Den první: dovolená Vašich snů!

Naši milí rodiče! Jaké máte v Mikulově počasí? Tady v Egyptě je krásně, občas sice zaprší, což je divné, a mají tady zvláštní zákony, jako že do chrámů se musí chodit v obuvi, která není šitá z látky (takže gumákách), ale jinak dobrý! V apartmánech máme plazmové telky, abychom se mohli dívat na olympiádu, holky i pokoje s vířivkou, balkón s výhledem na moře a k večeři kaviár! Žádné budíčky, žádné rozcvičky, vedoucí nám přinesou snídani do postele, odpoledne masáž, věnuje se nám fitness trenér a večer můžeme pařit do kdy chceme. Jo, a byli jsme na exkurzi v jakési staré kamenné hrobce s mumií, kde jsme nakradli diamanty, ale pšššt!!!

… Vedoucí letošního tábora na nás ušili opravdu pěknou boudu! U autobusu rozdali barevné pohlednice, naslibovali „dovolenou našich snů“, instruktorky si hrály na letušky a v tomto divadýlku pokračovali i po příjezdu. Na oběd jsme hned měli výborný domácí vývar a smažený kuřecí řízek s bramborami. Nejedli ho jen Luky a Anežka, které se udělalo cestou špatně, oba už ale normálně večeřeli a byli OK. Jinak jsme dojeli úplně hladce v počtu 42 rekreantů (Maty se necítí dobře a přijede později), z toho 27 kluků a 16 holek, a 7 vedoucích. Doufáme, že v tomto počtu i odjedeme, domorodci nás totiž varovali, že minulým turnusům řádily chřipky, cholera, mor…

Po ubytování, se kterým je snad každý spokojen, protože vedoucím se nedoneslo nic jiného (pokud Vám ano, ať se nám to děti nebojí říct, vše se dá vyřešit!), proběhl první nástup. CK 7 DNÍ představila své pracovníky:

Jiřka – hlavní delegát

Šárka – wellnes

Simon – fitness trenér

Dava – manažer čtyřhvězdičkové restaurace

Lenča – africké safari

Ája a Monča – turistické průvodkyně

Taky máme hotelovou službu a pracovníci téhle skvělé cestovky pro naši spokojenost udělají úplně vše – třeba i dřepy za ztráty a nálezy!!! :-D

Pod krásnou novou tribunou u pískové arény na koňské závody, která tady od loňska vyrostla místo fotbalového hřiště (kluci prý budou hrát „beach fotbal“mezi koňskými bobky a vedoucí Dava už byl dvakrát v řece pro míč;-) ), se konalo poučení o bezpečnosti, kde jsme diskutovali s Jiřkou a trénovali mlčení, když mluví vedoucí. Některým to moc nešlo. Pepa nemá uši, tak občas neposlouchal, mezi fotbalisty lítají „volové“ i … (bylo jim nabídnuto přestěhování do stáje ke zvířatům, aby tedy bydleli mezi svými) a velký Kuba už má pro změnu úplně vyřvaný hlas.

Máme také prvního adepta na kázeňský trest, ale zatím jakožto úplně nový na táboře dostal jen varování. Pokud bude pokračovat jeho odmlouvání vedoucím i v dalších dnech, začneme to řešit tady, pak kdyžtak s maminkou… Věříme, že zatím jen zkouší, a vidina, že budou vedoucí „žalovat“ domů, zabere ;-) Ošetřování – uf! – žádné, Jiřka se totiž zatím pere s papírováním a z nové role zdravotníka jí vstávají hrůzou copánky na hlavě. Ale nebojte, všichni dostali, co měli!

Že nejsme tak úplně na dovolené a nástěnka s lákavými obrázky i programem je šméčko, nám začalo docházet brzy. Pche, prý že pro nás udělají cokoliv! MY JSME MUSELI BĚHAT!!! A přemýšlet a soutěžit, aby nás vedoucí poznali, prohlédli a mohli večer rozdělit do vyrovnaných týmů. Aby měl každý chytrolína, běhavce, malé holčičky i velké holky, přiměřený počet fotbalistů a rozdělené sourozence… :-) A mohli jsme proti sobě hrát celotáborovou hru a měli vyrovnané síly i šance na vítězství. V pondělí ráno se to dozvíme!

K večeři taky vůbec nebyl slibovaný kaviár, ale rizoto, které Vojtík nemá rád. Ještě že jsme od Vás měli svačinky! Co jsme nestihli do večerky sníst, vedoucí nám zabavili, aby se to nezkazilo. A už nemáme žádná kokina a brambůrky, všechno jsme snědli. Toužíme po výpravě do bufetu a očekáváme brzy balíky!!! ;-)

Největší záhadou večera bylo, jak je možné, že tisíce let mrtvá mumie dýchá, a jestli je pod bílými obvazy schovaná Šárka. A co ta nehybně sedící černá postava na staré zdi nad ní?! Do hrobky mumie jsme šli rozdělení na dvě skupiny s průvodkyněmi Ájou a Mončou. Byla už skoro tma, hořely tam svíčky, všude sošky koček, na zemi ležela mumie a divně to tam vonělo. Okolo mumie byla spousta diamantů!!! Kluci vedoucí nám potichu radili, že si máme nabrat do kapes, prý se to nikdo nedozví, a střelíme je na černém trhu. Jiřčin kamerový záznam později ukáže, kdo křečkoval nejvíc! A už se mezi námi objevili i překupníci, kteří poklady shromažďují.

(Pozn. vedoucích – bylo kouzelné pozorovat i večer na chatkách mluvit hlavně s menšími dětmi, kdo má fantazii, hru hned pochopil a zapojil se a kdo je naopak ještě hodňoučké nezkažené dítě, které opravdu nic nevezme, protože to „průvodkyně“ zakázala, i když ho k tomu někdo jiný nabádá. S takovými čestnými dětmi jsme nepočítali, potřebujeme pro další průběh hry, aby si na poklady každý sáhnul :-D :-D :-D)

                                                                                                                        

Prý jsme jinak hodní. Večerka proběhla celkem v klidu, jenom jedna chatka kluků pařila BANG! (karty), ale po napomenutí hned zhasli. Monča dokonce cestou na záchod omylem vlítla na kolegyni Leňu v domnění, že je to chatka velkých holek, kde ještě o půlnoci svítí obrazovka notebooku, a ta taky poslechla a zhasla! :-D

Vypadá to na prima pobyt! Těšíme se zítra na spaní do desíti a snídani do postele…!