První den jsme dojeli
a celou dobu vybalovali.
Zlato jsme posbírali
a špatný čin udělali.
Bohy jsme proti sobě poštvali
a naši pouť zahájili.
Olympie, Sparta, Athény – tak zní názvy naše.
Ještě první dny jsme se cítili plaše.
Dary si bohy udobřujem,
o usmíření usilujem.
Potom týmy spojily,
vlajkou a pokřiky to zpečetily.
Cesta na Olymp je dlouhá,
my však nejsme fraška pouhá.
První dny nás vedoucí prohnali,
běhačky na nás přichystali,
Prométhea jsme zachraňovali
a jeho játra sbírali.
Táborák jsme měli
a krásně si pěli.
Hned ze začátku měla Jiřka nervy,
s Kolomazníkem to byly dlouhý derby.
Poslepu jsme chodili
a medúzy jsme lovili.
Arachné nám vzala hráče,
Luke odletěl jak malé ptáče.
Cesta pokračovala dál,
bez něho náš tým zaostal.
My však dlouho nestrádali,
na nohy se postavili.
S Kubou to byla krátká vycházka,
bohužel se jí nezúčastnil Luke Procháska.
Pořádali jsme Olympijské hry,
silou vůle jsme rozráželi kry.
Johanka tam dřepovala
jak Chuck Norris chillovala.
Jiřka byla jako Rambo,
zahrávat si s ní nebylo radno.
U Šárky jsme padali smíchy,
div nám z toho nepraskly míchy.
Dávají nám kvízy,
je to pro nás easy.
Římani nás navštívili
a k boji nás připravili.
Pod širákem jsme měli disko,
Julča potom chtěla pít Frisco.
Řecký golf jsme hráli
a čárky do mapy získávali.
Na Templštýn jsme vyšplhali
a draka uspávali.
Barča nás opustila
ale dopis na rozloučenou zanechala.
Tím však příběh nekončí,
stále se díváme soupeřům do očí.
Před námi stojí ještě pár zkoušek,
v týmu můžeme vychytat jistě pár mušek.
Nakonec se však ukáže,
kdo na Olymp první vystoupí,
odhodlání a čest nakonec zvítězí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za příspěvek!