Den uctívání

Bohové se zase hněvají! Asi vědí, že se blížíme ke špičce jejich hory, už je nadosah! Proto na nás ráno seslali hromy a deště, které nás vzbudily dřív než megafon. Skoro všichni jsme pozorovali z teras chatek šedivé mraky a doufali, že neproprší celý den. Po včerejšku, který byl podle vedoucích asi nejpernějším dnem vůbec, je ale tohle osvěžení a mírné ochlazení velmi vítané!

Na ranním nástupu jsme se dozvěděli, kdo to byl Homér a co je to epos. Dopoledne jsme totiž měli dva týmové úkoly – udělat herbář (a květiny, které neznáme, můžeme sami pojmenovat) a napsat epos o našem táboře. Co se tady od začátku přihodilo, co kdo udělal, kde jsme byli, co prožili, koho potkali… Za herbáře i eposy jsme dostali všichni shodně po dvou čárkách do mapy a eposy si přečteme v pátek na závěrečném táboráku.

V poledním klidu nám Jiřka nabila mobily a mohli jsme jít s instruktory do bufetu. Potom jsme měli čtení první části příběhu o Odysseovi a samozřejmě kvíz. Bylo to těsné – Sparta s Olympií se podělily o první místo se 22 body, Athény měly jen o bod míň…

Odysseia je dlouhý příběh (v originálu od Homéra právě epos) a vypráví o tom, jak se ithacký král Odysseus vrací strastiplně domů po Trójské válce. Cestou musí překonat spoustu překážek, nástrah a oblud. Takový bude i náš návrat domů… Odpolední hra nesla název „Kyklop“ podle jednoho z Odysseových zážitků. Aby unikl se svými námořníky ze zajetí obra, musel mu lstí vypíchnout jediné oko, potom posvazoval ovce po třech a ukryli se pod jejich břicha, protože slepý obr prohmatával ovcím jen hřbety.

Ovce svázané po třech se staly z nás. Rozdělili jsme se do trojic ne podle oddílů, ale jak jsme sami chtěli. Vedoucí nás svázali zády k sobě provázkem v pase a museli jsme špejlí vypichovat oči kyklopům. Představovalo je asi sto balónků, částečně naplněných vodou i polonafouknutých, rozprostřených po celém hřišti za chatkami. Příprava hry (plnění balónků) zabrala sedmi vedoucím celý polední klid a za čtvrt hodiny bylo po všem! :-) Ale hra byla vtipná a akční! Nejúspěšnější byla trojice brněnských kluků – Dany, Oli a Jony se 17 očičky!

Nejlepší v téhle hře byla Sparta se 182 body, druhé Athény se 154 body a třetí Olympie se 114 body. Jak jsme došli na toto číslo? Dany získal 17 bodů, Oli 17 bodů a Jony taky 17 bodů. Ty přinesli do společného „banku“ oddílu, jako každý další člen z různých trojic. Součty všech členů daly výsledek oddílu. Až do večerního nástupu nikdo z nás ani netušil, jak jsme dopadli.

Ačkoliv bylo skoro celý den zataženo s občasnými kapkami deště, po ranních průtržích mračen už nezbyla ani stopa. Tábořiště je vyprahlé jako předtím. A odpoledne opět vysvitlo slunce, takže jsme se přece jen vypravili osvěžit do bazénu.

Po večeři jsme obdarovali boha Dionýsa. Mezi nejzajímavější dary patřila ručně vyřezaná píšťalka, kterou ale uslyší jen hluchý (vypadá to jako píšťalka, ale není dutá a nedá se na ni hrát). U darů pro bohy jde často hlavně o kreativitu a nápad. Některé oddíly už přišly na to, že když boha obdarují blbinkou, ale dobře to „okecají“, projde jim to i s pochvalou :-)

Nástup byl tentokrát velmi zajímavý. Rozdávaly se tresty za flákání a nezájem o práci v oddíle. U některých jedinců nepomáhá ani napomínání, ani odměňování a motivování… Není jim hloupé sedět, rýpat se v hlíně a nechat vše na ostatních. Podle pochval je velmi dobře vidět, že většinou vše „odmaká“ pár lidí. Ti si také půjdou jako první zítra pro odměny!

Po pár dnech jsme také měli představení v podobě kloktání sterledi. Pro instruktorky Adélku a Barču je namíchala speciálně Šárka, a to za nedovolenou kanadskou noc, kterou holky uspořádaly na dvě chatky dětí. Ty se ráno divily, když našly po svých ubikacích rozházená brčka, na klice pastu a chatku ovázanou dokola provázkem! Jiřka pěkně zuřila! My jsme ale viděli, že se tady všem zlobivým měří stejně! (A že klidný noční spánek je posvátný, takže nikdo další nebude rušit spaní druhých.)

Na večer jsme měli v programu vaření božského pokrmu – Ambrózie. Jedná se o největší lahůdku, u které se bohové rozplývají blahem… Guláš! Ingredience jsme nakoupili v obchůdku u Šárky za lístečky, které jsme si vysoutěžili na šesti stanovištích. Šlo o náhodu – hod kostkou, tahání karty, kámen-nůžky-papír… Dřevo na ohně jsme si přinesli z lesa už odpoledne. Limit byl do půl desáté, ale to nikdo z nás nestihl. Vedoucí protáhli večerní program až do desíti hodin, protože byli zvědaví na naše výtvory!

Všichni vedoucí se sešli nad našimi kotlíky se lžičkami a my napjatě pozorovali jejich obličeje. Chutná jim? Někteří z nás cibulku před přidáním do kotlíku osmažili na pánvičce udělané z deklu kotlíku, jiní všechny ingredience přidávali do vařící vody. Záleželo ale také na poměru, chuti a konzistenci!

Devětkrát první a dvakrát druhé místo dostala od bohů Olympie, takže vítězství bylo v kapse! Sice nebyl tento jediný guláš zahuštěný moukou, protože nevařil, ale gulášová polévka byla skvěle ochucená, bohatá na brambory, cibuli i párky a přestože méně slaná, ukázalo se to jako výhoda.

Druhé Athény měly konzistencí opravdový guláš, ačkoliv mouka v něm utvořila bílé „puntíky“. Hustá hmota v kotlíku byla také chutná, ale tak moc slaná, že několik bohů umístilo tento pokrm až na třetí místo, což Athénám zhoršilo skóre.

Spartský guláš připomínal konzistencí také polévku, mírně zahuštěnou moukou, ale hodně chudou na to, co by v ní mělo plavat. A když už člověk (pardon, bůh), našel bramboru, byla na ní slupka, která uvízla mezi zuby. Slanost akorát, na koření chudší.

Přesto nás Jiřka všechny moc pochválila a ocenila, že jsme dobří, jak jsme to zvládli. Guláše jsme si potom mohli dojíst, ale spousta jich i zbyla a dojedli je večer bohové na Olympu :-)

Před námi je poslední den. Poslední kousek cesty na Olymp! Bohové jsou (snad) už všichni usmířeni, zítra přijde na řadu ještě jejich posel Hermés. Třebaže nezískáme zpět zlato a poklady, určitě ale dokážeme, že si přízeň bohů zasloužíme a že jsme dobří lidé. Držte nám palce!!!

ZÁPISNÍK TÁBORNÍKŮ:

Ráno nás vzbudila hlasitá bouřka. Pak jsme se odebrali na snídani ve stylu rohlíků. Potom jsme šli pro dřevo na guláš. Pak jsme se odebrali na hřiště a propíchávali jsme tam kyklopí oči ve stylu že jsme byli svázaní lanem po trojicích. A pak jsme šli do bazénu a odebrali jsme se na večeři a po večeři byl klid a nástup. Po nástupu nám vedoucí vysvětlili, jak získat peníze na guláš. Martin pak za ty peníze získával suroviny na guláš. Guláš jsme pak uvařili na ohni. A vedoucí a instruktoři přišli ochutnávat. Sice jsme skončili na třetím místě, ale týmu guláš chutnal. Pak jsme měli opožděnou večerku.

Klára D. a Katka M.