Středa 20. 7. 2016

Dnešní ráno bylo provázeno zvukem hodin. Jak děti správně večer uhodly, přicestovaly k hranicím Velké Británie. Jejich další kroky vedly do anglické metropole – Londýna. Lupič si tam hrál s časem a ukryl se v hodinách věže Big Ben. Z této informace pro děti vyplíval celodenní úkol. Na nástěnce byly pověšeny velké ručičkové hodiny znázorňující Big Ben (výroba instruktorů) a po celý den od rána až do večerky ve 21.30 hodin se na nich měnily časy. Úkolem týmů bylo časy zaznamenávat a další ráno před nástupem odevzdat. Počítaly se chyby z nepozornosti, opomenutí, přehlédnutí.

1. místo – SEZNAM (1 chyba)

2. místo – DREAM TEAM (2 chyby)

3. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI (3 chyby)

Dopoledne na děti čekala hra „O čas“. Badatelé se dozvěděli, že ráno dostali víza, ale jejich platnost je omezená časem a jejich úkolem bude si daný čas nasbírat, aby mohli v Londýně zůstat co nejdéle a Lupiče vypátrat. Na zřícenině hradu Mitrov se nacházely lístečky s čísly od 1 do 40 v osmi různých barvách. Úkolem každého badatele bylo získat 8 lístků, každý jiné barvy, a co možná s největší hodnotou na lístku. V poli se mohli vždy pohybovat jen tři lidé z týmu, hodnoty na lístcích se sečetly do oddílů a vydělily počtem lidí v oddíle. Tým s největším získaným časem na osobu zvítězil. Nutno podotknout, že první a druhé místo dělily jen dvě minuty, což je velmi těsné skóre ve hře, kde více působí náhoda než taktika nebo rychlosti!  

1. místo – DREAM TEAM

2. místo – SEZNAM

3. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI

Odpoledne pro děti nachystali manželé Drbošalovi (Jiřka s Marťasem) lanové aktivity, kde oddíly v průběhu celého odpoledne prostřídaly na čtyřech lanových překážkách. Lanový program trval asi hodinu a čtvrt pro každý oddíl a vždy začínal týmovými hrami na podporu důvěry mezi členy. Proč? Protože nízká lana jsou rizikovou aktivitou, kde je třeba se navzájem jistit a nenechat kamaráda spadnout a zranit se. Důvěra a zodpovědnost jsou zde to hlavní. Potom už následovaly překážky se jmény Ráhno, Kotě, Véčko a Krocení divokého koně, které děti zdolávaly ve trojicích až čtveřicích pod dohledem svých instruktorů. Zbytek odpoledne děti trávily oddílovými aktivitami, sběrem dřeva v lese na večerní program, koupáním a míčovými hrami.

Večerního nástupu se netradičně zúčastnila i hlídka celní správy, která dětem sdělila smutnou zprávu, a to, že nemohou dál pokračovat v cestě za Lupičem, neboť jim vypršela víza a musí odevzdat pasy. Nedobrovolně, ale nakonec je všichni odevzdali. Při další podrobné kontrole bylo zjištěno, že si s sebou do země cestovatelé přinesli věci, které neprošly celní kontrolou a nebylo zaplacené clo. Jednalo se o svazky klíčů, které sloužily jako hodnocení týmů. Ty musela celní kontrola taktéž odebrat k prozkoumání a celá věc byla předána k dalšímu přehodnocení.

Situace se mohla vyřešit hned po nástupu – když se badatelé pokusí uhasit problém tím, že udělají radost královně Velké Británie. Ta si od „cizáků“ přeje uvařit čaj, pro zklidnění atmosféry. Pokud bude spokojená, danou situaci se pokusí na celnici vyřešit ke spokojenosti všech. Zadaný úkol tedy zněl jasně, oddíly měly za úkol uvařit čaj pro královnu. Kritéria pro jejich vyhodnocení byla barva, vůně, složení a postup, jakým se bude čaj vařit. Dětem byly rozdány tři sirky a jeden kus A4 papíru na rozdělání ohně. K překvapení vedoucích si nikdo nemusel dojít vyškemrat ani další sirku ani další papír! Všem se čaj velice podařil, ale královna, kterou ztvárnila hlavní vedoucí Monča, měla pocit, že ne všechny čaje byly stejně kvalitní, a tak je ohodnotila následovně:

1. místo – DREAM TEAM

2. místo – RŮŽOVÍ PANTEŘI

3. místo – SEZNAM

A protože se všem týmům podařilo potěšit královnu svými výtvory, rozhodla se královna odpustit nezaplacené clo a klíčníkům vrátit jejich svazky. Zároveň přislíbila, že ráno budou na celnici k vyzvednutí pasy všech badatelů. A tak se všichni mohli večer uložit do postýlek s klidným svědomím i vědomím, že třeba už zítra dopadnou Lupiče, neboť ve Francii, kam se zítra vydají, už to moc dobře znají a vědí, kam by se Lupič mohl ukrýt!

Monča