Sobota 16. 7. 2016

Počasí tomu neodpovídá, fouká studený vítr a je chladno, ale děti dnes dopluly na Havaji, kam pronásledují Lupiče od chvíle, kdy jim ukradl dopis. Na hranicích bylo badatelům řečeno, že místní domorodci se necítí moc dobře v blízkosti cizích osob. Místní lidé mají rádi své barevné květinové oblečení, veselou hudbu a tanec. Děti dostaly za úkol během dopoledne zvolit jednoho svého zástupce z dětí a vybrat si jednoho instruktora, a ty převléci za místní obyvatele v rámci začlenění se do davu, aby je Lupič nepoznal a místní obyvatelé je přijali. Vybraní jedinci měli mít havajské oblečky, další úkol během dopoledne byl vyrobit si hudební nástroje a secvičit domorodý tanec spojený s volbou MISS pro pobavení místních obyvatel.

DREAM TEAM zvolil Lukáška B. a instruktorku Adélku

RŮŽOVÍ PANTEŘI zvolili Sofinku a instruktora Kryštofa

SEZNAM zvolili Ríšu a instruktorku Barču

Před obědem děti pobavily odbornou komisi povedenými oblečky, hudbou i tanečky. Bylo velmi těžké rozhodnout, kdo má vyhrát, a proto rozhodl hlas lidu. Děti o vítězi rozhodly hlasováním, kdy nesměly hlasovat pro svůj tým a hlasy poroty byly tajné. Růžoví panteři předvedli nejlepší taneční show i s hudbou, Dream team si dal práci s kostýmy a pozapomněl na hudební nástroje a Seznamákům pro změnu pokulhávala choreografie tance za výbornou hudební produkcí. Celou show výborně provázela instruktorka Bára. Výsledek uvidíte po návratu z naší expedice na kanálu 7 DNÍ na Youtube, odkaz vložíme na tento blog!

1. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI

2. místo – DREAM TEAM a SEZNAM (nerozhodně)

Odpoledne se konala Havajská OLYMPIÁDA – a že jste o žádné nikdy neslyšeli? Není divu, byl to první ročník olympiády na Havaji. Místním domorodcům bylo líto, že na Havaji nikdy žádná nebyla, a proto si uspořádali svou vlastní s netypickými disciplínami.

1. Kolíčkování - kolik kolíčků si zvládne člověk připnout na obličej?

2. Dřepování - kolik dřepů do minuty zvládnou?

3. Jacikáče - kolik jacikáčů zvládnou do minuty? (leh záda – výskok – leh na břicho – výskok)

4. Jehlováha – jak dlouho udrží člověk rovnováhu na jedné noze na úzkém kůlu?

5. Kriket – kolik ťuknutí do balónku, než projede brankou?

6. Tkaničkování – za jakou dobu zvládne zavázat tkaničku?

7. Kládování – jakou vzdálenost hodí kládou?

8. Kamínkování – kolik času potřebují na přenos kamínků z jedné strany na druhou?

9. Hod frisbee – jakou vzdálenost hodí proti větru?

10. Šiškování – kolikrát se zvládnou trefit šiškou do stromu?

Každý oddíl získal jeden klíč do oddílu za zvládnutí disciplín na Havajské olympiádě a každý jedinec, který byl v dané disciplíně nejlepší, získal také jeden klíč pro svůj oddíl. Každý mohl dostat jen jeden kus klíče, tudíž pokud byl nejlepší v několika disciplínách, klíč obdržel jen za jednu z nich a v dalších přecházel klíč na dalšího v pořadí. V daných disciplínách excelovali:

- kolíčkování – Johanka – 46 kolíčků na obličeji!!!

- dřepování – Monička – 66 dřepů

- jacikáče – Dany T. – 14 za minutu

- jehlováha – Kuba Sk. – 2 minuty, 11 vteřin a 12 setin vteřiny

- kriket – Matyáš – 13 šťouchnutí

- tkaničkování – Klárka J. – 5,08 sekundy

- kládování – Honza P. – hodil do vzdálenosti 11 kroků

- kamínkování – Šimon – 26 sekund

- frisbee – Honza S. – hodil do vzdálenosti 31 kroků

- šiškování – Terka Sk. – trefila 4 z 5 šišek

Další odpolední zábava byla hra kriket po oddíle. Na hřišti byly postaveny očíslované branky a úkolem bylo projet všechny branky. Tým se štafetově střídal, po každém odpálení balónku se musel hráč vyměnit s dalším hráčem ze svého oddílu.

1. místo – SEZNAM

2. místo – DREAM TEAM

3. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI

Večer děti dostaly za úkol zmapovat sopky na ostrovech. Zjistit, která je činná a která nečinná. Museli získat souřadnice sopek nacházejících se na Havaji. Jednalo se o čtyřmístná čísla rozházená po herním prostoru lesa. Místní domorodci ovšem nechtějí, aby někdo cizí mapoval jejich území, bojí se, že jim tam „cizáci“ něco postaví, a proto museli badatelé při zjišťování souřadnic používat různé maskovací taktiky. Děti měly za úkol pohybovat se po prostoru lesa po dvojicí, dojít k lístečku, zapamatovat si ho a dané číslo nahlásit v „domečku“ jejich oddílu. Maskovací taktiky dvojic spočívaly v tom, že se v danou chvíli mohly pohybovat jen tak, jak jim určili vedoucí (chvíli se plazily, chvíli chodily, jindy běhaly, lezly po čtyřech, pohybovaly se pomocí slepičího kroku apod.). Hodnotil se počet správně nahlášených souřadnic sopek.

1. místo – SEZNAM

2. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI

3. místo – DREAM TEAM

Po večerní hře měly děti ještě noční program. Sofinka s Viktorkem už se necítili být úplně fit, proto je šla Jiřka uložit. Ostatní badatelé se ještě vydali chytat Lupiče, neboť zahlédli koncová světla jeho lodi a bylo potřeba ho ihned pronásledovat. Táborníci byli rozděleni do dvojic a trojic a vysíláni za světlem na konci našeho tábora. Tam stál vedoucí a posílal děti za dalším světlem. Děti takto prošly celkem sedm světel po tmě a v noci, během cesty dostávaly část šifry a na konci měly za úkol rozluštit vzkaz, v němž stálo:

„Myslíte si, že mne jen tak chytíte? Dost zábavné vás pozorovat, jak se snažíte mne dostihnout. Nebudu se zdržovat psaním, co jsem potřeboval, jsem získal, a loď už na mě čeká…“

Hodnotila se rychlost vyluštění šifry:

1. místo – SEZNAM

2. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI

3. místo – DREAM TEAM

Následovala hra Najdi si své klíště, Umyj špinavé nohy a Šupky dupky do postýlek! Bylo 23.00 hodin. Ráno se nám nebude chtít vstávat! 

Monča