlivem paralenu a
odpočinku klesla, se přidala ještě horečka Jonáška K. Ta naopak ošklivě stoupala...
S pomocí „mamky na telefonu“ se podařilo teplotu zkrotit a snad to do rána
bude úplně v pořádku, aby nás neopustil další táborník!
Kvůli všeobecné únavě jsme po tmě hráli v lese klidnou
bojovku. Nevěříte? Podobně jako vloni jsme se museli potichu, pomalu a opatrně
plazit lesem a vyhýbat se reflektorům vedoucích, kteří nás jedním posvícením
mohli připravit o život. Cílem bylo dostat se ke kruhům, v nichž svítily svíčky,
a okolo byly položené papírky s čísly. Tato trojmístná čísla si
zapamatovat, nahlásit je dole na základně a každý kruh zvlášť správně sečíst.
Trojka byla lehce hendikepovaná nepřítomností „matematické“ Báry, která se za
trest nesměla zúčastnit. Když ji vedoucí po nástupu potrestali za porušení dvou
zásadních táborových pravidel, ani netušili, jak si to od kamarádů slízne.
A tak jsme zvládli další táborový den v Egyptě, na
Podmitrově i v Bystřici. Na zítřek je v plánu „sanitární den“
v Káhirské nemocnici aneb úklid a odpočinek :-)
zdrávím táborníky,prosíme o nějaké fotečky,ať taky s toho něco máme.Měj te se tam všichni krásně
OdpovědětVymazatJiřka: fotky bohužel s naším připojením letos nejdou, už jsme to zkoušeli třikrát (po pěti, což je úplné minimumu ze všeho, co se tu děje) a vysloužili jsme si akorát omezení rychlosti připojení za překročení dat... :-( :-( :-(
OdpovědětVymazat