Pršelo a blejskalo se sedm neděl… (úterý)

Od ztroskotání na ostrově Vanua Levu dostávájí námořníci – trosečníci za odměnu kousky tajemné mapy. Zatím odhalili, že jde o mapu ostrova, ale co dál? Odplujeme? Nebo nás tady nakonec sní domorodci? Jaké zkoušky v přežití nás ještě čekají?!

Jedno je jisté. Posádky jsou prozatím stále v počtu 15-16, obohaceny o členy bývalé lodi Morgan. Ti sice řešili mezi sebou, přišli se vedoucím omluvit, ale jejich chování nadále nenasvědčuje tomu, že to myslí vážně. Dostali poslední možnost – poslední den, který rozhodne. Prozatím mohou plnit alespoň výzvy…

Dopoledne (úterý) jsme prošli zkouškami u domorodců. Museli jsme se naučit zapeklité básničky, abychom získali další kousky mapy. Nejlepší byli Poseidoni, druzí Calypso a třetí Blackwolf. Domorodci museli ale moc pochválit všechny námořníky, protože zvládli básničky a tudíž hru, nachystanou na celé dopoledne, za půl hodiny! :-)

Celý den si s námi hrálo počasí. Typický tropický ostrov – zataženo, horko, dusno, honící se bouře nad hlavou, občasné slejváky, občasné slunce… Vedoucí během oběda vymysleli rychle náhradní plán k odpolednímu odplutí, protože původně jsme měli se svými kapitány odejít až do večeře mimo tábor. I když Jiřka ráno zakázala koupání, déšť byl teplý a vedoucí nás ze srandy nechali ve dvě odpoledne nastoupit jako vždy v plavkách. A zrovna na krátko vysvitlo sluníčko! Voda byla po dešti skvělá, pochvalovali jsme si, a pak se tedy nachystali na výlet. Pro jistotu i s pláštěnkami…

… a než jsme zvedli kotvy, už začínalo v dálce bouřit. Přesto jsme uposlechli rozkaz a vypluli! Admirál věděl, že nás posílá „na jistou smrt“, avšak kapitáni s jeho rozhodnutím souhlasili, protože posádka přece není z cukru!

Jako první přiběhli o čtvrt hodiny zpět v největším lijáku Poseidoni, následovaní Calypsáky. Honem do chatek, převlékat a čekat. Z nedaleké kajuty zněla píseň „pršelo a blejskalo se sedm neděl, kocábku náram náramnou…“ (zpíval Vojta) :-) Když průtrž mračen za dalších dvacet minut ustala a obloha lehce zmodrala, nakráčeli zpět hrdě námořníci z Blackwolfu. Dobrovolně i v tom největším dešti chtěli pochodovat, došli od tábora nejdál, ani ti nejmenší neremcali a promoknutí brali s úsměvem. To je posádka! Všichni dostali na nástupu pochvalu, včetně vedoucího Kuby a instruktorů Terky a Matesa!

Sice se začalo rozjasňovat, ale Monča už měla v jídelně připravené papíry, pastelky a kvíz z táborových zápisků. Nejdříve jsme psali a nebo kreslili reporty z této plavby, jak to vidíme my, a potom nám nejstarší přečetli šest zkrácených záznamů lodního kronikáře. Po posádkách jsme odpovídali na dvacet otázek z textu, co jsme si zapamatovali. Schválně, naši čtenáři, jak pozorně jste četli Vy? ;-)

1. Jak vedoucí tipovali, že budou znít první zprávy z tábora?
2. Jak nás nazval admirál při přivítání první den?
3. Kolik je dětí na táboře?
4. Jak se jmenovala hra, kdy jsme chodili za překupníky a podpláceli lodníka rumem?
5. Název města, ze kterého jsme vyplouvali.
6. Tichý oceán jedním cizím slovem.
7. Která posádka nedoluštila šifru v lese?
8. Kdo vyhrál v sázce nad Jiřkou ledňáček?
9. Která posádka se u hry s bednou pohádala?
10. Jaká byla nejkurióznější odpověď na otázku, co by si námořník vzal na cestu?
11. Kterému členu posádky šlo nejlépe vysílání s praporky?
12. Co znamená „trojnásobně slavnostní den“? Co se ten den dělo?
13. Kolik členů Morgenu udělalo rozcvičku v bazénu?
14. Jak se jmenovaly zvláštní stromy na havajských ostrovech, kvůli kterým jsme pletli lana?
15. Kolik kilometrů na výletě ušli malí a kolik velcí?
16. Co dostali naši nejmenší za splnění úkolů v Permoniu?
17. Jaký rok se blíží?
18. Kolik námořníků zemřelo při boji s počasím?
19. Jak se jmenuje ostrov, kde jsme ztroskotali?
20. Jaké číslo se skrývá v kódu „pendrek, sněhulák, poloviční sněhulák“?

Nejlépe odpovídali námořníci Poseidonu, kteří získali 19,5 bodu, hned za nimi s 19 body Calypso a třetí Blackwolfové měli 17 bodů – paráda!

Večerní nástup toho dne stojí za zmínku, byl totiž velmi zábavný pro celou posádku. Máme ten Silvestr, 31. 12. 1799, a místo ohňostroje létalo oblečení. Kajuta číslo 26 už nezvládla ukočírovat svůj nepořádek, vyfasovala třetí prase a čekal ji „letecký den“. Mužstvo skandovalo a tleskalo, došlo i na mexické vlny – zkrátka nic nepotěší víc jak cizí neštěstí. Malý Patrik byl zaražený, ale Tomáš s Tondou se smáli a Andrej přihlížel v davu. Místo večerního programu, námořnické zábavy (u hry Activity, kterou hrály tři věkové skupiny zvlášť), tihle „borci“ uklízeli celou chatku pod pádnou rukou admirála.

Kajuta 26 je ale výtečník vedle výtečníka. Neustálé napomínání, neposlouchání, nadávání si, sprostomluva, plivání po sobě, bití… Jeden si nechá od velkých nakukat, aby skočil z okna chatky ve výšce dvou metrů, druhý po večeři dělá stojky a uprostřed deště si jde k vedoucím půjčit balón na fotbal, třetí chodí žalovat, přitom sám provokuje, čtvrtý otravuje v chatce holky… To se chlapci našli! Tentokrát už ale Tomáš své chování ke kapitánům i spolubydlícím přehnal a vyfasoval trest největší – sterleď. Admirál mu odebral náramek námořníka a degradoval ho na suchozemskou krysu. Pokud se chování bude opakovat, hrozí vyloučení.

Abychom nekončili nevesele, ještě musíme pochválit námořníky za noční rychlohru – poplach. Kapitáni budili jednotlivé kajuty se slovy „vstávej, běží ti čas“ a úkolem bylo doběhnout ke světýlku na cestě a vrátit se zpět do postele. Za ukázkové vstávání a ještě i pomoc a podporu kamarádům z kajuty byli pochváleni: Mates P., Adam, Kubík K., Markétka, Jony+Maty+Dany+Oli, Kuba S., Monička, Michalka a z velkých Mates H., Kryštof, Luke P., Patrik M., Anet, Markét, Áda, Verča a Vojta. Dava Š. musel být naopak pokárán, protože se nechoval vhodně před mladšími námořníky z chatky a jako jediný ze starších vůbec neběžel. Nutno podotknout, že Dava více kecá než koná, a to i u plnění výzev posádky Morganů, takže ve čtvrtek dobrovolně pomůže Kubovi nachystat závěrečný táborák ;-)