pondělí 20. července 2015

Olympijský den plný sportu

Olympiáda! Největší slavnost v celém Řecku! Všichni jsme se vydali do Olympie, kde jsme si poslechli něco málo z historie olympiády a ve dvojicích odpovídali na kvízové otázky. Nejlépe si vedl opět tým Olympie, který získal 94 bodů na správných odpovědích, oproti Spartě a Athénám se 60 a 65 body! Je fajn, že Olympie i po odjezdu velkého Lukáše bojuje a daří se jí. Podobně Athény, jimž odjela velká Anetka. Obě města měla sice chvilkovou krizi, tu se ale podařilo motivováním a povzbuzováním ze strany vedoucích rozptýlit a vyburcovat i mladší či pasivnější členy, aby zatnuli síly. Jak ještě dnes uvidíte, týmy jsou naprosto vyrovnané a bude to velký boj o špičku božského Olympu, ke které se velmi rychle přibližují!  

Na ranním nástupu jsme popřáli Jonymu, který dnes slavil narozeniny, a dodatečně i Markétě k svátku na začátku tábora. Potom už vypukly hry! Dopoledne obcházeli devět stanovišť jednotlivci. Soutěžilo se v lukostřelbě, stoji na kůlu na jedné noze, hodu polenem, hodu na cíl, lovení víček z lavoru pusou, vymýšlení slov na dané písmeno, dřepech, rozesmívání u vtipů a zápasu s Jiřkou pomocí tyčí s molitanovými bakulemi na koncích. Našlo se mezi námi mnoho udatných, kteří uspěli ve více disciplínách a byli odměněni. Hledejte v Pochvalách a trestech 20. 7.!  

Polední klid jsme strávili na chatkách nebo ve stínu pod stromem s instruktorem Kryštofem a jeho kytarou. Následoval nástup v plavkách a neobvyklý pobyt u bazénu. Dneska jsme tady totiž měli Poseidonovy soutěže, tj. pět týmových závodů ve vodě. Dělali jsme potápěcí štafetu, přepravovali se pomocí lana přes bazén, závodili na velkých nafukovacích matracích, lovili míčky a plavali na čas. Sami vedoucí nemohli uvěřit svým očím, když jim z výsledků vyšlo zcela jasné druhé místo pro každý oddíl! V pěti disciplínách jsme skončili vždy první, druzí a třetí různě na přeskáčku a všichni jsme získali v součtu deset bodů. Neuvěřitelné! Už si nemusíme závidět a umazávat z mapy čárky ;-) (Monča vždy vyznačuje na mapu, která visí na nástěnce překrytá igelitem kvůli případnému dešti, náš postup barevnými lihovkami; někdo je Spartě ze začátku nehtem odmazával :-) :-) :-) )  

Na večerním nástupu byly oceněny ještě navíc Athény, protože se blýskly darem pro bohyni Afroditu. Vyrobily z papíru, izolepy, provázku, pastelek a několika kamínků hračku pro dítě Afrodity (Zuzanku), vlastně takové štěrchátko. Dutou skládanou papírovou kostku s kamínky uvnitř na provázku. Bohové museli ocenit nejen vhodnost dárku přímo na míru Afroditě-Monči a věku Zuzanky, ale také nápad a provedení!  

Na nástupu jsme si také zhodnotili dnešní den. Táborníci dostali hranice, kde byla na jednom konci možnost „úplně nejlepší“ a na druhém „úplně nejhorší“. Mohli být také někde „mezi“. Polovina tábora odešla daleko za „úplně nejlepší“, až k chatkám, aby demonstrovala, že „byl den dobrý na nekonečno“. Druhá polovina se držela kolem hranice „nejlepší“. To vedoucí moc potěšilo a také dostali od dětí pochvalu za vymyšlení a připravení vodních her.  

Vedoucí ocenili, že velcí kluci z týmu Athény zabrali a začali makat (Honza P., Maty). Je to velký rozdíl oproti předchozímu stavu, kdy byli káraní za nečinnost a demotivování malých. Mají z kluků radost, stejně jako z toho, že celkově už několik dní nemuseli dávat žádné tresty! Jiřka říká od začátku, že jsme hodní oproti jiným táborům, tak snad už takto vydržíme až do konce! :-) (Jen nemá kdo za trest sbírat papírky po tábořišti!) 

Konečně zase došla pošta!!! Přes víkend jsme se ptali asi 150x, jestli budou dopisy a balíčky! :-D I my jsme byli pilní, pohledů i dopisů vedoucí odvezli v neděli večer do schránky slušnou hromádku! 

Přesto, že je tady sucho jako blázen (paní uklizečka říká, že největší za 12 let a řeka klesla o půl metru), objevily se večer před jednou z chatek vyhozené gumáky. Nebo právě proto? Záhada se vyřešila brzy – sedlecké holčičky si takto mezi sebou vyřizovaly účty a vyhazovaly si navzájem věci :-) Dřepovaly všechny ;-) (Apel na rodiče: z letošního roku si určitě neberte příklad a příště dětem gumáky určitě sbalte! Normálně je tady ráno a večer hromada rosy, v noci zima až taková, že dětem půjčujeme erární spacáky, a zamočené botasky schnou dva dny!)  

Před večerkou jsme hráli přehazovanou, vybišku a fotbal, dokud se nesetmělo. Pak jsme se dozvěděli o stezce odvahy. Chtěli jsme jít skoro všichni. Ale s baterkami, ve skupinkách po čtyřech, zlobit u toho… Jenže to by nebyla stezka odvahy! Někteří si to nakonec rozmysleli a šli spát. Letos byla stezka navíc trochu jiná – Jirka odvedl všechny po cestě do lesa a odtud nás po jednom bez baterek vypouštěl. Po svíčkách anebo úseku s provázky jsme se museli dostat zpět do tábora. Cestou nás děsily nejen různé zvuky, ale potkávali jsme také bohy a plnili u nich úkoly. Áres nám dal vybrat zbraň, kterou bychom chtěli mít s sebou v lese: štít, dýku či sekyrku? Většina dětí si brala štít, aby se mohla bránit. U Héry jsme psali své přání na papírek a pálili ho v plameni svíčky. V táboře potom vítala a ukládala všech 33 odvážlivců Jiřka. Vrátili se všichni a o půlnoci byli ve svých postýlkách! I Jirka :-) 

ZÁPISNÍK TÁBORNÍKŮ:  

Ráno jsme započali nástupem a byli jsme nadšení, že nemusíme cvičit. Pak jsme celí hladoví šli na snídani. Dopolední program jsme začali kvízem o Olympijských hrách. Další část dopoledne byla o tom, že každý jednotlivec musel projít devíti úkoly a jeho výkony se zapsaly. Shodli jsme se, že nejlepší disciplína byla u Šárky (rozesmívání se pomocí vtipů). U Peti jsme se zase všichni umyli a u Jiřky jsme si pořádně zařádili. Potom jsme se naobědvali a odpočinuli si v poledním klidu.  

Druhá část Olympijských her byla v bazénu a konečně po týmech. Mezi hrami bylo například potápění na čas, plavání na rychlost a přitahování spoluhráčů lanem. Boje byly velmi vyrovnané a všichni jsme skončili na druhém místě. Navečeřeli jsme se, odpočinuli jsme si a šli jsme hrát míčové hry, mezi které patřila přehazovaná, vybíjená a fotbal.  

V noci si pro nás připravili vedoucí stezku odvahy. Jirka nám vyprávěl strašidelné historky, aby nás dostal do napětí. Nejdřív šli nejmladší a poté starší. Stezka byla zajímavá a Bohové si pro nás připravili životní otázky.  

Tak tohle byl oddílový den Sparty.  

Marťas, Lůca (Sparta)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za příspěvek!