Poslední den… Poslední šance zbavit se egyptského moru,
který jsme svou nerozvážností na začátku naší dovolené chytili po vykradení
hrobky. Mumie z ní utekla a my začali trpět halucinacemi. Museli jsme zůstat
v Káhirské nemocnici, místo lékařů jsme viděli egyptské bohy – Isis,
Bastet, Sachmet… Až do dnešního večera, kdy na nástupu opět stálo sedm postav
v bílých pláštích a předpovídali, že máme velkou šanci se uzdravit a
vrátit domů. Tři z nás přesto opustili tento svět a odešli přes řeku do
říše mrtvých, do říše boha Osirise…
Dopoledne jsme museli získat zbytek písmen hieroglyfické
abecedy. Papyry, které jsme sebrali druhý den v hrobce bez mumie, jsme ve
všech třech oddílech zvládli vyluštit i bez kompletního počtu 42 písmen. Na
pořadí, kdyby se počítalo, by vyhrál (i v notně zdravotně zdecimovaném
stavu) první oddíl se 34 písmeny, druhý by byl druhý oddíl se 33 písmeny a na
třetím místě trojka se 32 písmeny, takže stav vyrovnaný! Naneštěstí jsme se ale
museli všichni spojit, protože naše papyry na sebe textem navazovaly. A taky
zbývalo rozlousknout nápis na společné „desce“, kde byly ještě další úplně
neznámé znaky… Ty nám spadly v lese ze stromu po odemknutí tří zámků,
k nimž jsme dostali klíče po běhací hře.
Udivilo nás, že vedoucí svolali odpolední nástup ještě před
koncem poledního klidu. Když jsme se ale dozvěděli, že se máme přesně ve 14.00
dostavit všichni v plavkách a s ručníky, vůbec jsme neprotestovali!
Závěrečná etapa celotáborové hry aneb cesta k uzdravení začínala velkou
cestou přes poušť. A k tomu jsme museli nabrat spoustu vody i jídla. Vodu
z řeky… Z čehož se samozřejmě stala na louce všeobecná polívačka a
v řece končili i oblečení vedoucí. Potom jsme se rychle převlékli a
přesunuli se do lesa na vlajkovou bojovku – krást si vzájemně potravu. Za to
jsme dostali indicie, kde najít mumii.
Ta potvora seděla na hradbě zříceniny Mitrov a vysmívala se
nám!!! (Na návštěvě se vystřídali další vedoucí – tentokrát loňské Lucka
s Katkou, které se taky zapojily do hry.) My jsme však vytáhli překlady
svých zaklínadel a záhy pozorovali, jak se svíjí v křečích a život
z ní vyprchá. Jsme zachráněni? Zněla táborem otázka. Zůstala nezodpovězena
ještě tři hodiny do večerního nástupu. Před tím jsme si totiž ještě sedli do
kroužků v oddílech, zhodnotili své fungování a rozloučili se. Za odměnu
jsme dostali část sladkostí ze sponzorských darů od našich rodičů (sdružení 7
DNÍ tímto ještě jednou MOC DĚKUJE!!! co jsme ušetřili na kokinech, stejně jsme
„vrazili“ do vybavení lékárničky, bonbónů na bolesti v krku, mastiček,
hroznového cukru… :-) ). Potom už poslední večeře a balení…
Večerní nástup v doktorském byl rychlý. Pár „náhodně“
vybraných jedinců, kteří během tábora nachytali nejvíc trestů, si opět plivlo
do misky s tajuplným práškem (cukr s trošilinkou hypermanganu ;-) )…
Aby je vedoucí nechali v napětí, že ještě stále nejsme zcela zdraví.
Dozvěděli jsme se také, proč jsme celou dobu sbírali „hodné“ a „zlé“ kamínky.
Jeden po druhém jsme pak přistupovali k bohyni, která je „vážila“. Jeden
černý mohl vyvážit dva barevné. Každý se ihned dozvěděl, jaké má „skóre“ a
řadil se do zástupu od nejlepšího k nejhoršímu.
Nejlepším účastníkem zájezdu do Egypta se stal se šestnácti body
Martin L., třináct měl Luborek, po něm následovala Tessi, Adéla Š., Tom a Terča
S. GRATULUJEME!!! Uzdravilo se taky dalších 29 táborníků, na posledním místě
s pouhým jedním bodem Matěj H. Za blbnutí se platí… V tomto případě
hlavně čekáním v dlouhé řadě na možnost jít si ke stolu hojnosti vybrat
odměnu. Velká většina těch, kteří během tábora nasbírali na trestech plno
„černých“, si dokázala zároveň vysloužit víc barevných diamantů a neskončila na
druhém břehu. Všichni až na jednu malou tábornici byli také při vážení poctiví,
a i když třeba nějaké kamínky ztratili, Sachmet se přiznali. Podvod ale bohyně
odhalila a poslala hříšnici v řadě tam, kam patřila.
Štěstí – nebo vlastně spíš snahu – ale neměli tři chlapci.
Simon v působivém kostýmu boha podsvětí, s modře zářící lampou, už na
ně čekal na druhém břehu naší říčky. Jako první se zouval a brodil do říše
mrtvých už od rána zdravý Adam Š. z prvního oddílu. I když se Adam ve
druhé půlce tábora hodně zlepšil, sbíral pochvaly a vedoucí z něj měli
opravdu radost, neposlušnost z první půlky ho dohnala :-( Brzy ho
následovali brodem také Luky P. ze dvojky a překvapivě i jeden z Brňáků –
Maty! Oběma převážily dva černé kamínky za rozbité mraveniště těch několik
málo, které získali na odměnách…:-( Ale i pro ně vedoucí nakonec přišli, aby si
šli vybrat z odměn něco na památku.
Tohle poslední divadlo vedoucích a táborák s „neomezenou“
večerkou do půlnoci zaspal jen malý Davídek, který od večeře několikrát
blinkal. Asi už je toho na něj taky dost. A aby táborníci udělali Jiřce ještě
na závěr radost, přinesli jí z lesa pár klíšťat ;-) Obálky
s kartičkami pojišťovny, papíry i případné lékařské záznamy dostanou
všichni v autobuse do batůžků.
Je právě 0.00 hodin. Táborák a tulení k sobě končí,
stejně jako tenhle blog. Vedoucí zahání i několik nejmenších holčiček, které
vydržely… Bylo to letos opravdu prima!!! Zítra budou slzičky… Ale ZA ROK ZASE
AHOOOJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za příspěvek!