První dny
utekly hodně rychle. Najednou tu bylo úterý – odpočinkový den. To je třetí nebo
čtvrtý den po příjezdu, kdy vedoucí poznají na dětech únavu ze změny režimu,
čerstvého vzduchu i velké míry aktivit a dojmů.
Den jsme
zahájili ještě rozcvičkou, a to v bazénu! Všichni vedoucí do jednoho stáli
po zaznění budící sirény před chatkami v plavkách a my nevěřili, že to
myslí vážně. Mysleli. Části se z nás se tento Zobův nápad líbil,
překvapili jsme a ve velkém počtu vběhli na chvilku do vody, která byla nakonec
teplejší, než se zdála. Jiřka pochválila hlavně velké holky – Míšu a Elišku. Od
holek čekala naopak reptání. Zato velcí chlapci se moc nevyznamenali a omočili
sotva kotníky. Však je uvidíte na fotkách, hrdiny! ;-)
Špatně se
hned poránu udělalo Marťasovi, který zůstal celé dopoledne spát na marodce, a
ostatní obcházeli ve skupinách „výuku“ v Bradavicích. U „profesorky“ Monči
se učili psát perem a inkoustem a měli možnost vyrobit a poslat domů vlastní
pohlednici, jinde hráli kouzelné piškvorky, bystřili sluch u hry se zavázanýma
očima a nacvičovali předtančení pro večerní Školní ples (diskotéku) pod vedením
Ádi. Vedoucí se do jednoho shodli, že za tanec budou nejvíce odměněni
Zmijozelští, kteří se jediní „neštítili“ párovat kluk-holka. Tanečníky máme na
videu a po táboře budou tanečky ke shlédnutí na youtube kanále 7 DNÍ.
Přestože byl
odpočinkový den, v poledním klidu si mikulovští borci zahráli krátký
fotbalový zápas s brněnským táborem, který kempuje ve druhé polovině
areálu. Proti našim neměli vůbec šanci a „vyklepli“ jsme je 8-11:1 (informace
se liší :-)). Mikulovská reprezentace se bez zásahu vedoucích sama ustrojila do
modré, diváci vymýšleli a provolávali pokřiky. No a ten jeden gól, co jsme
dostali, byl Lukyho vlastňák. Kromě zkušených borců Vojty, Vítka, Davida H.,
Viktora atd. si zahráli nakonec taky bratři Matěj a Franta.
Horké
odpoledne jsme z části strávili opět u bazénů. Tentokrát se koupalo mnohem
víc lidí než ráno. A někteří si odnesli na hlavě „značku blbosti“, když
navzdory pokynům vedoucích, jak se mají ve kterém bazénu chovat, skákali šipku
do brouzdaliště s půlmetrem vody… Naštěstí nebyla ani krev, palici má
zřejmě tento expert taky dost tvrdou, a ještě si „stěžoval“ vedoucímu Kubovi,
že „ten beton ale nebyl moc tvrdý“… Omluvou budiž, že tento výtečník patří mezi
nejmladší na táboře.
Po oddílech
jsme si zašli také nakoupit mlsky, pití a ledňáčky do bufetu.
Před večeří
šli někteří naši vedoucí trénovat volejbal. Brno je totiž vyzvalo na zápas ve
volejbale – jako odvetu za fotbalovou porážku, a oni přijali. S ostatními
jsme dostali další úkol v rámci celotáborové hry: za hodinu rozdělat oheň
z mokrého dřeva, uvařit lektvar a vymyslet k němu legendu. Vedoucí
hodnotili naše výtvory na večerním nástupu a byli více či méně zhnuseni. „Barva
rybníku bahňáku, SMRAD jak bolavá noha, fuj, co to v tom plave?!“ – to
jsou jen jejich vybrané komentáře. Nelíbily se jim naše chaluhy, bláto a vůbec
všechny ingredience, které jsme namíchali. (Složení a příběhy si můžete přečíst
v jiném příspěvku.) Nejlepší nakonec byli Zmojozel a Havraspár, druzí
Mrzimorští a třetí kolej Nebelvír.
Na nástupu
jsme tentokrát mnohem více chválili než trestali, a to hlavně fotbalisty i
diváky. Ale snaživých a šikovných se našlo hodně. Večerní diskotéka byla prima
a měli jsme slíbeno, že když rychle usneme, už nebude rozcvička. Snažili jsme
se a potvrdil to i zápis noční hlídky – Lukyho P. a Ondry. Po 22.30 hod. už
nikdo nekecal a necoural po venku. Jen přiběhli pro vedoucí, že se poblinkala
Ilonka. Šla si umýt pusu a s úsměvem zase usnula. A tak skončil náš
odpočinkový den, který se všem moc líbili (jen tři táborníci při hodnocení
řekli, že se jim líbil tak napůl :-)).
Ve středu už
jsme mohli zase fungovat na 100%. Jiřka na ranním nástupu zakázala vzájemné
navštěvování v chatkách, protože se v nich všichni nechovali tak, jak
by měli. Dvěma velkým slečnám se podařilo dokonce „otevřít“ dveře na straně
pantů (i s kusem futer), nikoliv na straně kliky, až musel být povolán pan
údržbář. Na chatky jsme taky museli vypsat jména obyvatel. Bohužel, i u takové
záležitosti nám padají sprostá slova, za která se bude kloktat. Autorem nepublikovatelného
výrazu, připsaného na jeden ze seznamů, je druhák Marťas…
Zápas ve
volejbalu se odehrával opět v poledním klidu a Mikulovčáci usilovně svým
vedoucím fandili. Po dvou velmi vyrovnaných hrách byl stav 1:1 a rozhodl až
třetí zápas. Skórem 25:21 zvítězili nakonec Borisovci – Brňáci. Ale zadarmo
jsme jim to nedali!!! :-) Tento rok je prvním zraněným hlavní vedoucí Jiřka,
která si při srážce se spoluhráčkou zvrtla kotník. Ale to se rozchodí! ;-)
Následovalo
obvyklé koupání. Bazény si vysloveně užíváme a trávíme zde zatím každé
odpoledne, dokud je hezky. Snad nám počasí vydrží. Na odpoledne je připravena
KONEČNĚ bojovka (těšíme se od začátku tábora!) a večer deskové hry. Doufáme, že
tento den zase skončí pohodově tak, jak začal.
P. S. Pro
nás byla středa dnem svátečním – Jiřka nám dobila mobily!!! ;-) Zítra se Vám z výletu
do „civilizace“ ozveme!
Ahojte táborníci držte se a uživejte vypada to že se nenudíte držíme pěstě at se vratíte všichni v pořádku konečně informace od vás jsou super zdravíme všechny
OdpovědětVymazat