V pátek budeme odjíždět z Templštýnu v 10:00 hodin nebo krátce po desáté, jak se podaří naložit. Cestu tam autobus zvládnul za hodinu a čtvrt, tj. v Mikulově bychom měli být mezi 11:00 a 11:30 hodin - opět u Lidlu. Děti dostanou do příručních zavazadel obálky s kartičkami pojišťovny, lékařskými posudky a kdo jste potřebovali a napsali jste si hospodáři, také potzvrzeními o zaplacení.
V Pohořelicích budeme zastavovat opět na parkovišti u COOPu, počítejte přibližně v 10:45-11:00 hodin.
Brněnské rodiče, kteří pro děti pojedou na tábor, prosíme, aby dorazili na 9. hodinu - děti stihnou posnídat, uklidit a projedete pryč dřív, než zacpe průjezd náš bus ;-)
Ještě jednou informujeme, že zprávy na telefon 7 DNÍ přicházejí, občas ale se zpožděním. Na každou zprávu s dotazem apod. reaguje Jiřka nejdřív, jak je to možné. Volání z důvodu velmi špatného signálu opravdu nejde - zkoušeli jsme to, neslyšíme se s druhou stranou a padá to. Děkujeme za pochopení.
Do návratu už se na internet nedostaneme, poslední zápisky přibudou po víkendu. Fotky zpracujeme a nahrajeme na rajče / videa na youtube do týdne od návratu. Bude zde avizo.
Blog občanského sdružení 7 DNÍ z Mikulova, které pořádá menší akce, příměstské i letní pobytové tábory.
úterý 23. července 2013
Pár slov k odměnám a trestům
Protože nepíšeme letos každý den, asi nemá už smysl zpětně
dopisovat každého jednotlivce a dny. Ve druhé polovině tábora už má ale každý
minimálně jeden zlatý plíšek za odměnu, každému se aspoň něco podařilo,
v něčem vynikl. Jako na každém táboře jsou však i tady kluci a holky,
kteří jsou výkonní, šikovní, snaživí a nápomocní průběžně – tahouni oddílů, a
ne vždy to musí být jen ti nejstarší…
Potěšte se jejich pochvalami:
Ríša, Markétka D., Lukášek, Radim – výborné výkony při
lovení víček od petflašek pusou z lavoru, zejména Luky se nevzdával, ani
když mu končil čas
Kryštof – pomoc Frantovi při koupání-plavání
David H. – naučil sám celý oddíl pokřik
Lucinka Š. – výroba kouzelnické hůlky v odpoledním
klidu, úplně sama, nepotřebovala pomoc
Eliška – vysvětlení pravidel hry oddílu a zapojení Ríši,
kterého to moc nebavilo
Monička a Lucinka H. – vzorné chování, poslušnost,
zapojování se do všeho
Denis – vytrvalé rozfoukávání ohně při vaření lektvarů a
nevzdal to, ani když nehořel
Davídek S. – aktivita při sbírání přísad do lektvarů
Radim – celková koordinace týmu – vše šlape díky němu,
vymyšlení celé legendy k lektvaru (a jedná ve všem sám od sebe, vedoucí mu
nemusí nic říkat)
Dany – úžasné nápady při vaření lektvaru a zejména při
sušení mokrého dřeva, které si uměl obhájit a i když ho velcí ze začátku
neposlouchali, dokázal je přesvědčit
Patrik – rozdělání a udržení ohně s „nasazením života“
(foukal zblízka)
Kryštof, Lucinka Š., Míša, Maruška – za bojovku, protože
hráli fair play
Kuba S., Monička, Ríša – přenesení dračího vejce
Markétka D. – za fandění vedoucím při zápase ve volejbalu
Maruška – dobré nápady za konstrukci pro přenos dračího
vejce
Radim – výborné znalosti vlajek států a hlavních měst při
hře
Lucinka H. – překonání strachu z výšky – vystoupení na
věž dolu po točitých schodech i přejítí lávky nad řekou
David Š. – zkrácení cesty táborníkům do tábora při návratu
z výletu (znalost zkratky)
David H., Patrik, Viktor, Vojta – tahouni na výletě, valili
dopředu, makali
Ilonka, Ríša, Franta – aktivita a nadšení při plnění úkolů
v Permoniu
Dominik – pomoc malým s batohy na výletě, když už někdo
nemohl
Dany – pomoc službě s úklidem jídelny, i když službu
neměl
Viktorka – výkony v bazénu – přeplavala všechny kluky
Franta, Hanka, Luke P., Kuba S. – plavecké výkony při
soutěžích v bazénu
Jirka – naplánování taktiky u aukce Brumbálových věcí
Lubor – za herbologický průzkum okolí při stavbě hrobečku
Kuba F. – za geologický průzkum při stavbě hrobečku
Radim – nápad na teambuilding a pomoc ostatním
Anežka – přežití hrozivého pádu (tedy spíš letu) při bojové
hře s úsměvem
Viktor – absolutní výhra v připínání kolíčků na obličej
(7 ks za 10 s)
Lubor – absolutně nejlepší v běhu za píšťalkou poslepu
Aneta, Markéta P., Adam L., Luke M., Terka, Eliška, Vojta,
Viktor, David Š., David H., Adam Š., Radim, Jirka, Vítek, Ondra… nejčastěji
chválení členové týmů, kteří jsou většinou u všech aktivit, táhnou oddíl,
motivují, organizují, dělají, pomáhají mladším…
Patrik je opakovaně chválený za pomoc spolutáborníkům a
menším dětem a vedoucí toto příkladné chování velmi rádi oceňují zlatým
plíškem!
Oddílové pochvaly:
ZMIJOZEL – za nacvičení předtančení na „školní ples“, kdy se
jako jediný oddíl „neštítili“ vytvořit páry kluk-holka a opravdu se snažili;
také za přechod klády přes řeku, což zvládli úplně všichni
MRZIMOR – pochvala za statečnost při přechodu lávky – klády
přes řeku, makání na stavbě chýše jako jeden
NEBELVÍR – pochvala za spolupráci jak při dražbě
Brumbálových věcí, tak stavbě hrobu
HAVRASPÁR – pochvala za spolupráci při stavbě hrobu
Napomenutí:
Lukášek, Dominik, Franta – neposlušnost, zlobení, odmlouvání
(ze začátku)
Franta, Martin – úrazy z nepozornosti a nepřemýšlení –
PŘEMÝŠLET!!!
Katka – pasivita, celý den neměla snahu nic dělat,
nepomáhala oddílu při činnosti
David Š. – posmívání druhým
Vítek – sólování při fotbale
Tresty:
Kuba F., Denis – nerespektování vedoucích, jednání proti
zákazu
Martin – nekázeň, upozorňování na sebe, neposlouchání
vedoucích, naschvály dětem i vedoucím, otravování ostatních dětí, provokace,
podvádění při hře, ničení věcí jako pomsta, sprostý nápis… (opakovaně)
Franta – neposlouchání vedoucích, odmlouvání vedoucím (ze
začátku)
Maruška, Karlička – vyražení dveří i s futry…
Karolína – násilí při hře (záměrně dupla na ležícího
spoluhráče před zraky vedoucích)
Adam Š., Martin – flusání po sobě
Podmínečné vyloučení:
Kuba F., Denis – podvody ve hře, nerespektování pokynů
vedoucích, agresivita při hře
Martin – braní cizích věcí, návštěvy cizích chatek + jiné
opakované kázeňské problémy
A na závěr pár výroků pro zasmání:
Franta: „Ta holka odvedle mi říká Koblížku!“
Zob: „Doporučujeme otevírat dveře na straně kliky, ne
pantů…“ (k trestu M a K)
Létají nám nad hlavami stíhačky a vrtulníky. Jeden letěl
v noci a protože ho chtěla Jiřka vidět, vyběhla beze slova z porady a
pádila ven. Vedoucí: „Šla seřvat vrtulník, že ruší noční klid?!“ ;-D
Vedoucí na poradě při objasňování podvodů při hře: „Měla
podvody mezi půlkama!“ (přeřek – měla šátek… jistá slečna si zastrčila šátek
jako ocásek mezi půlky a ostatní si chodili stěžovat, že jí ho nejde strhnout
:-))
pondělí 22. července 2013
Bradavické hraní
Celotáborová
hra nás provází každým dnem. Etapy hry s různými názvy (třeba Záchrana a
odklení profesorů, Lektvary, Dračí vejce, Tajemství kolejí apod.) se odehrávají
dopoledne, odpoledne a někdy i večer. Zde soutěží celé týmy proti sobě, anebo
hrají jednotlivci, kterým se výsledky v oddíle sečtou, a koleje si pak
přisypávají do karaf barevné fazole. Za první místo obvykle dvacet, za druhé
patnáct, za třetí deset a poslední pět fazolí. Jednotlivci sbírají za své
chování zlaté nebo černé plíšky (podložky), které si navlékají na dřevěné
„hrábě“ ve své oddílové barvě. Stejně jako v jiných letech, na konci
tábora se toto odměňování vyhodnotí, a jednotlivci budou přicházet postupně
k odměnám a vybírat si.
Jednou
z nejzábavnějších her bylo právě Dračí vejce. Dostali jsme každý do oddílu
vajíčko a nějaký materiál – metr izolepy, provázku, jeden papír, pingpongový
míček… A za hodinu jsme museli sestavit konstrukci na přepravu dračího vejce
z Dračího dolu do Bradavic. Před obědem jsme se seřadili na hřišti,
Bradavice (tábor) před námi, a museli jsme udělat z vlastních těl co
nejdelší most. Kdo se však dotknul země, už zůstal přilepený v trollím soplíku
a tím se řetěz zkracoval. Na závěr transportovali nejmenší a nejlehčí členové
týmů po našich zádech zabalená vejce. Nejdál k Bradavicím a nepoškozené se
dostalo zmijozelské. Dva oddíly „začaly rodit“ dráčky z vajec už cestou a
jeden oddíl vyrobil z přepůleného pinpongáče krásné „suspenzory“. Uvidíte
na fotkách ;-)
Hagridova
chýše, kde se bradavičtí draci obvykle chovají, však byla zbořena. V pátek
jsme proto museli vyjít na kopec do Zapovězeného lesa a chýše znovu postavit.
Zadání bylo jasné – aby se tam vešel drak, musí se do chýše vejít celý oddíl.
Esteticky nejhezčí i nejstabilnější (přestála tři „vichřice“, působené
vedoucími) chýše se povedla Mrzimoru. Včetně zakomponované „květiny“ , která
prorůstá střechou (stromek), satelitu a wi-fi – zkrátka zcela moderní chýše!
;-)
Když jsme
měli chýše na draky, mohli jsme si vyzvednout zabavené dráčky na Ministerstvu
kouzel. Běhačka po táboře, kde vedoucí zastávali role úředníků a my od nich
museli postupně získat všechna potvrzení – např. kolaudaci chýše, povolení
k výcviku a povolení k chovu draků, povolení Ministerstva obrany,
podpis ředitele školy… Teprve pak nám byl vydán drak. Také tady obstál nejlépe
Mrzimor.
V neděli
se kradlo v Brumbálově kabinetu. V Zobí ulici jsme u staré
čarodějnice vydražili všechny ukradené předměty a Brumbál nás poté za ně
odměňoval tak, jak si jich cenil. Nejvíce bodů jsme měli za jeho myslánku i
myšlenky uložené do lahviček, přinesli jsme zpět i knihovnu, lustr, křeslo…
Nejlepší byl Havraspár. Vůbec jsme letos hezky vyrovnaní a boj o školní pohár
bude ještě lítý!
Sir Nicolas
Flamel měl 665. výročí narození. Přestože nikdo z kouzelníků neví, zda
ještě žije nebo ne, vystavěli jsme mu v lese čtyři nádherné pomníky /
hroby. Ty ještě vedoucí využijí na speciální stezce odvahy pro hrdiny, kteří se
na „obyčejné“ nudili. Už v pátek večer vedla lesem podél svíček a nikde
nikdo nestrašil. Jen se kolem ozývaly tuze divné zvuky… A museli jsme se podepsat
brkem, namočeným v krvavém jezírku, na papír. Kdo to udělal, ponořil ruku
do tmavé jámy plné něčeho slizkého a mohl si vylovit za odměnu zlatý plíšek.
Plíšek však zůstal jen pár jedincům – těm, kteří šli opravdu sami a nehoufovali
se po pěti. Třeba Katce nebo Marťasovi. Naopak spousta starších, kteří tvrdí,
že se ani trochu nebáli, a vyžadují „stezku pro velké“, smlouvala, shlukovala
se a musela plíšek odevzdat. Tak ještě uvidíme, jak se hrdinové předvedou ;-)
Měli jsme
také dvě diskotéky. O jedné už jsme psali, druhá byla v neděli a sešli se
tam duchové a zombíci. V maskování dětem pomáhaly nejen malovátka, ale
letos také vydatně „tetovačky“ z Kofoly. Nedivte se, že na fotkách uvidíte
spoustu dětí s modřinami, šrámy a černými fleky po těle. Netlučeme je a taky
se obden chodí sprchovat ;-) Nejlepší zombíci – ocenění zlatým plíškem – byli
Markétka D., Adam L. a Adélka.
Druhý týden
jsme začali Turnajem kouzelníků a Brumbálovou nemocí. V turnaji plnili
kouzelníci jednotlivě úkoly na čas, výsledné časy se sečetly v oddíle a o
první místo se podělili Mrzimorští se Zmijozelskými. Brumbálova nemoc byla
další lítačkou v lese, tentokrát proti vedoucím, a zvítězili kouzelníci z
Havraspáru. V pondělí večer se ještě vydaly koleje hledat po tmě do lesa
Odposlouchávací zařízení Lorda Voldemorta. V lese byly rozmístěné svítící
kroužky a vyhrál samozřejmě tým, který unikl světlům Voldemortových poskoků
(vedoucích) a nasbíral jich nejvíc. Takže Zmijozel. Barevné fazolky přibývají…
Kdo zvítězí? :-)
sobota 20. července 2013
Co jsme si na táboře užili nového
Čtvrtečnímu
výletování předcházel večerní nástup, kdy se na nás vedoucí naštvali a Jiřka
dokonce vysypala všem všechny doposud získané fazole z karaf kolejí do
krabic. Museli jsme začít nanovo a přestalo platit, že vede Havraspár a
poslední je Zmijozel. Mohli jsme si za to sami – nefér hrou, podváděním a
brutalitou při středeční bojovce v lese, za což byli potrestání i někteří
výtečníci individuálně.
Na výlet
jsme ve čtvrtek vyrazili rozdělení na čtyři skupiny. Vedoucí obešli nastoupený
tábor s metrem a kdo měřil méně než 140 centimetrů, automaticky byl
přiřazen k Šárce, Kikině a Ádi – směr Oslavany. Ostatní se mohli
rozhodnout, jestli na Mohelno vyrazí se Zobem cikcak cestou, obohacenou lovem
kešek (geocaching), anebo po červené stezce. Ještě jsme netušili, že několikrát
absolvujeme vzestup a sestup dvou set výškových metrů a v Mohelnu bude
otevřen odpoledne jediný obchod! Protože bylo úmorné vedro, zpět jsme popojeli
busem do Biskoupek a díky Davovi Š., který znal místní zkratku, přišli do
tábora ještě před večeří. Jen pro Elišku
museli zajet autem vedoucí, udělalo se jí cestou špatně a pěšky by to
nezvládla. Večer už se ale zapojila zpět do programu. Dohromady jsme ušli asi
16 kilometrů.
Výlet „o
ničem“ pro velké měl svůj důvod. Na celou sobotu pro ně totiž vedoucí objednali
pána se skákacími „sedmimílovými“ botami, což se cenou vyrovnalo předem
kalkulovanému vstupnému. Na nejmenší ale takové boty nejsou, protože mají
hubené krátké nožičky a nešlo by je upnout. Proto těchto osmnáct skřítků
z první skupinky zamířilo do oslavanského Permonia – nového zábavního
parku u dolu Kukla. Rozdělení na čtyři skupiny si s vedoucími probíhali
bludiště, strašidelným výtahem „sjeli“ do dolu se světelnými efekty, potkávali
různé věci i lidi, hladili oslíky a hlavně plnili úkoly. Závěrečnou odměnou
bylo zjevení permoníka ve zpřístupněné historické důlní věži, odkud byl krásný
výhled na celé okolí.
Protože i
tato skupinka musela spěchat na bus do Biskoupek, nestihly si děti koupit žádné
drobnosti. Aby neprošvihly i večeři, nastartovali vedoucí auta a otočili se ke
čtyři kilometry vzdálenému mostu a uťapkané prcky přiblížili. I tak měli za
sebou asi 13 kilometrů. A Jiřka se vydala další den ještě jednou do
„civilizace“, aby Permoníčkům nakoupila plyšové netopýry, oplatky, plyšáky,
fujtajblíky a pohlednice :-)
K pátku
se vrátíme ještě v jiném příspěvku a skočíme rovnou na sobotu. Tu jsme
měli jako „sanitární“ i sportovní. Ráno jsme si museli pořádně uklidit
v chatkách, vytahat z pod postelí všechny (nechtěně? ;-) ) zapadané
obaly od kokin i roztřídit čisté a špinavé prádlo. Potom jsme začali se
sportem. Nebelvír šel jako první na skákací boty a ostatní tři oddíly závodily
v bazénu. Vyznamenal se hlavně Oliver, který přeplaval zdravotníka Jirku.
Ale za plavecké výkony bylo oceněno víc šikovných táborníků. Přidali si na svůj
hřebík další zlatou podložku (za zlobení je černá).
Po obědě
vedoucí natahali v lese nízké lanové překážky, na kterých jsme se také
prostřídali. Zmijozel, Havraspár a Mrzimor si zablbli na botách (mladší koukali).
Budou z toho fotky! Když nám pan Petr vysvětil, jak máme držet tělo a
pohybovat se a vyzkoušel naši stabilitu, oblékli jsme helmy a chrániče a mohli
chodit po celém hřišti. Nejdéle to vydrželo Karličce, Anet, Markét, Adamovi L.,
Jirkovi, Filipovi a Vojtovi. Syn provozovatele této atrakce předváděl i salta!
A protože
máme na táboře opět hodně fotbalistů a od přátelského utkání s Brňáky jsme
se dožadovali hraní fotbalu, rozehráli jsme si mezioddílový fotbalový turnaj.
Vítěz zatím není, zbývá dohrát poslední dva zápasy. Hrály i holky!
P. S. Stejně
ale letos vede vodní pólo, které starší kluci a fotbalisti hrají každé
odpoledne v menším bazénu. S velkým nasazením! :-) Koupat se chodíme
každý den, ty bazény jsou v letošním parném létě opravdu poklad!
středa 17. července 2013
Slunečné a pohodové dny templšýnské
První dny
utekly hodně rychle. Najednou tu bylo úterý – odpočinkový den. To je třetí nebo
čtvrtý den po příjezdu, kdy vedoucí poznají na dětech únavu ze změny režimu,
čerstvého vzduchu i velké míry aktivit a dojmů.
Den jsme
zahájili ještě rozcvičkou, a to v bazénu! Všichni vedoucí do jednoho stáli
po zaznění budící sirény před chatkami v plavkách a my nevěřili, že to
myslí vážně. Mysleli. Části se z nás se tento Zobův nápad líbil,
překvapili jsme a ve velkém počtu vběhli na chvilku do vody, která byla nakonec
teplejší, než se zdála. Jiřka pochválila hlavně velké holky – Míšu a Elišku. Od
holek čekala naopak reptání. Zato velcí chlapci se moc nevyznamenali a omočili
sotva kotníky. Však je uvidíte na fotkách, hrdiny! ;-)
Špatně se
hned poránu udělalo Marťasovi, který zůstal celé dopoledne spát na marodce, a
ostatní obcházeli ve skupinách „výuku“ v Bradavicích. U „profesorky“ Monči
se učili psát perem a inkoustem a měli možnost vyrobit a poslat domů vlastní
pohlednici, jinde hráli kouzelné piškvorky, bystřili sluch u hry se zavázanýma
očima a nacvičovali předtančení pro večerní Školní ples (diskotéku) pod vedením
Ádi. Vedoucí se do jednoho shodli, že za tanec budou nejvíce odměněni
Zmijozelští, kteří se jediní „neštítili“ párovat kluk-holka. Tanečníky máme na
videu a po táboře budou tanečky ke shlédnutí na youtube kanále 7 DNÍ.
Přestože byl
odpočinkový den, v poledním klidu si mikulovští borci zahráli krátký
fotbalový zápas s brněnským táborem, který kempuje ve druhé polovině
areálu. Proti našim neměli vůbec šanci a „vyklepli“ jsme je 8-11:1 (informace
se liší :-)). Mikulovská reprezentace se bez zásahu vedoucích sama ustrojila do
modré, diváci vymýšleli a provolávali pokřiky. No a ten jeden gól, co jsme
dostali, byl Lukyho vlastňák. Kromě zkušených borců Vojty, Vítka, Davida H.,
Viktora atd. si zahráli nakonec taky bratři Matěj a Franta.
Horké
odpoledne jsme z části strávili opět u bazénů. Tentokrát se koupalo mnohem
víc lidí než ráno. A někteří si odnesli na hlavě „značku blbosti“, když
navzdory pokynům vedoucích, jak se mají ve kterém bazénu chovat, skákali šipku
do brouzdaliště s půlmetrem vody… Naštěstí nebyla ani krev, palici má
zřejmě tento expert taky dost tvrdou, a ještě si „stěžoval“ vedoucímu Kubovi,
že „ten beton ale nebyl moc tvrdý“… Omluvou budiž, že tento výtečník patří mezi
nejmladší na táboře.
Po oddílech
jsme si zašli také nakoupit mlsky, pití a ledňáčky do bufetu.
Před večeří
šli někteří naši vedoucí trénovat volejbal. Brno je totiž vyzvalo na zápas ve
volejbale – jako odvetu za fotbalovou porážku, a oni přijali. S ostatními
jsme dostali další úkol v rámci celotáborové hry: za hodinu rozdělat oheň
z mokrého dřeva, uvařit lektvar a vymyslet k němu legendu. Vedoucí
hodnotili naše výtvory na večerním nástupu a byli více či méně zhnuseni. „Barva
rybníku bahňáku, SMRAD jak bolavá noha, fuj, co to v tom plave?!“ – to
jsou jen jejich vybrané komentáře. Nelíbily se jim naše chaluhy, bláto a vůbec
všechny ingredience, které jsme namíchali. (Složení a příběhy si můžete přečíst
v jiném příspěvku.) Nejlepší nakonec byli Zmojozel a Havraspár, druzí
Mrzimorští a třetí kolej Nebelvír.
Na nástupu
jsme tentokrát mnohem více chválili než trestali, a to hlavně fotbalisty i
diváky. Ale snaživých a šikovných se našlo hodně. Večerní diskotéka byla prima
a měli jsme slíbeno, že když rychle usneme, už nebude rozcvička. Snažili jsme
se a potvrdil to i zápis noční hlídky – Lukyho P. a Ondry. Po 22.30 hod. už
nikdo nekecal a necoural po venku. Jen přiběhli pro vedoucí, že se poblinkala
Ilonka. Šla si umýt pusu a s úsměvem zase usnula. A tak skončil náš
odpočinkový den, který se všem moc líbili (jen tři táborníci při hodnocení
řekli, že se jim líbil tak napůl :-)).
Ve středu už
jsme mohli zase fungovat na 100%. Jiřka na ranním nástupu zakázala vzájemné
navštěvování v chatkách, protože se v nich všichni nechovali tak, jak
by měli. Dvěma velkým slečnám se podařilo dokonce „otevřít“ dveře na straně
pantů (i s kusem futer), nikoliv na straně kliky, až musel být povolán pan
údržbář. Na chatky jsme taky museli vypsat jména obyvatel. Bohužel, i u takové
záležitosti nám padají sprostá slova, za která se bude kloktat. Autorem nepublikovatelného
výrazu, připsaného na jeden ze seznamů, je druhák Marťas…
Zápas ve
volejbalu se odehrával opět v poledním klidu a Mikulovčáci usilovně svým
vedoucím fandili. Po dvou velmi vyrovnaných hrách byl stav 1:1 a rozhodl až
třetí zápas. Skórem 25:21 zvítězili nakonec Borisovci – Brňáci. Ale zadarmo
jsme jim to nedali!!! :-) Tento rok je prvním zraněným hlavní vedoucí Jiřka,
která si při srážce se spoluhráčkou zvrtla kotník. Ale to se rozchodí! ;-)
Následovalo
obvyklé koupání. Bazény si vysloveně užíváme a trávíme zde zatím každé
odpoledne, dokud je hezky. Snad nám počasí vydrží. Na odpoledne je připravena
KONEČNĚ bojovka (těšíme se od začátku tábora!) a večer deskové hry. Doufáme, že
tento den zase skončí pohodově tak, jak začal.
P. S. Pro
nás byla středa dnem svátečním – Jiřka nám dobila mobily!!! ;-) Zítra se Vám z výletu
do „civilizace“ ozveme!
Nejde to :-(
Ahojte všichni doma!
Mamka Skrášková se ptala "furt nic?" a odpověď je, že bohužel NAFURT NIC. V minulých letech jsme se signálem docela rozmazlili a teď jsme bez něj jak bez ruky. Občas někdo zvládá i volat, ale hovory padají, případně se číslo začne vytáčet a pak najednou telefon ohluchne. S netem je to na tábořišti podobné. Chvíli tři čárky na jednom místě, za chvilku jedna nebo nic.
I napsání a odeslání jedné SMS zprávy trvá cca 15-20 minut, odeslat MMSku je na půl hodiny, než se vůbec někde najde a udrží dostatečně silný signál. Internet máme přes Vodafone "zub"... Takže nějaké zápisky dneska (Jiřka na noc v "civilizaci" - v Brně), možná část ještě zítra z Oslavan - celodenní výlet, ale slíbit napevno nemůžeme.
Zatím jsme všichni zdraví, v pohodě, když by něco, určitě bychom psali zprávu anebo vyjeli na signál (cca 7 km od tábora směr Ivančice). Stejně tak z Vaší strany SMSky přicházejí (se zpožděním), a snažíme se na ně reagovat hned, jak je zjistíme.
Zítra (ČT 18.7.) budou děti celý den na signálu - velcí výlet Mohelno (koupání, město), malí Permonium Oslavany. Proč takto a že je to fér se dozvíte později - pro velké je totiž na SO ještě připraveno překvapení, které ale není možné pro malé... Každopádně zítra by se Vám měli ozvat, mobily mají nabité ;-)
Mamka Skrášková se ptala "furt nic?" a odpověď je, že bohužel NAFURT NIC. V minulých letech jsme se signálem docela rozmazlili a teď jsme bez něj jak bez ruky. Občas někdo zvládá i volat, ale hovory padají, případně se číslo začne vytáčet a pak najednou telefon ohluchne. S netem je to na tábořišti podobné. Chvíli tři čárky na jednom místě, za chvilku jedna nebo nic.
I napsání a odeslání jedné SMS zprávy trvá cca 15-20 minut, odeslat MMSku je na půl hodiny, než se vůbec někde najde a udrží dostatečně silný signál. Internet máme přes Vodafone "zub"... Takže nějaké zápisky dneska (Jiřka na noc v "civilizaci" - v Brně), možná část ještě zítra z Oslavan - celodenní výlet, ale slíbit napevno nemůžeme.
Zatím jsme všichni zdraví, v pohodě, když by něco, určitě bychom psali zprávu anebo vyjeli na signál (cca 7 km od tábora směr Ivančice). Stejně tak z Vaší strany SMSky přicházejí (se zpožděním), a snažíme se na ně reagovat hned, jak je zjistíme.
Zítra (ČT 18.7.) budou děti celý den na signálu - velcí výlet Mohelno (koupání, město), malí Permonium Oslavany. Proč takto a že je to fér se dozvíte později - pro velké je totiž na SO ještě připraveno překvapení, které ale není možné pro malé... Každopádně zítra by se Vám měli ozvat, mobily mají nabité ;-)
úterý 16. července 2013
Pokřiky
Lev je naším
pánem,
hada sežral
málem.
Poletíme na
koštěti,
však jsme
ještě malé děti.
Zahrajem si
famfrpál
a pak
zaletíme na bradavický bál.
Gringottova
banka je naše,
jsou
v ní brašny plné zlaté kaše.
Azkaban je
vězení,
je tam
nekonečné běsnění.
Hlídají tam
Mozkomoři
a všechno
z vás vymoří.
Máme velkou
víru
v sílu
NEBELVÍRU!
My jsme
borci z MRZIMORU,
pocházíme
z dávných dob.
Přišli jsme
k vám v míru, dobru,
nezbyde vám
ani flok.
Máme
v plánu vyhrát tento školní rok,
je to pro
nás do života velký krok.
Za rok zase
přijedeme,
pohár znovu
vyhrajeme!
Modrá, bílá
v té je síla,
havran výhry
stále sbírá!
Pohár si nás
zaslouží,
my jsme
prostě nejlepší!
(Havraspár)
Zelená je
naše barva,
z našich
úst teď zazní pravda.
Zmijozel je
kolej síly,
k cíli
dostanem se vlastní pílí.
My se jen
tak nevzdáváme,
školní pohár
vyhrajeme!!!
(Zmijozel)
pondělí 15. července 2013
Jak si na tom táboře žijeme
Jste
zvědaví? To my jsme byli první den taky. Kromě pár vedoucích, kteří Templštýn
našli a mezi jinými místy vybrali, nikdo nevěděl, do čeho jdeme. Ale překvapil
nás krásný udržovaný areál. Papírky kolem chatek sbírají brigádníci
z kuchyně ráno, když ještě spíme, bazény mají nádhernou průzračnou vodu,
všude je posečená tráva, nikde nečíhají žádné nástrahy a pár metrů přímo za
chatkami teče řeka Jihlava. Občas po ní projedou vodáci, ale my jsme se ještě
nebrodili a nesmíme sem chodit bez vedoucích – je docela divoká.
Chatky máme
čtyřlůžkové jako vždy, ale tyhle jsou oproti dřívějším o metr na délku i metr
na šířku větší, takže je to fajn a nemusíme se mačkat. Ubytovali jsme se tak,
jak jsme si sami řekli, a Šárka ještě večer zkontrolovala, jestli všichni,
kteří mají spát na spodní posteli, jak si přály maminky, spí dole –
v pořádku! :-)
Už u
kamenolomu na půli cesty mezi Hrubšicemi a táborem blbnul signál mobilů a když
jsme se pěšky vydali (bez zavazadel, pro ně přijel pan majitel Gruntorád velkým
autem) do tábořiště podél řeky, vypadalo to čím dál beznadějněji. Nakonec se
sem tam podaří ulovit jednu-dvě čárky, postupně objevujeme místa, ale na volání
to určitě není. Jiřka vzkazuje, že na mobil 7 DNÍ chodí občas SMSky, každý den
telefon několikrát zapíná, takže kdyby se něco dělo, napište, kdo jste a co /
koho potřebujete a ona se pokusí co nejdřív, jak si zprávu přečte, řešit. Na
signál do civilizace půjdeme ve čtvrtek 18. 7., kolem poledne se budeme moct
ozvat!!!
Při nástupu
do autobusu jsme od Monči dostali zvací dopis do Bradavic, stejně jako Harry
Potter. V něm byl i seznam sedmi věcí, které potřebujeme získat. První den
jsme ještě nebyli rozdělení do oddílů a stejně jako v posledních letech
jsme prošli sedmi stanovišti v Příčné ulici, kde jsme „nakupovali“ školní
potřeby. Přitom jsme se seznámili s vedoucími a předvedli svou fyzickou
zdatnost, obratnost, bystrost a tak, aby nás poznali a mohli večer rozhodnout,
kdo bude s kým v „koleji“ (oddíle). Tedy vlastně ne vedoucí, ale
moudrý mluvící klobouk, který měl kupodivu hlas zdravotníka Jirky. Do kolejí
jsme byli rozdělováni až v neděli ráno po nástupu a hezky jsme to
prožívali. Klobouk vyhověl i všem požadavkům od rodičů – hlavně u menších dětí
– a velcí pochopili, že nemohou být dohromady v jednom oddíle, aby
soutěžení proti sobě bylo férové. Proti rozhodnutí klobouku neprotestoval ani
neslzičkoval letos nikdo ;-)
Koleje jsou
čtyři, každá má čtrnáct „žáků“ a dva „profesory“, jen Zmijozel tři. Kdo je
s kým se dozvíte v jiném příspěvku. Po rozdělení jsme strávili celé
nedělní dopoledne seznamovacími a teambuildingovými hrami, protože i když je
nás 56 dětí, skoro všichni se známe z dřívějška. Třicet sedm dětí už se 7
DNÍ na velkém táboře bylo, několik dalších známe z jiných akcí, a mezi
vedoucími je letos nový jen Kuba – břeclavský skaut. Je to prima složení!
Dva velké
modré bazény s průzračnou vodou přímo lákaly, byl pěkný pařák.
Celotáborově jsme se proto po výborném
obědě vydali koupat a blbnout. Jirka nás natíral opalovacími krémy, které jsme
dostali jako sponzorský dar od rodičů K. – děkujeme! Fotbalisti a floorbalisti
nenechali míčky v klidu ani tady, využili malých branek u krajů bazénu a
zahráli si vodní pólo. Poté, co předvedli, jak zvládají plavání, mohli pod
dohledem vedoucích skotačit a potápět se v mělčí části bazénu i menší
děti.
Oběd byl
vážně dobrý – vaří tady výborně. I když někteří z nás nejí maso, jiní
omáčky a 90% táborníků ani polévky (a vedoucí nám je nenutí), hlady netrpíme.
Jen se snídaněmi je to „horší“, raději bychom nějakou šunku, sýr nebo párky a
vajíčka, než pomazánky, ale i to se dá přežít. Holt nejsme ve čtyřhvězdičkovém
hotelu ;-) K dopolední svačince jsme měli nektarinku, jablko, oplatek… A
první dny jsme ještě mlsali z domácích zásob. V úterý půjdeme poprvé
do bufetu na ledňáčky, brambůrky, kofolu a mají tady taky vlastní pohledy.
V neděli
odpoledne jsme hráli první „lítací“, ale zároveň přemýšlecí hru. Jmenovala se
Gringottova banka a museli jsme získat klíče k trezorům, abychom si
vyzvedli uložené peníze. Banka skřetů je však zákeřná a tak jsme museli
překonávat úkoly a nástrahy. Běhal sice každý sám, ale nakonec se body sečetly
a zvítězila kolej Nebelvír, následoval Havraspár, Mrzimor a nakonec byl
Zmijozel. Den jsme zakončili společnými hrami v koleji a vymýšlením
pokřiků. Do karaf si tak koleje nasypaly první zářivé fazole – Nebelvír
červené, Havraspár modré, Mrzimor žluté a Zmijozel zelené. To jsou naše barvy.
Tohoto dne
byly také první pochvaly, první tresty i první slzičky, ale o nich později.
Odměňování „studentů“ letos probíhá tak, že za pochvalu získají zlatý kroužek a
za trest černý. Tyto kroužky navlékají na dřevěné „hrábě“, trčící bodliny, vždy
ke svému jménu. Podle počtu zlatých a černých kroužků budou studenti na konci
školního roku náležitě odměněni – anebo také potrestáni… Kdo byl šikovný a kdo zlobil, to se taky
dočtete v jiném článku.
Pondělní
ráno jsme zahajovali rozcvičkou, jako vždy. Teda Jiřka slíbila, že když
nebudeme dělat v noci neplechu a budeme chodit včas na nástupy, rozcvičky
se zruší… Tak se snažíme. (Ještě netušíme, že v úterý ráno nás vedoucí
hodlají vyhnat ven v plavkách a otužilci skočí i do bazénu! ;-) ) Jinak
teda byli všichni pěkně protivní a zlí! Mračili se, odsekávali nám, komandovali
a vůbec nemluvili normálně. Skoro všem se přes noc objevilo na krku „znamení
zla“, někdo nám vedoucí zaklel!
Ranní nástup
jsme zahajovali potleskem pro oslavence Lubora. Byl prvním, ale rozhodně ne
posledním, kdo má letos na táboře narozeniny, a do oddílu si na oslavu odnesl
pytel želé. V noci byla dvěma účastníkům zima, ale vyřešili to více
oblečením. S tím, že jsou některé matrace tvrdší než jiné, bohužel nic
nenaděláme. Potom Jiřka poprosila,
jestli bychom nemohli něco udělat, aby se z těch protivných lidí stali
zase naši hodní a usměvaví vedoucí. A tak jsme hráli hru, kdy si oddíl musel
zapamatovat na kousky rozdělené zaklínadlo, a odříkat celou formuli správně.
Nejrychlejší byli studenti Mrzimoru, pak Havraspárští, Nebelvírší a nakonec
Zmijozeláci, kde se snažilo jen pár jedinců. Nad rajskou s hovězím masem
už jsme byli zase pohodovým táborem! :-)
Odpoledne
jsme se rychle vykoupali a pak už přišly na řadu repelenty. Poprvé jsme jimi
nestříkali do vzduchu před chatkou, abychom vyhubili stovky neškodných mušek,
anebo po sobě navzájem (starší děti… radši nekomentovat ;-) ), ale na nohy.
Klíšťat je kolem v lesích opravdu hodně a my vyráželi na průzkum! Cílem
bylo jít hodinu jedním směrem, potom se vrátit a zakreslit do mapy, co jsme
potkali. Nejhezčí mapu do večeře – včetně „zoomového přiblížení“ klády přes
řeku, vyrobila kolej Mrzimor. Za tento výkon byla celá kolej pochválena a
speciálně Vojta, který šel jediný vzpřímeně. No a vedoucí Zob, jistící své
svěřence půl hodiny z ledové řeky, kde sahala voda až pod pás. Zatleskali
jsme mu na nástupu!
S odměnami,
ale i tresty, se už roztrhnul pytel. Druhý den…! Někteří vedoucí si myslí, že
by se rodiče neměli dozvídat o prohřešcích svých ratolestí. Na druhou stranu –
nikdy se nedozvíte všechno, co se tu děje a co se řeší během dne. To bychom se
upsali ;-) Některé výtečníky už bolí nohy z neustálého dřepování za
přítomnost různých zvířat ve slovníku. Nebo za drobnější neposlušnost,
odmlouvání, dělání nepořádku... Vedoucí si umí poradit. Velké tresty,
z nástupu, jsou ovšem jiná. Třístupňový systém napomenutí – trest –
opakovaný trest může vést až k vyloučení z tábora. Tady může vedoucím
pomoct i promluvení do duše ze strany rodičů, kteří nejlépe znají své dítko a
mají různé páky ;-)
Po večerním
nástupu jsme hráli hry v kruhu – celý tábor dohromady. Připravila je pro
nás Ája a dobře jsme se bavili! Potom jsme ještě byli rozdělení na malé a
velké, abychom formou hry procvičili morseovku, než se setmí. Na plížící hru tmou na louce za táborem jsme si nesměli vzít baterky a
museli jsme se chovat tiše. V poli u svíček ležely lístečky s čísly a
my museli brát pokud možno co nejvyšší čísla. Kdo dělal hluk nebo běhal, toho
přepadly „zlé myšlenky“ – vedoucí s baterkami, a musel lístečky vracet.
Spát jsme mohli jít až o půl jedenácté! A ráno se dozvíme, kdo vyhrál.
Tábor nás
baví (za vedoucími přišel v neděli malinký Lukášek H., aby jim to řekl :-) :-)
:-) ) a máme se dobře. Smutno zatím bylo jen Ríšovi, který říkal první den, že
se „extrémně nudí“, ale teď už si našel kamarády, se kterými hraje v době
volna karty, byl i pochválený a hry si užívá. Domů zatím jet nechce :-) A
trošku posmutnila Lucinka H., se kterou si nikdo nepovídal, tak jí vedoucí
našly kamarádky, Monča chodí číst chatce holčiček pohádky a zapojil se i velký
brácha Matěj, který Lucince pomáhá. Oba jsou na táboře poprvé a my všichni si
přejeme, aby tu s námi vydrželi až do konce a užívali si to. Moc hezky a
kamarádsky se k malým holčičkám chovají taky holky z druhého oddílu –
Zmijozelu. Při společném sprchování jim umyly vlásky. A vůbec jsme moc fajn
parta – malí, velcí i největší dohromady!
neděle 14. července 2013
Rozdělení do oddílů - "kolejí"
1. oddíl - Nebelvír
vedoucí: Šárka Šubová
instruktorka: Adéla Šmidová
Denis | ||
Matěj H. | ||
Radim | ||
Lukáš M. | ||
Matyáš S. | ||
Dany | ||
Jakub Š. | ||
David S. | ||
Vašek | ||
Adéla | ||
Viktorka | ||
Anička | ||
Karolínka | ||
Anežka |
2. oddíl - Zmijozel
vedoucí_ Monča Hlavačková
instruktoři: Ája Gattinger, Pepa Studénka
David Š. |
Patrik |
Adam L. |
David H. |
Adam Š. |
Oliver |
Jonáš K. |
Martin |
Lukáš H. |
Aneta |
Markéta P. |
Nikol |
Monička |
Lucinka H. |
3. oddíl - Havraspár
vedoucí: Kuba Gajdušek
instruktorka: Terka Vajdíková
Kryštof |
Jirka |
Vítek |
Lukáš P. |
Kubík S. |
Ondra |
Dominik |
Matyáš Č. |
František |
Míša |
Maruška |
Katka |
Karla |
Lucinka Š. |
4. oddíl - Mrzimor
vedoucí: Ondřej Zobač
instruktorka: Kika Liďáková
Viktor |
Jarek |
Kuba F. |
Vojta |
Lubor |
Jonáš S. |
Matěj P. |
Filip |
Ríša |
Tereza |
Eliška |
Hanka |
Markéta D. |
Ilonka |
sobota 13. července 2013
Obsah tajemné obálky u busu
ŠKOLA ČAR A KOUZEL
V BRADAVICÍCH
Ředitel:
Albus Brumbál
(nositel Merlinova řádu první
třídy, Veliký čar.,
Nejvyšší divotvorce,
Nejhlavnější hlavoun,
Mezinárodní sdružení kouzelníků)
Vážený pane …………… ,
s potěšením Vám
oznamujeme,
že ve Škole čar a kouzel
v Bradavicích počítáme
se
studijním místem pro Vás.
V příloze Vám zasíláme
seznam všech potřebných
vybavení.
Školní rok začíná 14. července.
Se srdečným pozdravem
Minerva McGonagallová
Příloha
Seznam:
hůlka
hábit
koště
žába, kočka nebo sova
knihy
kotlíky
lektvary
čtvrtek 11. července 2013
INFORMACE K LT TEMPLŠTÝN
Termín: 13. – 26. 7. 2013
Odjezd v sobotu v 10.00 hodin od Lidlu v Mikulově – SRAZ V 9.30 HODIN!
Návrat v pátek kolem 11.30 hodin k Lidlu v Mikulově
Místo: Templštýn, Ivančice (http://www.letnistredisko.brnensko.com), chatky
Celotáborová hra: Harry Potter
Hlavní vedoucí: Mgr. Jiřina Falková
Zdravotník: Jiří Ilgner
Vedoucí a instruktoři:
1. oddíl - Šárka Šubová + Áďa Šmidová
2. oddíl - Monika Hlavačková + Alex Gattinger + Pepa Studénka
3. oddíl - Kuba Gajdušek + Terka Vajdíková
4. oddíl - Ondra Zobač + Kristýna Liďáková
(Simon Janiš a David Březina nemohou bohužel jet z pracovních důvodů.)
TÁBOROVÁ ADMINISTRATIVA:
Při odjezdu:
- Čestné prohlášení rodičů o bezinfekčnosti dítěte (podepisuje se až na místě!)
- originál kartičku pojišťovny + léky
Další informace najdete na www.7dni-mikulov.cz / Letní tábor.
Odjezd v sobotu v 10.00 hodin od Lidlu v Mikulově – SRAZ V 9.30 HODIN!
Návrat v pátek kolem 11.30 hodin k Lidlu v Mikulově
Místo: Templštýn, Ivančice (http://www.letnistredisko.brnensko.com), chatky
Celotáborová hra: Harry Potter
Hlavní vedoucí: Mgr. Jiřina Falková
Zdravotník: Jiří Ilgner
Vedoucí a instruktoři:
1. oddíl - Šárka Šubová + Áďa Šmidová
2. oddíl - Monika Hlavačková + Alex Gattinger + Pepa Studénka
3. oddíl - Kuba Gajdušek + Terka Vajdíková
4. oddíl - Ondra Zobač + Kristýna Liďáková
(Simon Janiš a David Březina nemohou bohužel jet z pracovních důvodů.)
TÁBOROVÁ ADMINISTRATIVA:
Při odjezdu:
- Čestné prohlášení rodičů o bezinfekčnosti dítěte (podepisuje se až na místě!)
- originál kartičku pojišťovny + léky
Další informace najdete na www.7dni-mikulov.cz / Letní tábor.
KONTAKT NA LT TEMPLŠTÝN
ADRESA NA LT:
Letní tábor 7 DNÍ
Jméno dítěte
Areál pod Templštýnem
Hrubšice 19
664 91 Ivančice
(nutno nadepsat, že je dítě z tábora 7 DNÍ, v areálu bude současně probíhat více akcí!)
KONTAKT NA TÁBOR:
V tábořišti NENÍ TÉMĚŘ VŮBEC SIGNÁL (zejména O2 a T-mobile)! Telefon vedoucích 721 856 920 bude stále zapnutý, ale nemůžeme slíbit, že se dovoláte. Pište raději SMS zprávy, budeme se snažit chodit pravidelně alespoň 1x za dva dny na signál (mimo údolí). V případě nutnosti budeme volat ze soukromých telefonů (Vodafone má jakž takž signál u záchodů...).
DĚTI MAJÍ ZAKÁZANÉ NOSIT MOBILY NA PROGRAM STEJNĚ JAKO OPOUŠTĚT TÁBOŘIŠTĚ A HLEDAT SIGNÁL PO SKALÁCH! Ale pokud půjdeme mimo tábořiště, vedoucí jim budou povolovat vzít mobil a umožní zavolat nebo napsat domů, bude to však nepravidelně.
Ze stejného důvodu nemůžeme slíbit pravidelné příspěvky na táborovém blogu, na které jste si zvykli v minulých letech. Budeme se snažit aspoň občas, jestli to půjde...
Jiřka
Letní tábor 7 DNÍ
Jméno dítěte
Areál pod Templštýnem
Hrubšice 19
664 91 Ivančice
(nutno nadepsat, že je dítě z tábora 7 DNÍ, v areálu bude současně probíhat více akcí!)
KONTAKT NA TÁBOR:
V tábořišti NENÍ TÉMĚŘ VŮBEC SIGNÁL (zejména O2 a T-mobile)! Telefon vedoucích 721 856 920 bude stále zapnutý, ale nemůžeme slíbit, že se dovoláte. Pište raději SMS zprávy, budeme se snažit chodit pravidelně alespoň 1x za dva dny na signál (mimo údolí). V případě nutnosti budeme volat ze soukromých telefonů (Vodafone má jakž takž signál u záchodů...).
DĚTI MAJÍ ZAKÁZANÉ NOSIT MOBILY NA PROGRAM STEJNĚ JAKO OPOUŠTĚT TÁBOŘIŠTĚ A HLEDAT SIGNÁL PO SKALÁCH! Ale pokud půjdeme mimo tábořiště, vedoucí jim budou povolovat vzít mobil a umožní zavolat nebo napsat domů, bude to však nepravidelně.
Ze stejného důvodu nemůžeme slíbit pravidelné příspěvky na táborovém blogu, na které jste si zvykli v minulých letech. Budeme se snažit aspoň občas, jestli to půjde...
Jiřka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)