Neděle 10. 7. 2016

Po úspěšném nalodění všech účastníků do autobusu jak v Mikulově, tak v Brně, se děti dozvěděly, že jsou badatelský tým a budou pátrat po záhadách a tajích jedenácti divů světa a plnit u toho úkoly a mise jim svěřené. Ještě na palubě autobusu celník rozdal pasy, které badatelům umožní cestovat za hranice jiných států. Do pasů se také zaznamenávají veškeré pochvaly a tresty, které dostanou. Pochvaly jsou zaznačeny procvaknutím stránky ve tvaru obtisku boty nebo srdíčka (některé pochvaly mohou být značeny nalepením samolepky), a špatnosti jsou značeny procvaknutí netopýra. V neděli dostaly děti potřebná víza již v autobuse přímo od celníka a razítko, aby se mohly pohybovat po Francii a vyzvednout tam dopis, pro který byly vyslány. Příjezd na místo byl ve 12.00 hodin a oběd jsme měli nachystaný na 12.30 hodin. Pochutnali jsme si na pečeném kuřecím stehýnku s rýží.

Po obědě děti dostaly čas a osobní volno, aby se ubytovaly do svých „příbytků a chatrčí“, vybalily věci a obhlídly tábořiště. A než stačily mít roupy a vyvádět, co nemají, už je vedoucí svolávali na odpolední program. Ocitnutí v nové zemi vyvolává rozruch a chtivost splnit požadovanou misi a vyzvednout daný dopis. To ovšem nebude tak jednoduché, bez důležitých zkoušek pro detektivy a badatele to nepůjde. Během odpoledne děti tyto zkoušky plnily. Jednalo se o osm jednoduchých zkoušek:

1. zkouška zručnosti – rozvázat uzel na provázku na čas

2. zkouška pozornosti – na zemi leží cca 20 předmětů, tři předměty se odstraní a děti mají za úkol uhodnout, jaké věci to byly

3. zkouška síly – do každé ruky dostane dítko jednu PET láhev naplněnou vodou a stopuje se čas, po který vydrží s rozpaženýma rukama

4. zkouška obratnosti – opičí dráha

5. zkouška šikovnosti – zatloukání hřebíků na počet klepnutí

6. zkouška přesnosti – hod na cíl

7. zkouška vytrvalosti – kolik přeskoků zvládnou udělat za dobu 60 vteřin

8. zkouška duše a zdraví – zdravotní prohlídka u zdravotníka

Zbylý čas do večeře vyplnily seznamovací a zábavné hry pod vedením instruktorů.

Po večeři na děti čekala Monča, která je „trápila“ povinným školením bezpečnosti, kde dětem vysvětlovala, co mohou a nemohou na táboře dělat a jaká jsou jejich práva a povinnosti.

Večer přišlo celý den očekávané rozřazování do oddílů. Jelikož se jedná a velkou skupinku badatelů a místní předpisy (ve Francii) jim neumožňují cestovat společně v takovém množství, musí se rozdělit do menších skupinek. To probíhalo tak, že se dětem nalepily lístečky na čelo (které si nemohly sundat). Na lístečcích byla napsána slova, každý musel zjistit, co je na jeho lístečku. Všechna slova tvořila tři věty, pod slovem bylo napsáno číslem pořadí slova v dané větě. Celá jedna věta tvořila oddíl.

Falešný přítel by se mohl stát horším než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.

V životě nevěř tomu, kdo tě zklame, ale nezklam toho, kdo ti věří.

 Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, nýbrž člověkem, který aspoň za něco stojí.

S pocitem toho, že ví, do kterého oddílu a k jakému vedoucímu a instruktorovi patří, šly děti provést večerní hygienu a hajdy do peřinek…

Moňa