DEN PUTOVÁNÍ

10. DEN – DEN PUTOVÁNÍ

17. 7. 2018 (celodenní výlet)

Když jsme před táborem plánovali celodenní výlet, uvažovalo se o návštěvě koupaliště, ovšem počasí nám to v letošním roce neumožnilo. Vzhledem k událostem z víkendu jsme zavrhli i návštěvu místního westernového městečka a vydali jsme se na hrad Pernštejn, malí i velcí.

Děti byly rozděleny na starší a mladší. Mladší byli 7 – 10 let a starší 11 – 14 let. Dva pomalejší jedinci se docela dobrovolně přesunuli k mladším dětem. A velkou pochvalu si zasloužila Terezka, která se dobrovolně přesunula ke starším a s přehledem s nimi dokázala držet krok.

Cesta na Pernštejn vede od našeho tábora lesem a přírodou po turistické značce až k hradu. Starší nasadili tempo hned u tábora a zdolali cestu za cca za hodinu a půl. Mladší si tuto cestu dali pomalejším tempem, přece jen mají kratší a lenivější nožičky a zvládli to za dvě a půl hodiny.

Na hradě jsme se s dětmi podívali do nádvoří a expozic hradu. Děti tam dostaly asi hodinu rozchod, aby si mohli koupit něco dobrého, nakoupit si suvenýry a dárečky domů, případně sníst svačinky a dobroty, které nestihli sníst po cestě.

V Nedvědici, která se nachází pod hradem, starší děti dostaly ještě rozchod, aby se podívaly po městě, nakoupily v obchodě a pobavily se po svém. Mladší děti se po Nedvědici pohybovaly v doprovodu vedoucí a instruktorů, nakoupily si v místním coopu dobroty, pobavily se na hřišti a zahrály si hry.

Cestou zpátky se všichni nechali kousek popovézt vláčkem z Nedvědice do Věžné, a odtud už zase všichni šlapali po turistické značce zpět do tábora.

Večeře byla posunuta až na 19 hodinu, tak se starší stihli vykoupat ještě před večeří a mladší dorazili do tábora tak, že si stihli ještě na chvilku odpočinout před jídlem.

Podle ohlasů od dětí byli všichni spokojeni a všem se výlet moc líbil. Na večerním nástupu se nenašel nikdo, komu by se výlet nelíbil.

Podle krokoměru, který měla vedoucí Áďa během celého dne na ruce nachodila cca 32 tis. kroků a 20 kilometrů a ten podobný možná i větší počet kroků nachodily i děti. Takže klobouk dolů. Všechny jsme odměnily za dnešní výkon obrovskou pochvalou a korálkem na africký náhrdelník.

VEČER:

Africké masky – večer si pak druhá polovina dětí dodělávaly sádrové masky, zvolili jsme poklidnější program, ačkoliv je neuvěřitelné jak děti regenerují. Vedoucí byli unavení a neskutečně rádi, že si po celém dni mohou sednout. Kdežto děti hned vymýšlely lumpárny.