Hurá na výlet!

14. 7. 2017

V noci se čtvrtka na pátek se znatelně ochladilo a v chatkách bylo jako v ledničkách. Všichni jsme se do spacáků přioblékli. Musíme vydržet pár dní, příští týden už budou zase tropy! Na výlet mimo věznici jsme si museli sbalit samozřejmě i pláštěnky, protože se od rána zase kabonilo.

Nejstarších šest kluků a s nimi i Bára a Lucka vyrazilo s vedoucí Áďou na hrad Pernštejn. Jejich cesta vedla přírodou, po značkách, z kopce do kopce… Na hrad přišli ve velmi slušném čase přímo v poledne, stihli si projít nádvoří a dva sály, dali si dobrý oběd a potom už byl nejvyšší čas k návratu. Zpáteční cestu si zkrátili o pár kilometrů vlakem do Věžné a do tábora se vrátili po dalších jedenácti kilometrech akorát na večeři. Ušli celkem 25 kilometrů!

Skupinka středně starých a středně zdatných dětí čítala třináct členů a její velitelkou byla Monča, jako instruktor s ní šel Marťas. Jejich cesta vedla podél řeky do Strážku, kde navštívili místní obchůdek, a potom přes vesničku Horní Rozsíčka do Dolní Rožínky ke strašidelnému hradu Draxmoore. Zde je čekala prohlídka a odolávání strašidlům s řehtačkami, obchůdek se suvenýry (hlavně plyšovými dráčky Bezzubkami) a také stánek s občerstvením.

Na Draxmooru se potkali s námi nejmenšími. Bylo nás 17 a šli jsme s Pavlínkou, Markétkou a Adélkou cestou nejkratší, rovnou na Mitrov a přes pole do Rožínky. Cesta tam měla asi pět kilometrů. Instruktorka Markétka se zlobila na strašidla, že nás těmi řehtačkami moc vyděsila, až jsme někteří měli na krajíčku. Naopak nás pak potěšil obchůdek s hračkami a ledňáčky ve stánku. Nakonec jsme si počkali před Draxmoorem dvě hodiny na autobus, který nás přiblížil do Strážku, a odtud už po modré pár kilometrů doťapkali do tábora. Ušli jsme asi 7,5 kilometru.

Před námi v táboře už odpočívala skupina Monči a Marťase. Monča jim totiž dala u Draxmooru na vybranou: buď s malými hrát v Rožínce hry a čekat na bus, anebo hned vyrazit a stihnout ještě ve Strážku obchod a být první v táboře. Bylo věcí cti vrátit se do tábora po svých, autobusem s malými jela jen Terezka D., kterou bolela namožená noha. A obchod ve Strážku? Vidina brambůrek a kokin? Největší motivace pořádně šlápnout do pedálů! 😊 Velký Adam, Michal a Kuba St. měli ještě tolik energie, že od podmitrovské hlavní budovy k našim chatičkám dosprintovali 😊 Tato skupina měla v nohách za celý den slušných 14 kilometrů a vedoucí je moc moc chválili!

Nejdelší výlet si udělala neplánovaně zdravotnice Jiřka s Viktorkou Př., která si ve čtvrtek večer cestou na nástup zvrtla kotník. Díky nekonečným objížďkám všude kolem tábora holky najely do bystřické nemocnice a zpět 60 kilometrů. Dobrá zpráva je, že nožka je jen naražená a Viktorka s námi může zůstat v táboře! A protože se nestihly dostat včas na Draxmoore, daly si v Bystřici na náměstí pizzu a koupily si v papírnictví barevné dopisní obálky, které jim udělaly radost.

Po večeři jsme rychle posbírali síly a čekala nás diskotéka! Jídelna se přeměnila v taneční parket, písničky pouštěl DJ Domas aneb kamarád Dominik, který za vedoucími na víkend přijel pomoct se hrami. Instruktorky připravily zábavu, do které jsme se rádi zapojili, a dobře se bavili. Na dobrou noc jsme Jiřce přinesli k vytažení pár klíšťat a potom už „chrrrpčí, chrrrpčí…“