Tajné plány na útěk

11. 7. 2017

Nevypadá to s námi dobře. Proti našemu uvržení do věznice není možnost odvolání, prostě nás považují za vinné! Bránit se nemůžeme, musíme se tedy snažit o útěk, ačkoliv se to prý ještě nikomu nepodařilo… Uvidíme!

Vzbudili jsme se sice do deště a na rozcvičku vyrazili v gumákách a pláštěnkách, ale už po snídani se mraky roztrhaly a my se mohli vydat do lesa získat trhaviny. Při našem útěku budeme muset vyhodit do povětří část budovy a k tomu potřebuje každá skupina přesně 300 gramů trhaviny. Musíme ji nashromáždit po troškách a mít jednak přesnou gramáž a druhak přesně třicet porcí. Určili jsme si jednoho zapisovatele – dobrého počtáře, což byli Bára, Lucka a velký Adam, kteří jen seděli a použili ten blok od plukovníka. Kalkulačky ani jiné vymoženosti samozřejmě k dispozici nemáme! My ostatní jsme jim nosili různé gramáže od tří do dvaceti gramů, a oni počítali a počítali. Ani jednomu týmu se to nepovedlo přesně napoprvé, napodruhé… Nejrychlejší a nejpřesnější nakonec byl Kartel. O druhé místo se potom dlouhou prali Chuligáni s Mistry, ale o pár vteřin dřív zavolali „máme“ Mistři. Chuligáni byli třetí.

V této hře hráli na straně vedoucích i nejstarší kluci – Dany, Oli, Maty S., Jony S., Honza P. a Ondra, kteří byli za své zásluhy a příkladné chování v oddílech povýšeni do hodnosti rotný a ode dneška nosí na ruce oranžový pásek. Dozorci z nich mají velkou radost, protože kluci jsou (zatím, a snad si to nepokazí!) velkou pomocí v týmech, hnacím motorem i povzbuzovači mladších účastníků.

Přestože ráno napršelo, nestal se v lese žádný úraz a zdravotnice byla moc ráda. Les jsme si totiž před hrou krásně uklidili a vysbírali od kluzkých klacků. A až tyto hromady dřeva proschnou, odneseme si je do tábora na oheň.

Oběd nám tentokrát chutnal velice, měli jsme sladké vdolečky. Ráno jsme si dali skoro všichni párky, které se občas také na bufetovém stole objevují, proto nám maso ani nechybělo. Energii na hru jsme doplnili dopoledne banánem a jablkem a odpoledne bulkou se sýrem. K večeři bude sekaná. Také už máme větší fyzickou aktivitu, tak do nás jídlo padá, a žádná maminka se nemusí bát, že bychom nedojídali nebo trpěli hlady 😉

Sotva jsme si odpoledne nastoupili ke hře, z nebe se spustil náhlý prudký lijavec. Trval asi pět minut a poté zase vysvitlo slunce. Cestou do lesa sluníčko svítilo a zároveň pršelo. Tento ostrov je pěkně bláznivý! V lese jsme běhali v pláštěnkách a některé musely být obětovány vyššímu zájmu – výhře! Dozorkyně byly ale dobře naladěné a slíbily, že nám je večer zalepí.

V odpolední hře jsme se vydávali do ghett, která jsou na ostrově, abychom zjistili co nejvíce informací o jejich obyvatelích a důležitých budovách. Hrací les byl rozdělen na tři stejné výseče a v každé si jeden oddíl rozmístil deset tabulí s názvem a popisem budov. Po zahájení hry vždy část týmu bránila své budovy před nepřáteli a část vyrážela na území jiných týmů zjišťovat informace o jejich budovách. Každý tým měl svého zapisovatele a také každý člen si mohl najít roli, která mu lépe sedla. Sportovně založení kluci jako Luky H., Honza Sk., Davča a ti nejstarší lítali hlava nehlava, nejmenší jako Viktorka, Kristýnka, Sandra, Adámek či Viktorek strážili své cedule, aby se k nim nikdo nepřiblížil. Další skupinou byly zapisovatelky Bárka, Terka So. a Klárka a poslední můžeme zmínit „taktiky“, kteří sledovali, vyčkávali a vyráželi s rozmyslem – třeba Jonáš K., Šimon nebo velký Adam. Také v této hře zvítězil tým Kartel, druzí opět byli Mistři a Chuligáni potřetí obsadili třetí místo. Není třeba ale klesat na duchu, jsme tu sotva třetí den a karta štěstěny se může ještě několikrát obrátit!

Nezvyklé množství pohybu se začíná projevovat také na naší únavě a drobných bolestech svalů na nohách. Nebrání nám to ale hrát ve volných chvílích na hřišti fotbal 😊 Ve věznici vládne skvělá přátelská atmosféra a táborem stále zní smích a živé povídání. Baví se spolu velcí kluci s malými, větší holky s malými kluky pozorují housenky… Zkrátka podařilo se nám vytvořit úžasný kolektiv. Vůbec nevadí, že je nás méně než v minulých letech, celkem 38 a 8 dozorců. Plus dva živé talismany – ani ne tříletá Zuzanka a devítiměsíční Adámek, a oba i jejich rodiče to tady zvládají na jedničku s hvězdičkou!

Ve večerní hře jsme běhali štafetu na travnaté ploše před chatkami a sbírali lístečky s názvy potravin. Těmi jsme se měli zasytit. Vedoucí nám neprozradili, která potravina nebo jídlo nás zasytí nejvíc, ale usoudili jsme, že ty nejhodnotnější budou až na konci louky. Všichni jsme se vydatně povzbuzovali, abychom v běhu podpořili i nejmenší nebo nejslabší členy týmů. Tuto hru se podařilo vyhrát Mistrům, z konečně lepšího druhého umístění se radovali Chuligáni a jako poslední skončil Kartel.

Na večerním nástupu opět plukovník rozdával pochvaly a odměny. O pochvalách se dočtete v jiném příspěvku. Odměnou byly pro týmy další dílky nějakého obrazu, každý tým skládá jiný, a také 6, 4 a 2 sirky. V jaké situaci je použijeme, je zcela na nás. Jdeme spát unavení, někteří s nataženými svaly a bolavýma nohama, ale nadšení a plní dalších zážitků. Už se těšíme, co přinese zítřek! (A snad to nebude déšť a dalších pět nalovených klíšťat! 😊)