Děti ve svých zápiscích stále píší, jak je „ráno vzbudil
hrozný megafon“, ale je potřeba uvést věci na pravou míru. Ve skutečnosti ty
hrozné děti budí každé ráno chudáčky spící vedoucí! Buď jsou všichni tak
natěšení na další aktivity, že nemohou dospat, anebo je vedoucí málo unavují,
ale když se o půl osmé – a nyní ke konci tábora dokonce až v osm hodin! –
ozve megafon / budíček vedlejšího tábora / hromování, většina táborníků už je
zcela řádně ustrojená a klábosí na zápraží svých chatek! Nebo cizích chatek.
Nebo u nástěnky za chatkou vedoucích :-)
Dopolední čtení bylo o Zlatém rounu. Nechyběl kvíz, u
kterého ale byli někteří přistiženi při podvádění, takže to celému týmu Sparty
ubralo na skóre. Nejlepší byly Athény. Následovala hra, kde jsme si předávali
tajnou zprávu formou štafety a běhání na hřišti. Nejvíce bodů (118) získala
Olympie, na druhém místě se 104 body se umístily Athény a Spartě, které se dnes
moc nedařilo, zůstalo třetí místo a 93 bodů.
Protože byla hra velmi rychlá, zahráli jsme si ještě honičku
Lišky a na dvacet minut se skočili svlažit do bazénu. Ještě jsme netušili, že
odpolední koupání bude taky rychlé, jen na osvěžení, než se vydáme na tři
hodiny mimo tábor. Vedoucí nám naplánovali takový menší výlet, abychom se
podívali i někam jinam než na hřiště, Templštýn a les nad jídelnou.
Po svačince se každý oddíl vydal jinam, jak se rozhodli
vedoucí. Olympie šla prozkoumávat skály nad řekou a krásnými výhledy směrem od
tábora k Biskoupkám. Athény brodily řeku plnou raků v místě, kde
bývala ještě vloni kláda, a na druhém břehu hrála hry a skládala vlaštovky.
Sparta kvůli bolestivému nateklému štípanci vedoucí Ádi nemohla odejít daleko a
zahrála si hry jen u velké skály v lese. Všichni jsme s sebou měli
povinně láhve s pitím, protože vedro bylo opět neúprosné! Vedlejšímu
táboru už zkolabovalo několik lidí včetně zdravotnice, takže my jsme se stále
dobře hlídali navzájem.
Také jsme během dne netušili, že Monča se Šárkou vyrábí
potají ve skladu draka a my budeme muset ty čtyři dračí hlavičky večer uspat
ukolébavkou. Ale kde! Na Templštýně!!! Byl kvůli tomu i posunutý večerní nástup
na sedmou hodinu a když jsme pochopili, kam se poženeme, vůůůbec se nám
nechtělo! Vyráželi jsme v pořadí, v jakém jsme vymysleli slova
ukolébavky, a Sparta téměř dohnala vedoucí, kteří se šplhali s drakem
nahoru jen chvilku před námi!
V první chvíli nám byl malý dráček k smíchu. Když
ale začal řvát a chtěl si nás dát k večeři, přestali jsme provokovat a
raději zpívali. A ono to zabíralo! Dračí hlavy jedna po druhé začaly zívat a
usínat, až drak zachrápal a my jsme si mohli pobrat zářící dračí šupiny na
památku (lightsticky – náramky). Když se drak zase probouzel, s ječením
jsme utíkali pryč za roh. Potom jsme se společně s drakem i vyfotili.
Na Templštýn se nevydal jen Kuba P., kterému se udělalo po
nástupu špatně. Naopak tuto hru s pomocí a podporou týmu zvládla Eliška,
která sice zaplakala, ale náramek si mohla odnést taky! Dolů jsme se vrátili
ještě za světla a zahráli si s instruktory hry na hřišti, než jsme šli
spát…
P. S. Vedoucí děkují za velmi příjemný balíček rodičům
Kubíka a Moničky z Perné ;-)
ZÁPISNÍK
TÁBORNÍKŮ:
Ráno nás jako vždy vzbudil příšerný megafon. Po rohlíkové
snídani jsme šli všichni uklízet a následovala honička Lišky. Poté následovalo
krátké koupání a jak jsme se osušili, šli jsme na oběd. Odpoledne jsme se šli
opět koupat v tom vedru, to bylo velmi osvěžující. Šli jsme prohledávat
okolí tábora. Nejdřív jsme brodili a potom jsme v lese hráli hry. Jak jsme
došli do tábora, navečeřeli jsme se a byla stezka odvahy. A poté jsme šli spát.
Ilča, Kuba Sk. a Monča Sk. (Athény)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za příspěvek!