Zrovna na pátek nám přicházela varování o bouřkách a deštích.
Ale ne! Den, kdy jsme si naplánovali výlet do pouště na krokodýlí farmu
a do strašidelných chodeb. Ráno naštěstí předpovídací radar ukazoval, že
Vysočinu to nejhorší mine, tak jsme si sbalili batůžky, svačinky
s výbornými kuřecími řízky a radši i pláštěnky a vyrazili. Cílem všech
skupin byla sedm kilometrů vzdálená Dolní Rožínka, zkratkami po polních cestách
šest. Mrňousové ušli ještě o dva kilometry víc.
Nejstarší a nejrychlejší táborníci vyrazili se Simonem a
Davidem a značili fáborky i šipkami cestu pro mladší skupiny.
S prostředními šly Monča s Ájou a nejmladší měla na starost Lenča a
Šárka. Objevili jsme další novou zříceninu a taky spoustu pavouků v lese! Cesta
ubíhala dobře a obešla se bez vážnějších zranění. Sem tam jsme museli použít
fenistil nebo náplast. Nejhůř dopadla asi Bára, které se v teniskách
vytvořily otlaky, kvůli nimž se musela na zpáteční cestě přidat ke „čtvrtému
oddílu“ a svézt se autem. Večer se táborem neslo: „Héééj, řeknite Tomášovi, že
nejsu simulant!!!“ Není :-)
Pololegální „čtvrtý oddíl“ Kriplíků v konstantním
složení Aďa Š., Vítek a Adam Š., který ležel večer před výletem na marodce se
zvýšenou teplotou, jeli zase s Jiřkou autem. Nemohli jsme je přece o výlet
ošidit! Přišli jen o zmoknutí, které dopoledne krátce zastihlo na cestě naše
chodce. Těm to ale nevadilo, zpívali si „prší, prší“ a než došli do cíle, už
stihli i uschnout :-)
Většina z nás se rozhodla jít zase na strašidelný
Draxmoore, marodi s berlami dostali ozbrojenou stráž v podobě
vedoucích, aby se při útěku před umrlci ještě víc nepřizabili, a pak už jsme si
všichni užívali cukajícího blikavého výtahu, rakví, kostí a strašidel
s řehtačkami. Odměnou za prožitý strach nám byly hranolky a párky ve
stánku na nádvoří, nakoupili jsme sobě i všem blízkým domů dárečky, umělou krev
a začali ve velkém vyrábět falešné jizvy. Taky jsme zvládli vykoupit místní
obchůdek s potravinami.
Malá část táborové výpravy šla vyzkoušet zdejší novinku –
krokodýlí farmu. Velcí krokodýli byli bohužel v karanténě, tak jsme viděli
aspoň malé kajmánky, vyfotili se ve starém ruském džípu a potom žasli na dvorku
bývalého statku nad 3D malbami z různých prostředí. To budete koukat, kam
všude jsme se dostali! Jiřka s Adélkou do Číny, Dany s Olim na
Aljašku mezi polární medvědy, malí kluci si vyzkoušeli zvonek vlaku
z Bradavic a Šárka s Káťou a Kájou osedlaly dinosaura i krokodýla.
Monča (s přezdívkou Veverka) pózovala s veverkou z Doby ledové a
brala jí oříšek a na závěr se všichni kromě spící instruktorky Áji vyfotili
s válející se Glorií z Madagaskaru. Tip na krátkou návštěvu dobrý,
ale souhlasíme se zápisem v návštěvní knize: „Proč krokodýlí farma?“ ;-)
Zpáteční cestu zvládli všichni v rekordním čase.
Nejrychlejší samozřejmě byli Kriplíci v luxusním vozidle, kterým vedoucí
vyhlásila v táboře hru „Akce jehla“. To znamená, že se každý někam zašije…
:-) Za hodinu a čtvrt po nás už z kopce sbíhali rychlíci, kteří hned
napsali do táborových novin pochvalu na své vedoucí. Od té chvíle se nezavřely
dveře marodky, kde se ošetřovaly puchýře, štípance, škrábance a kupodivu zase
ani jedno klíště. S teplotou večer zalehl Kryštof, špatně se po večerní
hře udělalo i Olimu, kotník si lehce zvrtnul Vojta, tak jsme mazali octanem… A
štípance z předchozího dne natekly Lukymu, Terezce S. a velké Monči,
nepomáhala kalciová mast ani claritine... A že by nás postrašil ještě slepák jednoho
z vedoucích? :-O Schyluje se asi k dalšímu výletu na pohotovost… :-(
Prcci přišli na večeři o dvacet minut později a přesto
dostali ještě pochvalu! S vedoucími totiž netrefili v malé dědince
správnou odbočku na polní cestu a skončili na silnici k vedlejší vsi.
S úsměvem na tváři napochodovali do tábora, protože ušli ještě o dva
kilometry víc než velcí a byli na to patřičně hrdí. Na nástupu si zasloužili
velký potlesk a většina i pochvaly!
Za odměnu jsme všichni získali po diamantu, vedoucí museli
rozdat zase i jeden černý, ale o tom se dočtete v pochvalách a trestech.
Večer spojil své síly první s třetím oddílem a zahráli
si v jídelně deskové, stolní a karetní hry. Kluci pařili poker a druhý
oddíl se vydal opět po stopách světových památek, tentokrát na Velkou čínskou
zeď. Monča s Ájou totiž pro své děti připravily ještě týmovou soutěž, kde
se vždy přečte krátký text o jednom z architektonických nebo přírodních jevů.
Pak záleží na tom, jak kdo poslouchá a kolik nasbírá bodíků v krátkém testíku
i následující hře. Příště míří do pouště Gobi.
A my ostatní? Řeřicha už nám vyrostla, střídavě posloucháme
i neposloucháme, výlet jsme si pochvalovali stejně jako výborný guláš k večeři...
A doufáme, že už nás nebude ubývat a že „čtvrtý oddíl“ nebude rozšiřovat své
řady ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za příspěvek!