Ve výcviku římského válečníka

Nebylo tajemstvím, že už včera v poledne dorazil do našeho tábora Entis, velitel římské legie. Dnes ráno napochodoval přímo doprostřed nástupu ve své lesklé zbroji, s mohutnou helmou s chocholem, v těžké kovové košili a plný elánu. Museli jsme mu trochu zalichotit, že Římani jsou nejlepší válečníci a že bychom si přáli, aby nás cvičil. Co za to? All inclusive pobyt v našem táboře! Neberte to! :-)  

Rozcvičku jsme sice ráno neměli s vedoucími, zato Entis chtěl vidět, v jakém stavu se potenciální armáda nachází. Dřepovali a klikovali jsme. Předvedli jsme mu své pokřiky a učili jsme se pochodovat. Taky jsme museli složit přísahu věrnosti a odvahy. Entis na nás chvilku zkoušel mluvit latinsky, ale my jsme mu vůbec nerozuměli, tak to říkal „po našem“. V jednu chvíli nechal seřadit celý tábor v čele s vlajkonoši a zamířil přímo na tábor Borisovců. Asi se hodně divili a naši vedoucí se na zápraží chatek dobře bavili!  

Tažení nebylo dotaženo. Nepřítel se stáhl a naše jednotky se vrátily, aby po jednotlivých oddílech nacvičovaly s Entisem bojové formace. Každý oddíl si zkusil jinou a poprvé jsme drželi v rukou meče a štíty. Meče nebyly opravdové, ale vyrobené z novoduru a pěnovky, pozůstatek dřívějšího Jirkova kroužku. Štíty z lepenky, barev a izolep vyráběli vedoucí dlouho do noci a dodělávali ráno před snídaní, abychom si ten boj mohli pořádně užít!  

Entis měl k ruce i svého pobočníka Martinuse (bratra Martina) a přijela s ním také manželka Jitka a dcerka Anička, které hezky doplnily „scénu“ v ženských starořímských šatech.  

Přesunuli jsme se do „arény“. Prostor pod rozložitým stromem u příjezdové cesty byl ideální – diváci seděli na svahu ve stínu a vybrané bojovníky s velitelem měli přímo pod sebou. Boj jsme si vyzkoušeli všichni, ať už jeden na jednoho, tři proti sobě, tři dvojice proti sobě nebo i malé skupinky každý proti každému, přičemž zbraně jsme si nejdřív museli ukořistit z velké hromady uprostřed kruhu. Diváci fandili, atmosféra byla výborná! Nejudatnějšími bojovníky byli: Honza P., Maty, David Sk., Oli, Barča a Johanka (Entisem překřtěná na Johanku z Arku). Ta se nebála postavit i mnohem větším klukům a několik jich pobila!  

Nebyl by to Entis, aby si nevymyslel na závěr nějakou záludnost. K poslednímu boji vyzval vedoucí a boj to byl do posledního muže (ženy)!  

Jiřka s Áďou celou dobu fotily a natáčely krátká videa. Všechno se pokusíme nahrát na sedmidňové rajče a kanál youtube nejpozději do čtrnácti dnů po táboře, ať se taky pobavíte!  

Po bojích jsme se nasvačili a program měl pokračovat lukostřelbou. Měli jsme však na Entise spoustu dotazů, ještě nám povídal o římském oblečení, hygieně, ukazoval svou zbroj – zapovídali jsme se na další půl hodiny! Lukostřelba z našich vlastních zbraní pak vyplnila krátký čas do oběda.  

Na dnešní den hlásila předpověď počasí bouřky, ale zatím to tak vůbec nevypadalo. Slunce opět žhnulo a sem tam mráček na obloze tomu nepomohl. Vedoucí nás ve dvě hodiny pustili do bazénu a zůstali jsme v něm hodinu a půl. Když jsme lezli ven a svačili, ze dvou stran se začala stahovat šedá mračna. Poseidon řádil. Vedoucí nás nechtěli hnát do řeky na hru, když hrozila každou chvílí bouře, proto jsme se uchýlili do jídelny a učili se morseovku. Umíme už taky s praporky vysílat zprávy!  

Ale protože se mraky stáhly a obloha zase vyčistila, stihli jsme před večeří ještě na hodinu hru Střelba na nepřátelské lodě v řece. Lodě představovaly oranžové pingpongové míčky a v každém kole vypustil oddíl na startu dvě plavidla. Házením kamínků jsme mohli nejen pohánět lodě své, ale taky brzdit lodě cizí. Brodili jsme v kroksech a vrátili se zpět do tábora vysmátí a nadšení!  

V tu chvíli si s námi začal Poseidon hrát a spustil deštík, který vzápětí vystřídalo sluníčko a tak asi třikrát dokola! Na večeři svolal Mates nástup v pláštěnkách (zřejmě letos první a poslední :-) ), a než jsme došli k jídelně, zase nepršelo! Večer jsme strávili v jídelně u deskových her, venku občas blýsklo, v noci trochu zapršelo. Vzduch byl „jako v prádelně“, vlhký a těžký, ale velká bouřka nebyla. Spalo se nám dobře.   

ZÁPISNÍK TÁBORNÍKŮ:  

Ráno jsme vstali pomocí megafonu a poté jsme byli rádi, že nám vedoucí odpustili rozcvičku. Po rozchodu jsme si začali dělat hygienu a uklízet chatky. Asi po patnácti minutách byl nástup na snídani. Po snídani nás navštívil římský voják a začal s naším výcvikem. Ihned po výcviku započaly boje mezi městy. Po bojích byla lukostřelba a oběd.  

Hned co skončil polední klid, odebrali jsme se s vedoucími do bazénu. Poté jsme museli uskutečnit „mokrou variantu“ programu, protože začalo pršet. Byla to morseova abeceda, Ihned, co přestalo pršet, odebrali jsme se do řeky. Tam jsme měli hru, kterou si pro nás přichystala Barča. Hra spočívala v tom, že balónky vypuštěné na vodu představovaly lodě, které jsme poháněli kamením do cíle. Hru jsme si moc užili a bavila nás. Poté následovala večeře a večerní klid.  

A večer jsme se natěšeně odebrali do jídelny, kde jsme hráli deskové hry. O půl desáté hry skončily a v 10 jsme se všichni odebrali do postelí a poklidně usli.  

Honza P., Ilča, Maty (Athény)